Země v severní části Jižní Ameriky oficiálně nazvaná Bolívarovská republika Venezuela se dlouhodobě potýká s ekonomickými problémy. Proč jí výnosy z ropy nestačí na vybudování bohatého státu?
Kde leží Venezuela
Země leží v severní části Jižní Ameriky a skládá se z pevninské části, jež na západě sousedí s Kolumbií, z jihu s Brazílií a z východu s Guyanou. K Venezuele naleží ještě více než tři stovky ostrovů, země tak ze severu sousedí s Trinidadem a Tobagem, Grenadou, Curacaem, Bonaire a Arubou.
Hlavním městem je Caracas, jež leží na severu země nedaleko pobřeží Karibského moře. Mezi metropolí a vodní plochou se rozkládá pohoří Národního parku El Ávila.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
V zemi, jejíž rozloha je téměř dvanáctkrát větší než rozloha České republiky, tedy 916 445 kilometrů čtverečních, žije více než 31 milionů obyvatel. Je pátou nejlidnatější zemí Jižní Ameriky.
Země si však nárokuje také velkou část území sousední Guyany. Region s názvem Esequiba, který odděluje řeka se stejným názvem, má rozlohu téměř 160 tisíc kilometrů čtverečních, tedy více než polovinu rozlohy Guyany (a více než dvojnásobek rozlohy České republiky).
Nezměrná plocha pralesa, na níž žije jen zhruba okolo 125 tisíc lidí, má velkou cenu zejména díky nalezištím ropy. Těžaři je u pobřeží regionu našli v roce 2015 a poté se rozhořel spor mezi oběma zeměmi. Napětí mezi oběma zeměmi vzrostlo, když venezuelský prezident Maduro v prosinci 2023 vyhlásil ve své zemi referendum o anexi Esequiba a většina Venezuelanů se vyslovila pro. Hlasování však nebylo závazné.
Američané nás ochrání, varuje Guyana Venezuelu. Ta baží po jejím území a ropě![]() |
Autoritářská demokracie
Země je oficiálně federativní prezidentskou republikou, kterou tvoří 23 států a hlavní město Caracas. Během posledních třiceti let se však demokratické zřízení proměnilo v silně autoritářské. Americká nezisková organizace Freedom House, jež každoročně hodnotí míru politických a občanských svobod ve státech po celém světě, udělila Venezuele v roce 2025 pouze 13 bodů ze sta možných.
A situace se podle organizace, stále zhoršuje. Běžné je omezování a potírání opozice i disentu, omezování občanských svobod a stíhání politických oponentů a také ovlivňování výsledků voleb.
Nespokojení Venezuelané vyrazili po oznámení Madurova vítězství do ulic. Policie je rozháněla i slzným plynem.
Reportéři bez hranic (RSF), jež sledují svobodu a nezávislost tisku a cenzuru, umístilo Venezuelu na Indexu svobody médií na 160. místo ze 180 sledovaných zemí.
Autoritářský režim v zemi se dle RSF vyznačuje „komunikační hegemonií.“ Vláda média hlídá a silně omezuje – například nad tištěnými média si kontrolu zajišťuje monopolem na distribuci tiskařských barev a papíru.
Útlak občanů i novinářů
Restrikcemi však omezování venezuelských novinářů nekončí. RSF v posledních pěti letech zaznamenala 18 zatčení a dvě vraždy novinářů. V srpnu 2020 během razie venezuelské policie ve své vlastním domě zemřel reportér Andrés Eloy Nieves Zacarías. Jen několik dní dříve bylo nalezeno tělo hlasatele José Carmelo Bislicka, jenž se zaměřoval na korupci a pašování.
Venezuelská nevládní organizace Espacio Público (EP) jen od počátku ledna do října 2025 oznámila 192 případů omezování svobody slova. V roce 2024, v němž se konaly vypjaté prezidentské volby, zaznamenala dokonce 619 nahlášených případů. Nejčastěji šlo o zastrašování (199 případů) a cenzuru (127 případů). Ve stejném období EP zaznamenala také 138 útoků na novináře.
Organizace spojených národů (OSN) dlouhodobě obviňuje venezuelské úřady ze zločinů proti lidskosti. Ve zprávě z března 2025 popisuje zatýkání z politických důvodů nebo nevysvětlená zmizení odpůrců, a to včetně dětí a dospívajících. V říjnové rezoluci z předchozího roku také apeluje na ukončení nehumánního zacházení včetně mučení a svévolných poprav bez soudního řízení.
Zfalšované volby
Cesta k současnému nesvobodnému režimu začala už hospodářskými otřesy v 80. a 90. letech minulého století. Krize vedla k růstu popularity radikální levice v čele s Hugo Chávézem, dvěma pokusům o státní převrat a v roce 1998 i zvolením Chávéze do prezidentského úřadu.
V současnosti stojí v čele země prezident Nicolás Maduro. Bývalý armádní důstojník se k moci poprvé dostal po úmrtí svého předchůdce v roce 2013. Ten si jej, jen o několik měsíců dříve po svém opětovném zvolení, zvolil viceprezidentem. Maduro do úřadu nastoupil 8. března 2013 a v předčasných dubnových volbách mandát obhájil.
Mandát obhájil i ve volbách v roce 2018 a také o pět let později, kdy úřady zakázaly účast nejsilnější opoziční kandidátky Maríi Coriny Machadové, jíž úřady také na patnáct let zakázaly zastávat jakékoli veřejné funkce.
Výsledky obou voleb zpochybnila nejen venezuelská opozice, ale kvůli neochotě venezuelských úřadů zveřejnit kompletní výsledky hlasování Madurovo vítězství neuznaly ani okolní země, USA nebo Evropa.
Velká část výsledků, které se podařilo zveřejnit opozici, mluví pro jasné vítězství Madurova protikandidáta Edmunda Gonzálese se ziskem 67 procent hlasů. Venezuelské úřady na něj však dle Freedom House následně vydaly zatykač a Gonzáles musel zemi opustit.
USA zdvojnásobily odměnu za dopadení venezuelského lídra. Nabízí miliardu korun![]() |
Řada zemí považuje Madura za diktátora. Administrativa USA na jeho dopadení a vydání vypsala v srpnu 2025 odměnu v přepočtu přesahující jednu miliardu korun, čímž zdvojnásobila dosavadní nabídku. Rozhodnutí oznámila ministryně spravedlnosti Pamela Bondiová, podle níž Maduro spolupracuje se zločineckými skupinami a vydělává na prodeji drog.
Napjaté vztahy s USA
Právě kvůli drogám začal koncem roku přituhovat dlouholetý spor mezi Venezuelou a Spojenými státy americkými. Prezident USA Donald Trump otevřeně mluví o válce a přípravám na pozemní útok.
Právě Venezuelu totiž americká administrativa označuje jako původce masivního přílivu drog do USA. Jejich pašování má kvůli zisku skrytě podporovat i sám Maduro.
Válka? Brzy přijde pozemní akce, řekl Trump o operaci proti Venezuele![]() |
Ministr obrany USA Pete Hegseth do Karibského moře ze Středomoří přesměroval flotilu v čele s největší letadlovou lodí USS Gerald R. Ford, jež má pašování narkotik zabránit. Od září má na kontě už sedm útoků.
Venezuelský prezident Maduro kontroval výhrůžkou o tisícovkách balistických raket, které jeho zemi dodalo Rusko. Podle dokumentů americké vlády požádal Rusy o rakety, radary a moderní letadla. Pomoc s přípravou na hrozící konflikt chce i od Číny.
Možný útok Trumpovi posvětil počátkem listopadu 2025 americký Senát, když odmítl návrh demokratů na omezení pravomocí prezidenta USA. Podle senátu by měl prezident před jakýmkoli útokem žádat o souhlas Kongresu.
Ze zákulisních informací vyplývá, že Trump venezuelského prezidenta doslova nesnáší. Cílem operací by tedy mohl být i definitivní konec Madurova režimu.
Proč USA ničí jen venezuelské lodě? Trump cílí na jediného diktátora, kterého nesnáší![]() |
Tomu by nahrával i neobvyklý krok, kdy Trump listu The New York Times potvrdil informaci o tom, že zpravodajské agentuře CIA povolil uskutečňovat tajné operace.
Z čeho plyne bohatství Venezuely
Venezuela má největší zásoby ropy na světě a její ekonomika je založena zejména na jejím vývozu. Peníze z vývozu ropy představují přes 90 % příjmů rozpočtu.
Chudoba ve Venezuele
Naprostá závislost na příjmech z ropy a neuvážené ekonomické řízení, vedoucí k vysoké inflaci, zemi ekonomicky zcela vyčerpaly, což se začalo projevovat zejména po Madurově nástupu k moci. Špatnou situaci ještě prohloubil ropný šok v roce 2014.
Ve Venezuele se platí šupinkami zlata, národní měna je téměř k ničemu![]() |
Úřad pro energetické informace (EIA) uvádí, že cena venezuelské ropy se propadla z téměř sta dolarů za barel v červnu 2014 na méně než čtyřicet dolarů za barel v lednu 2015. Výsledkem byl masivní nárůst inflace, způsobený nevhodnými kroky vlády. Běžným byl nedostatek základních potravin či nestabilní dodávky elektřiny.
V polovině minulé dekády dosahovala inflace několika desítek procent a postupně se zvyšovala. S blížícím se koncem desetiletí vstoupila země do hyperinflace, která podle Mezinárodního měnového fondu dosáhla v roce 2017 úrovně 863 procent. Maximem byl následující rok 2019 s inflací přes 130 tisíc procent.
Ekonomická situace se nelepší
Dnešní situace je oproti extrémním hodnotám konce minulé dekády výrazně lepší, inflace však stále dosahuje závratných hodnot. MMF odhaduje inflaci ke konci roku 2025 na 254 procent.
Extrémní růst cen a nedostatek základních potřeb a potravin vedl k masivní migrační vlně. Dle Organizace spojených národů kvůli extrémní chudobě opustilo zemi už téměř osm milionů lidí, zpravidla mířili do sousedních zemí.
Hluboké ekonomické krizi se Maduro snaží čelit nejrůznějšími opatřeními, mimo jiné i oficiálním posunem termínu Vánoc. Podle kritiků se však rozhodnutím pouze snaží odvést pozornost od hospodářských problémů.


























