La Coruňa na severozápadě Španělska je dvousettisícové město, jehož břehy omývají vlny Atlantiku. Těžko se věří, že větrné a někdy ospalé přístavní město je zároveň domovem módní značky Zara. Ta je světovou jedničkou v produkci fast fashion, tedy principu výroby, kde kvantita má navrch nad kvalitou.
Právě masivní nadprodukce oděvních gigantů jako je Zara, vede nyní Evropskou unii k tlaku na udržitelnější módní byznys. Detaily nové legislativy ještě nejsou známé, mnohé však naznačuje poslední zveřejněný dokument z loňského listopadu obsahující řadu doporučení a upozornění, píše agentura Reuters.
Je pro vás při nákupu módy důležitá udržitelnost?
Po módních domech například požaduje, aby naskladňovaly pouze oblečení, které je z větší části recyklovatelné a má dlouhou životnost. Cílem je snížení nadprodukce a nadměrné spotřeby.
Březnový návrh nové legislativy má být zatím nejvýznamnější a s největším dopadem na oděvní průmysl, řekl agentuře Reuters komisař Virginijus Sinkevičius, eurokomisař pro životní prostředí. Podle něj by firmy měly vyrábět jen tolik, kolik toho skutečně využijí. Smyslem není uvalit na firmy nadbytečné restrikce, ale postarat se, aby si hlídaly vlastní postupy v zajištění udržitelnosti.
„Pokud do světa vypustíte tuny a tuny bot a oblečení, někde se to projeví,“ míní Sinkevičius.
Spousta značek ani neví, kolik dělníkům platí, říká expert o rychlé módě |
V Evropě se každoročně vyhodí 5,8 milionů tun textilních výrobků, to odpovídá zhruba jedenácti kilogramům na hlavu. Podle dat EU se zároveň na světě každou sekundu spálí nebo vyveze na skládku celý kamion oblečení.
A ačkoli v Evropě sílí obecně tlak na udržitelnost a šetrnost k životnímu prostředí, produkce Inditexu – mateřské společnosti Zary – nijak nepolevuje. V roce 2021 viselo na oděvních stojanech po celé planetě půl milionu tun oděvů s touto značkou. To je ještě o 40 tisíc tun více než v roce 2018.
Místo zpomalení vsází společnost na proměnu svých výrobních procesů, chce se zaměřit na ekologičtější cesty a stlačit stopu zanechávanou na životním prostředí. Inditex chystá omezení spotřeby vody a energií při výrobě a větší využití recyklovatelného materiálu.
Kolik, nebo jak?
„Věříme, že otázka není kolik toho vyrobíme, ale jak,“ vyjádřila se společnost, která zaštiťuje na šest a půl tisíce značek, včetně Bershky, Pull and Bear nebo Massimo Dutti.
Vidět to má být například na výběru materiálů. V roce 2018 vyráběla firma jen zhruba devět procent svých výrobků z organické bavlny, v roce 2021 už to byla polovina. Detailní data ohledně dopadu na životní prostředí ale firma neposkytla.
„Jenom dvě procenta z naskladněného zboží se muselo recyklovat nebo darovat“, vyjádřila se dále firma, která podle svých slov více souzní s poptávkou zákazníků. Do roku 2040 by pak společnost chtěla dosáhnout uhlíkové neutrality.
Keňa se topí v moři textilního odpadu. Použité oblečení slouží i jako obživa |
V La Coruni se ale dá najít i zcela odlišný přístup k oděvní výrobě, shodou okolností v podání bývalých zaměstnanců Inditexu. Jorge Toba a Antia Monterová, někdejší designeři Zary, uvedli na trh v roce 2018 značku dětského oblečení The Campamento. Z jejich dílny vycházejí pouze dvě kolekce ročně, které jsou ve většině tkané z organického vlákna.
Nepřidávají nové kousky uprostřed sezony a za vrácení online zakoupeného zboží si účtují poplatek, snaží se tak své zákazníky nabádat k vědomějším nákupům: dvakrát se před kliknutím na tlačítko „koupit“ zamyslet, než pak vracet hory oblečení s tím, že si to vlastně rozmysleli.
„Je to obecně dost znečišťující byznys, tak se snažíme za sebou nechávat co nejmenší stopu,“ komentuje Monterová.
Inditex jde na věc spoluprací se stovkou startupů, které se zaměřují na recyklaci textilního materiálu. Jedním z nich je americký Circ, do kterého firma zainvestovala. Ten přišel s cestou, jak nošené tričko nebo džíny proměnit v zbrusu nový kus oblečení. Vyvíjí novou technologii, která odděluje bavlnu a polyester. „Je to první krok, jak vyrábět oblečení s již použitého textilního materiálu,“ tvrdí šéf startupu Peter Majeranowski.
Firma má ambiciózní cíl, vymazat módní stopu lidstva. Zatím je však schopna zrecyklovat pouhé procento ze 109 milionů tun oblečení, které ročně průmysl chrlí. To uznává i šéf Majeranowski. „Jsme opravdu jen kapka v oceánu,“ říká a dodává, že jejich cílem je poměr zvýšit na deset procent do roku 2030.
Marian Fernandézová je žena, která v Inditexu strávila bezmála čtvrt století, nechybělo málo a stala by se hlavní manažerkou luxusní dceřiné značky Uterque, jež se zaměřuje hlavně na doplňky, jako jsou šátky nebo sluneční brýle. Místo toho si zvolila jinou cestu a v centru La Coruni založila vlastní obchod Maazi. Navíc zveřejňuje na svých sociálních sítích tipy a rady, jak si vybudovat šatník z udržitelných kousků.
Butiky v domovině Zary tak ukazují, že to jde i jinak. „Inovace začíná s drobnými podnikateli se svěží myslí,“ doplňuje Achim Berg z poradenské firmy McKinsey, která radí módním značkám po celém světě v oblasti marketingu a strategie.
