Centrální banka Riksbank představila dva možné scénáře vývoje ekonomiky, oba dva by se však daly považovat za „černé“. V negativnější predikci se hrubý domácí produkt (HDP) země sníží o 9,7 procent. Oživení pak bude pozvolnější s růstem o 1,7 procent v roce 2021.
Podle druhého modelu dojde k poklesu o 6,9 procent a příští rok poroste ekonomika o 4,6 procenta. V takovém případě předpovídá Riksbank vzestup nezaměstnanost na úroveň 8,8 procent ze současných 7,2 procenta. V nejhorším případě bude bez zaměstnání každý desátý.
„V obou scénářích prudce klesá výroba. A to dokonce víc než během finanční krize. Výrazně klesne cena ropy a elektřiny, což letos přispěje k nízké inflaci,“ píše Riksbank. Centrální banka předpokládá, že inflace zůstane v roce 2020 v obou scénářích na 0,6 procentech.
Prognózy švédského růstu by se daly považovat za vystřízlivění. Země se snažila zmírnit ekonomický dopad koronaviru tím, že nezaváděla přísná opatření jako zbytek Evropy. Tamější vláda doporučila občanům, ať zůstávají doma a pracují odtamtud, je-li to možné. Bary a restaurace ale zůstaly otevřené a děti do 16 let chodí celou dobu do školy.
Švédské hospodářství je závislé na exportu. Přestože ekonomika země dále fungovala a funguje, dodavatelské řetězce a podniky trpí, přiznává Riksbank. Zároveň varuje, že mnoho lidí může přijít o práci.
Údaje banky ukazují, že denní obrat restaurací ve Švédsku se v průběhu měsíce do 22. dubna snížil o 70 procent. Jedna z největších švédských bank SEB má k dispozici statistiku, podle které transakce provedené kartami prostřednictvím této banky klesly v týdnu od 6. dubna o 28 procent.
Banky nejsou jediné, které mají k dispozici ponurá data. Tamní Národní institut pro ekonomický výzkum (NIER) vydal ve středu prohlášení, ve kterém predikuje pokles HDP o sedm procent a růst nezaměstnanosti na 10,2 procenta.
„Dubnový vývoj naznačuje, že pandemie covid-19 zasáhne švédskou ekonomiku mnohem hůř než se očekávalo,“ uvádí NIER. „Globální ekonomika je na tom velmi špatně. To negativně zasahuje švédské exportní společnosti, které jsou mimo jiné postižené problémy s mezinárodními dodavatelskými řetězci.“
Strategie Švédska v boji proti koronaviru je považována za víc než kontroverzní. Tamější epidemiolog Anders Tegnell tento přístup hájí. Pro CNBC uvedl, že hlavní město Stockholm směřuje ke kolektivní imunitě.
Letos rekordní propad, příští rok rekordní oživení, odhadují ekonomové |
Koncept kolektivní imunity, ve kterém si 70 až 90 procent populace vyvine odolnost vůči nemoci, je podle Tegnellových slov prostředkem k dosažení cíle.
Pro Švédsko by kolektivní imunita mohla znamenat dlouhodobější (nejen ekonomickou) výhodu. Nicméně tato strategie je kritizovaná odborníky. Například Nate Favini, šéf kliniky Forward, uvedl pro Forbes, že kolektivní imunitu nelze tvořit bez zavedené vakcíny, protože by to mohlo vést k hromadné úmrtnosti.
Vláda věří Švédům, Švédi věří vládě
Ve Švédsku zemřelo zatím na koronavirus 2 679 lidí, což je méně než například v Británii či Francii, kde vlády zavedly přísná omezující opatření. Není dosud jasné, proč je míra smrtnosti ve Švédsku tak nízká. Jedním z možných důvodů je roztroušenost populace. Více než polovinu domácností tvoří jeden člověk.
Další možnou příčinou je v médiích často zmiňovaná důvěra Švédů v jejich vládu. Podle průzkumu Evropské komise z roku 2017 věří v tamější vládní činitele 72 procent obyvatel, což je druhý nejlepší výsledek v Unii. Evropský průměr je přitom pouhých čtyřicet procent.
Švédsko se tak může spolehnout na občanskou samoregulaci. S ohledem na výše zmíněný propad tržeb v pohostinství lze říct, že se důvěra v odpovědnost jednotlivců vyplácí. Nicméně, jak píše agentura Reuters, v jiných státech by opatření na bázi dobrovolnosti nemusela být tak účinná.
21. dubna 2020 |
