Vysokoškolsky vzdělaní Číňané redukují výdaje za věci, které k životu nutně nepotřebují. Odkládají velké nákupy i investice, nemovitosti ani nová auta pro ně nejsou momentálně vůbec zajímavé. Kvůli obavám z budoucnosti navíc mnohem více spoří. Řada čínských adolescentů může nyní zapomenout i na vzdělání v zahraničí.
Informovala o tom agentura Bloomberg, která se rozhodla zpovídat skupinu dvaceti Číňanů. Vzhledem k celkovému počtu obyvatelstva Číny je to možná jen nepatrný vzorek, existuje však velká pravděpodobnost, že se ostatní čínští spotřebitelé budou chovat stejně.
Popularita západních značek v Číně uvadá. V zemi sílí vlastenecká vlna |
Řada čínských respondentů se obává toho, že by v dalších měsících mohli ztratit své zaměstnání. „Za deset let mi bude padesát a nyní velmi pravděpodobně doplatím na propouštěcí vlnu,“ říká čtyřicetiletá softwarová inženýrka Čang Mej, která pracuje v čínském technologickém sektoru. Ten ale bojuje se značnou vlnou korupce a úplatkářství. Kvůli kontrolám čínských úřadů se začalo propouštět, počet zaměstnanců se redukuje a výše mezd se taktéž snižuje.
Výdaje nahradily úspory
Jsou ale i další Číňané, kteří se příštích let obávají. Čtyřiatřicetiletá Amanda Linová, která se léta věnuje prodeji finančních produktů pro státní čínskou makléřskou společnost, si v minulých letech díky svým výkonům přišla na miliony čínských jüanů. Její bonusy se ale v roce 2023 výrazně sníží, a i proto přemýšlí nad tím, jaké výdaje v dalších měsících omezí jako první.
Na špinavou práci avatar. Čínští influenceři zaměstnávají své digitální klony |
Dvaatřicetiletá HR specialistka Tracy Maová tlumí s manželem své výdaje rovněž. Ještě loni přitom oba utráceli opravdu ve velkém. Za vybavení domácnosti, svatební cestu do Japonska nebo elektroniku zaplatili stovky tisíc čínských jüanů. Tato éra ale skončila. Oba se bojí o práci a do dalších měsíců hodlají šetřit.
Číňané se místo utrácení raději zaměřují na to, jakým způsobem mají své vydělané peníze co nejlépe zainvestovat. Údaje Čínské lidové banky ukázaly, že úspory čínských domácností se za prvních deset měsíců letošního roku meziročně zvýšily o 8,5 procenta. Některým Číňanům se ale míru úspor zatím navyšovat nedaří.
Čína je v deflaci. Meziročně nižší ceny ale ohrožují chod ekonomiky |
Řadí se k nim i devětatřicetiletý Jason Wang, který nedávno přišel o práci ve zdravotnickém startupu. Tam si ročně přišel na částku převyšující 140 tisíc amerických dolarů (zhruba 3 miliony korun). „Cítím úzkost. Právě jsem si pořídil nový dům a SUV značky BMW,“ říká pro Bloomberg.
Doplatí na to i Západ
Na redukci čínské poptávky ale doplatí i mezinárodní firmy, mezi které se řadí třeba i Apple nebo Starbucks. Podobně na tom budou i ekonomiky, které na čekají na příliv čínských turistů. V příštím roce jich totiž může být o mnoho méně než letos, a to i kvůli vysokým cenám letenek nebo častým potížím se získáním cestovních pasů a víz. Politické rozpory mezi Čínou a Spojenými státy situaci rovněž nijak nepřidávají.
Spíš úprk než pobyt. Čínská turistická komanda se snaží šetřit čas i peníze |
Místo cest do zahraničí se proto mnoho Číňanů raději zaměřuje na vnitrostátní turistiku. „Drahé výlety jsme s manželkou omezili, snažíme si ale dopřát alespoň jeden větší výlet v Číně,“ uzavírá podle Bloombergu svůj momentální postoj jednatřicetiletý Tung S’-chao.
