Poptávka po uhlí se v roce 2023 zvýší o 1,4 procenta a poprvé překročí 8,5 miliardy tun. Odhaduje se, že spotřeba v Indii vzroste o osm procent a v Číně o pět procent. Podle IEA je příčinou situace rostoucí poptávka po elektřině a slabá produkce vodních elektráren. V Evropské unii a ve Spojených státech ale spotřeba uhlí v roce 2023 klesne přibližně o 20 procent, uvádí zpráva.
Uhlí jako záruka energetické bezpečnosti. Čína se špinavých elektráren nevzdá |
Očekává se, že spotřeba uhlí klesne až v roce 2026 v reakci na výrazné rozšíření kapacity obnovitelných zdrojů. Ty by v příštích třech letech měly pomoci snížit spotřebu o 2,3 procenta proti roku 2023. A to dokonce i v případě, že nebude existovat rozhodná politika, která by prosazovala čistou energii.
Tři čtvrtiny spotřeby pro Čínu
Celosvětová spotřeba uhlí však podle prognózy IEA zůstane i v roce 2026 výrazně nad osmi miliardami tun. Aby se podařilo dosáhnout cílů stanovených pařížskou klimatickou dohodou, muselo by využívání uhlí podle ní klesat výrazně rychleji.
Očekává se, že Čína se bude v příštích třech letech podílet na celosvětovém rozšíření obnovitelných zdrojů více než polovinou. To povede k poklesu poptávky po uhlí v této zemi v roce 2024 a k jejímu ustálení do roku 2026. Na Čínu připadá polovina světové spotřeby uhlí, takže výhled pro uhlí bude v příštích letech výrazně ovlivněn tempem zavádění čisté energie, povětrnostními podmínkami a strukturálními změnami v čínské ekonomice, uvádí zpráva.
Je svět opravdu připraven opustit uhlí, plyn a ropu? Moc času na váhání není |
V letošním roce se očekává, že na Čínu, Indii a jihovýchodní Asii budou připadat tři čtvrtiny celosvětové spotřeby uhlí, přičemž v roce 1990 to byla jen čtvrtina. Spotřeba v jihovýchodní Asii by měla v roce 2023 zastínit spotřebu ve Spojených státech a v Evropské unii.
Do roku 2026 jsou Indie a jihovýchodní Asie jedinými regiony, kde se očekává výrazný růst spotřeby uhlí, uzavírá zpráva.
