Meziroční zlepšení salda o 61 miliard korun bylo podle ministerstva taženo více než devítiprocentním nárůstem příjmů, u nichž byly zaznamenány silné přírůstky jak u výběru daní (11,3 procenta), tak u příjmů ze sociálního pojištění (8,8 procenta). Pokles výdajů (-0,1 procenta) odráží doznívající pomoc státu v souvislosti s vysokými cenami energií.
„Díky silnějším daňovým příjmům a nižším výdajům v oblasti energetiky je letošní deficit rozpočtu ke konci května o 61 miliard korun nižší než loni ve stejném období. Červen a červenec bývají obvykle přebytkové vzhledem k inkasu čtvrtletních záloh DPH a daně z příjmů velkých firem po daňovém přiznání. Rozpočtové možnosti pro případné další letošní výdaje nad rámec schváleného rozpočtu budou známy až po výsledcích celého prvního pololetí,“ shrnul výsledky rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura.
Schodek rozpočtu se ke konci května prohloubil z dubnových 153,1 miliardy korun. To z květnového výsledku činí třetí největší schodek od vzniku samostatného Česka.
Konsolidační balík se plně projeví až příští rok
Výběr daně z příjmů fyzických osob stoupl meziročně o osmnáct procent. Navýšil jej růst mezd a změny přijaté v rámci ozdravného balíčku, jako například snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů. Nicméně platí, že řada změn z konsolidačního balíčku se projeví až při ročním zúčtování daně v následujícím roce, píše v tiskové zprávě resort financí.
U inkasa daně z příjmů právnických osob (15,3 procenta), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky, se promítl vliv vyrovnání daně u části poplatníků. V prvních měsících roku bývá u daně z příjmů právnických osob obvyklé nižší plnění, což souvisí s lhůtami pro podání daňového přiznání, kdy většina významných poplatníků podává přiznání začátkem července, vysvětlilo dále ministerstvo. Obdobně je nastavena daň z neočekávaných zisků (12,7 miliardy), která byla loni poprvé odvedena až v září.
Daňová kouzla jsou pryč, firmy si to už nedovolí. Expertka o změnách v daních |
Do výběru daně z přidané hodnoty (+6,2 procenta) se kladně promítá větší spotřeba domácností. Zároveň se podle resortu začínají projevovat dopady změn účinných od ledna 2024, především redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21procentní a sníženou 12procentní a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty.
Celkové výdaje pak meziročně klesly o 0,6 miliardy (-0,1 procenta). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (minus půl miliardy) tlumený nižší podporou poskytovanou v oblasti energií (-31,2 miliardy) či odvody do rozpočtu Evropské unie (-4,5 miliardy).
Zátěž jsou hlavně důchody
Tradičně běžné výdaje zvyšovaly hlavně důchody (+19,3 miliardy). Dále platba veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce (+5,6 miliardy), nákupy Ministerstva obrany (4,3 miliardy) a předfinancováním oblasti výzkumu, vývoje a inovací (3,7 miliardy).
V letošním roce by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 252 miliard korun. „Ač se rozpočet nevyvíjí úplně dobře, tak neočekávám, že by byl překročen plánovaný deficit,“ tvrdí Václav Franče, hlavní ekonom společnosti Deloitte.
„Vláda má určitou flexibilitu, jak v průběhu roku korigovat negativní vývoj rozpočtu. Ale ani případné udření deficitu pod 252 miliardami nebude znamenat, že na tom jsou veřejné finance dobře,“ dodává Franče.
Schodek na rok je skoro vyčerpán
Ne všichni ekonomové jsou ale takto optimističtí. „Stejně jako v předchozím měsíci i v květnu rostly státní výdaje rychlejším tempem než příjmy. V následujících měsících je opět možné očekávat zrychlení růstu příjmů, prozatímní výši schodku lze však vzhledem ke schválenému celoročnímu saldu i tak považovat za rizikovou,“ upozorňuje Vít Mikušek, analytik Raiffeisenbank.
Ekonomové už dříve varovali, že stát může mít problém plánovaný schodek dodržet s ohledem na nižší než očekávaný výkon tuzemské ekonomiky.
Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek za dobu existence Česka.
