Ekonomika státu Afghánistán byla řadu desetiletí silně závislá na rozvojové pomoci ze zahraničí. Nyní se však dostává do problémů. Ceny za několik týdnů vzrostly až o třicet procent. Lidé nemají dostatek peněžních prostředků, mnohdy rozprodávají své domácnosti, aby měli peníze na jídlo. Informovala o tom agentura Bloomberg.
Tajná pravda o Afghánistánu: Co přiznali američtí politici a důstojníci vyšetřovatelům |
Letitá zahraniční pomoc je v Afghánistánu patrná i několik týdnů po nástupu nového režimu. V oběhu je v současnosti stále mnoho amerických dolarů, které místní obyvatelé používají třeba k nákupu zboží ze zahraničí.
„Až dvě třetiny vkladů a asi polovina poskytnutých půjček v afghánském bankovním sektoru je v amerických dolarech. Celá afghánská ekonomika je na amerických dolarech do velké míry závislá, uvedl pro Bloomberg Shah Mehrabi, který je od roku 2002 členem bankovní rady afghánské centrální banky.
Tálibán neplatí účty za elektřinu. Afgháncům hrozí, že se brzy ponoří do tmy |
Problém je, že Spojené státy ani další země neuznaly Tálibán za legitimní vládu, a to kvůli jejich zapojení do světového terorismu. Obavy panují i z toho, že Tálibán v zemi masivně porušuje lidská práva.
Země v současnosti nemá přístup k rezervám afghánské centrální banky ve výši devíti miliard dolarů. Většinu prostředků totiž aktuálně drží Federální rezervní banka v New Yorku. Administrativa prezidenta Bidena ale Afghánistánu zmrazila aktiva držená v amerických bankách, a to už v polovině srpna. K rozhodnutí amerického prezidenta se brzy přidaly i další státy. Pomoc pozastavila i Světová banka a Mezinárodní měnový fond.
Jen čtyři tisíce týdně
Nelehký přístup ke svým peněžním prostředkům mají především obyčejní Afghánci, kteří na situaci doplácejí nejvíce. Každý Afghánec si může z banky jednou týdně vybrat jen 200 dolarů, což je v přepočtu asi 4 500 tisíce korun. Řada Afghánců se proto snaží peníze získat jinak. Na bleších trzích rozprodávají svůj nábytek i další potřeby do domácnosti. I tak to ale mnohdy nestačí a ani vyhlídky do budoucnosti nejsou pozitivní.
„Skoro žádný z mých zákazníků nemá hotovost na zaplacení oprav. Hotovost úplně zmizela. Bojím se, že to zabije mé podnikání,“ uvedl pro agenturu Bloomberg afghánský automechanik Haleem Gul.
Sucho, hlad a nedostatek potravin
Zemi trápí hlad a nedostatek potravin. Stát bojuje se suchem, obyvatele trápí neúroda. Nejhorší situace je u pšenice, které se letos podle odhadů urodilo až o 40 procent méně. Organizace spojených národů proto varuje, že zemi hrozí obrovská potravinová krize. Nedostatkem jídla má podle ní aktuálně trpět až 90 procent afghánských domácností. Cena rýže nebo mouky se za posledních několik týdnů zvýšila až o třicet procent.
Zemi sužuje i rozsáhlá krize ve zdravotnictví, výplaty váznou, docházejí léky, a to včetně antibiotik. Nedostatek je však i u dalšího lékařského vybavení.
Invazi do Afghánistánu zopakujeme, slíbil jeden z Trumpových věrných |
Celou populaci může brzy trápit extrémní chudoba. Hrubý domácí produkt země by podle Rozvojového programu OSN mohl za současný fiskální rok, který končí v červnu příštího roku, klesnout i o 13,2 procenta.
Jediné, co od změny režimu v zemi funguje, je obchod s afghánským opiem. Tomu se dokonce nyní daří lépe než kdy dřív. Ačkoliv islám výrobu opia zakazuje, pro Afghánistán jde o zásadní zdroj příjmů. Přináší mu až dvě miliardy dolarů ročně, v přepočtu skoro 44 miliardy korun.
Obrovské dluhy za energie
Afghánistán je také na prahu krize energetické. Tato země totiž není energeticky soběstačná, téměř 80 procent elektřiny tam dodávají okolní státy. Za ni Kábul měsíčně platí téměř 25 milionů dolarů, v přepočtu asi 545 milionů korun.
Nyní ale země nemá peníze na její zaplacení. Od místních obyvatel se nedaří vybírat poplatky a dluhy za elektřinu i proto den ode dne narůstají. Zemi dokonce hrozí, že ji okolní státy jako Uzbekistán, Turkmenistán, Tádžikistán nebo Írán od elektrické energie úplně odstřihnou. V současné době dluží Afghánistán už 62 milionů dolarů.
14. září 2021 |
