Sýr z rostlinných olejů, krab z rybího masa nebo čokoláda z karobu. To jsou jen některé příklady potravin, které se vyrábějí z jiných surovin, než byste čekali. Nebylo by na tom nic špatného, pokud se výrobce nebo prodejce nebojí přiznat barvu.
Krevety bez krevet
"Já bych chtěl ochutnat krevety," žadoní v obchodě chlapec. "Ne, jsou moc drahé. Až někdy jindy," odbude ho maminka. "Podívej mami, tady je takhle velká krabička jen za třicet pět korun," ukazuje syn s rozzářenýma očima na svůj objev. A veliké vyloupané krevety se už vezou v košíku k pokladně, ostatně za tak výhodnou cenu...
Jenže to nejsou krevety. Podivný nápis "Surimi krevety Mini s příchutí krevet" neznalým nic neřekne. Pokud se vám však podaří přečíst drobná písmenka na etiketě, máte jasno, co jste si to vlastně koupili. Pouze třetinu výrobku tvoří maso. A rozhodně ne z krevet - je rybí, z tresek. Zbytek je jen voda, škrob, olej, cukr, sójová bílkovina, barviva, stabilizátory a trochu krevetového aroma.
Kdo aspoň jednou ochutnal pravé krevety, toho tato napodobenina přinejmenším zklame. Podobně jako třeba surimi krabí tyčinky.
. InfografikaPodívejte se na přehled potravin, u kterých byste si měli při nákupu pozorně číst složení, protože mohou obsahovat jiné suroviny, než čekáte. |
Nízká cena nemusí být výhodná
Abyste poznali, že jde o napodobeninu, nemusíte často ani zkoumat složení. Náhražky se vyrábějí z levnějších surovin. Například drahého lososa nahradí levnější obarvené tresčí maso. Proto někdy postačí porovnat ceny obdobných výrobků.
Pokud je jeden výrazněji levnější, měli byste zvýšit pozornost. Dost možná jde o náhražku, která se vám však v konečném součtu prodraží. Příklad? Za výše zmíněné 150gramové balení surimi krevet zaplatíte 35 korun - ale masa je v něm pouze 50 gramů. Za stejné peníze si přitom můžete koupit téměř půl kilogramu opravdových filet z tresky.
Náhražky nemusí být špatné
Nejde ani o to, že by použité suroviny byly nekvalitní nebo nezdravé, problém je především v tom, že si nevědomky koupíte něco, co jste nechtěli.
Zdaleka ne všechny náhražky je nutné démonizovat. Příkladem je margarín, který se začal vyrábět jako náhražka másla zhruba před sto lety. Dnes by ho asi sotva kdo považoval za podvod na zákazníkovi.
"Celou řadu alternativních potravin zákazníci vyžadují a již si na jejich širokou nabídku zvykli. Příkladem může být sójové maso a mléko nebo třeba vegetariánský salám," říká Josef Duben, tiskový mluvčí Státní veterinární správy České republiky.
Právě sójové mléko nebo sýr z rostlinných tuků můžou být vhodnou alternativou pro osoby s nesnášenlivostí kravského mléka.
Problematické však může být značení takového výrobku. Pokud by například napodobenina sýru vyrobená ze surovin rostlinného původu byla označena jako sýr, dopouštěl by se výrobce klamání spotřebitele. Ale když bude na etiketě uvedeno například "plátky" nebo upozornění, že jde o alternativní výrobek, je vše v pořádku.
Kde všude náhražky najdete
Rybí a mléčné výrobky nejsou zdaleka jediné, v jejichž složení se náhražkové suroviny používají. Kdo by neznal třeba různé "čokoládové" figurky, tabulky nebo sušenky, v jejichž složení je na prvních místech uvedený cukr a ztužený rostlinný tuk. Stačí přidat trošku karobového nebo kakaového prášku - a náhražka čokolády je na světě.
Náhražky vás neminou, ani když si místo džemu koupíte například ovocnou směs s jahodami - na obalu se červenají opravdu krásné jahody, jenže ve složení převládají jablka. Obdobně jsou na tom některé ovocné nápoje, jedno s jakou příchutí - jejich základem je jablečný mošt doplněný o obyčejnou vodu a cukr.
Také mnoho masných výrobků neobsahuje pouze svalovinu. Za maso se totiž považuje vše, co je na zvířeti poživatelné. Tedy i pojivová tkáň, kůže, ale v širším smyslu i krev a kosti. Kromě toho se do masných výrobků přidávají i rostlinné bílkoviny - sójová, bramborová či pšeničná, které pomáhají snížit jejich cenu.
Je tedy opět na vás, jestli si na výrobku přečtete jeho složení a přimhouříte oko nad menším obsahem masa, nebo třeba sáhnete raději po dražším kusu, v němž však masa bude dostatek.
Zajímejte se o složení výrobku
Drobné písmo se používá nejen pro ty nejpodstatnější informace ve smlouvách. Často je tomu tak i u potravin. Z výzkumu, který si nechala udělat Státní zemědělská a potravinářská inspekce v roce 2006, vyplynulo, že 49 procent spotřebitelů vůbec nevěnuje pozornost informacím na obalech potravin.
Toho také rádi někteří výrobci a prodejci zneužívají. Dejte si proto tu práci a před nákupem každého nového výrobku si přečtěte jeho složení. Nestane se vám tak, že si domů odnesete něco jiného, než jste vůbec chtěli.
