Pivovarníci přiznávají, že jejich cílem je přitáhnout do hospod víc lidí. Navzdory loňské rekordní produkci pivovarů - stoupla o 2,2 procenta na 20,1 milionu hektolitrů - totiž spotřeba zlatavého moku v restauracích klesá. A právě netradiční piva by podle nich mohla tento trend zvrátit.
„Chceme jít cestou více speciálů, přinášet pivo s novým příběhem. Začali jsme vařit limitované edice, které jsou většinou dostupné jen pro hospody, ať lidé mohou ochutnávat tam,“ potvrzuje šéf Staropramenu Petr Kovařík.
Vedle snahy přitáhnout pivaře do hospod to má i další důvod. Speciály obvykle nejsou pasterizované, vyžadují speciální péči v chlazených sklepech. Mají navíc zkrácenou životnost, z velkých pivovarů proto míří pouze do podniků s vysokou výtočí.
Minipivovary vracejí českému trhu bývalou pestrost, říká sládek Kočka |
Například Staropramen připravil pro akci, kterou pořádá Český svaz pivovarů a sladoven, Extra chmelenou nepasterizovanou 12. Od běžné dvanáctky se liší jednou dávkou chmelu navíc. Smíchovský pivovar běžně přidává chmel čtyřikrát, u speciálu je to tedy pětkrát.
„Na začátku vaření se chmel přidává hlavně kvůli hořkosti, ke konci pak kvůli vůni,“ vysvětluje výrobní technolog pivovaru a autor receptury Jan Špaček. Základem piva je plzeňský slad (z 80 procent). Doplňuje ho bavorský slad, díky němu má pivo o něco tmavší barvu než běžný ležák.
Chmel - žatecký poloraný červeňák - pochází z mikroregionu Údolí Zlatého potoka. Ten leží ve srážkovém stínu Krušných hor, kde půda obsahuje větší obsah železa. Pivovar uvařil jednu várku speciálu, tedy 800 hektolitrů. Je to však jen zlomek celkové produkce Staropramenu. Na Smíchově se ročně uvaří kolem tří milionů hektolitrů piva.
Speciální piva připravuje i konkurence z Plzně. Největší producent Gambrinus pro Dny českého piva například připravil svůj tradiční ležák První chmel z letošní sklizně. „Pivo s čerstvým chmelem můžeme vařit pouze jednou v roce, a to v době sklizně. Je to pro pivovar takový malý svátek,“ uvedl sládek Zdeněk Polák.
