Zatím poslední část dálnice D4 ze Skalky do Hájů nedaleko Příbrami byla uvedena...

Zatím poslední část dálnice D4 ze Skalky do Hájů nedaleko Příbrami byla uvedena do provozu v říjnu roku 2017. | foto: Miroslav Chaloupka, ČTK

Příliš Přepychový Projekt. Poslanci řeší dostavbu D4 za soukromé peníze

  • 168
Přestože ministerstvo dopravy vybírá investora pro dostavbu chybějících 32 kilometrů dálnice mezi Příbramí a Pískem už přes půl roku, teprve nyní vypukla vážnější diskuse o její ceně. Historicky první dopravní projekt PPP (Public Private Partnership - partnerství veřejného a soukromého sektoru) má vyjít na zhruba 25 miliard korun. A potřebuje souhlas Poslanecké sněmovny.

Takzvaný koncesionář dálnici D4, napojující hlavní město na západní část Jihočeského kraje, postaví ze svých peněz a bude se o ni 25 let starat. Stát mu za to bude v pravidelných splátkách posílat peníze.

Pokud by dálnici postavil stát klasickou metodou ze svých prostředků, vyšla by samotná výstavba podle odhadů Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) na 7,5 miliardy.

Do dálnic a jiných staveb půjde přes 86 miliard, o pětinu víc než letos

S částkou 24,9 miliardy korun operovalo ministerstvo už před třemi lety, kdy plán na využití soukromého kapitálu pro dostavbu dálnice D4 schválil tehdejší kabinet Bohuslava Sobotky. Nejde ale o konečnou cenu za výstavbu a provoz, tu určí až výsledek soutěže, ve které se po zúžení účastníků vloni v září o zakázku uchází čtveřice zahraničních sdružení.

„V kalkulovaných 25 miliardách je započítána kromě ceny výstavby i údržba ve vysokém standardu, kompletní opravy v průběhu celých 25 let včetně provedení zásadních strukturálních oprav před zpětným předáním státu na konci koncesní doby,“ uvedla mluvčí ministerstva Lenka Rezková.

Značnou částku tvoří dále takzvaná úhrada dluhové služby, tedy úroky z peněz, které si stát od soukromníka de facto vypůjčí. Tyto náklady by podle ministerstva stát měl i v případě, že by dálnici stavěl standardní cestou.

Kdyby se nakonec rozhodl pro to, že dálnici postaví sám, musel by během 25 let na údržbu 32 kilometrů dlouhého úseku vynaložit 626 milionů korun a na rekonstrukci pro uvedení do bezvadného stavu téměř 3,7 miliardy, doplnila mluvčí.

Pojistka proti předražení

Na rozdíl od klasických soutěží pilotní PPP projekt vyhlášením vítěze tendru neskončí. K vysoutěžené ceně se budou vyjadřovat poslanci, a pokud se jim bude zdát neúměrně vysoká, mohou proces stopnout. Jednání Poslanecké sněmovny, které dostavbu dálnice s využitím soukromého kapitálu buď podpoří, nebo zamítne, je plánováno na konec letošního roku.

Rozdělení D4 mezi soukromníky a stát

Mezitím chce stát pro stavbu vykoupit pozemky a získat pravomocná stavební povolení. Ta by mělo ředitelství silnic v ideálním případě vyřídit do září, pokud stavební řízení nenapadnou ekologové nebo jiní účastníci, uvedl Martin Janeček, který má na ministerstvu dopravy projekt dostavby D4 na starosti.

Výstavba by měla začít během stavební sezony v roce 2020. Po jejím dokončení má vybrané sdružení dálnici čtvrt století spravovat a následně ji v bezvadném stavu předat do státní správy.

Proč PPP? Peněz je zatím dost

V Česku se o PPP projektech mluví dlouhodobě, žádný se ale zatím do výstavby nedostal. V minulosti se stát pokoušel o zapojení soukromého kapitálu při výstavbě komunikací R47 u Ostravy a částí jihočeské D3.

Důvodem bylo především to, že k použití mechanismu, kdy musí stát soukromníkovi zaplatit cenu peněz, které si od něj na výstavbu půjčuje, nebyl příliš velký důvod. Například u zmiňovaného úseku D3 Mezi Bošilcem a Borkem rozhodlo o konvenční formě výstavby to, že na stavbu bylo možné čerpat evropské dotace.

Na dálnici D4, která není mezi evropsky významnými dopravními tepnami, není možné tak jednoduše použít evropské peníze. Rozhodnutí vyzkoušet PPP v praxi tak padlo právě na ni.

Ministerstvo dopravy připouští, že smysl projektu spočívá právě ve vyzkoušení nové metody výstavby, než že by bylo nezbytné stavět za cizí peníze. „V horizontu tří až šesti let se výrazně omezí evropské prostředky na výstavbu dálnic. Musíme se proto připravovat na jiné modely financování, jako je právě PPP,“ uvedl vloni po vyhlášení soutěže ministr dopravy Dan Ťok.

Příklad pro státní silničáře

Podle ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyňka Hořelici zvolilo ministerstvo PPP i kvůli dobrým zkušenostem okolních zemí s rychlostí, jakou soukromník zvládá opravy komunikace za provozu.

„Když se podíváte na Slovensko, tam opravy a údržbu dálnice postavené formou PPP provázejí minimální uzavírky. Pokud se například poškodí svodidla, opravují to co nejrychleji, třeba v nočních hodinách, kdy není takový provoz,“ dodal.