Zákazníci, kteří službu využijí, v obchodech dostanou slevové kupony na nákup. Mluvčí Lidlu Tomáš Myler uvedl, že pilotní projekt v obchodech má podpořit myšlenku zavést zálohování PET láhví a plechovek v ČR. „Vzhledem k tomu, že v případě zavedení systému budou zákazníci primárně vracet nápojové obaly u obchodníků, je pro nás důležité, aby nastavení celého systému bylo maximálně zákaznicky přívětivé,“ doplnil.
V Česku se s zálohováním PET láhví a plechovek zatím nepočítá. Ministerstvo životního prostředí ale připravuje pro případné zavedení legislativní návrh. Podle ředitele sekce ochrany životního prostředí ministerstva životního prostředí Davida Surého může testovací projekt řetězců ověřit, zda jsou v Česku lidé ochotní zlepšit sběr plechovek a PET láhví.
Zavedení systému dlouhodobě podporuje Iniciativa pro zálohování. Sdružuje firmy Coca-Cola HBC ČR a SK, Kofola, Mattoni 1873, Heineken ČR a Plzeňský Prazdroj, které patří k největším výrobcům nápojů v Česku.
„Podobné pilotní projekty řetězce realizovaly i v jiných zálohujících zemích a vždy přinesly užitečnou zkušenost, která systém pomohla dobře nastavit tak, aby byl komfortní pro spotřebitele,“ uvedla za iniciativu Kristýna Havlingerová.
Na podporu zálohování PET lahví a plechovek vznikla před pěti lety také iniciativa Zálohujme.cz. Kromě výrobců nápojů se do ní zapojil například Institut cirkulární ekonomiky, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze nebo sportovní instituce.
Zálohování bude stát miliardy
Svaz obchodu a cestovního ruchu nedávno zveřejnil výsledky analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), která vyčíslila náklady na zavedení systému zálohování na zhruba 5,2 miliardy korun. Další 1,3 miliardy korun ročně bude stát provoz systému. Analýza počítá s tím, že ročně by se mohlo do systému dostat 2,3 miliardy obalů, což odpovídá devadesátiprocentní míře zpětného odběru.
Zavedení systému zálohování vyjde na více než pět miliard, vyplývá z analýzy |
Analytik Michael Fanta z Centra ekonomických a tržních analýz upozornil, že obchodníci musí počítat s náklady na nákup přístrojů, zaškolení personálu, marketing i potřebné změny v IT systémech. Maloobchody také budou muset zajistit dodatečný prostor, a to pro umístění automatu i skladování materiálu.
Mezi provozní náklady pak patří servis zařízení, personální náklady spojené s obsluhou, zaškolení personálu, logistika i energie.
Města a obce mají obavy
Některé subjekty již dříve vyjadřovaly ohledně zálohování obavy, a to například města a obce. Zálohový systém by měl totiž dopad na jejich rozpočty.
„Obavy jsou – bych řekl – stále setrvávající,“ uvedl pro iDNES.cz místopředseda Svazu měst a obcí a starosta obce Velký Osek Pavel Drahovzal.
Upozornil například na to, že někteří lidé, i kdyby zálohový systém fungoval, budou pravděpodobně stále vhazovat PET lahve do žlutých kontejnerů, které však spravuje obec.
Zálohy na PET lahve nám naboří rozpočty, bojí se obce. Experti je uklidňují |
„V případě změny se ze stávajícího komunálního odpadu vyčlení jenom jeden velmi specifický tok odpadů a zároveň bude nutné vyřešit v přechodových rocích, kdo zaplatí a bude řešit to, co nám zůstane v té síti, byť to bude zálohové,“ uvedl Drahovzal.
Jako příklad uvedl Slovensko. Tam lze podle něj stále ve žlutých kontejnerech PET lahve najít. Obce přitom k danému odpadu nemají již žádnou odpovědnost. „Odpad už není jejich, je zálohářů,“ zmínil.
Drahovzal upozornil například také na to, že Česku dostávají města a obce příspěvky za vytříděné množství odpadu. Méně vytříděného materiálu bude znamenat méně finančních prostředků pro města a obce.
Drahovzal také připomenul, že PET lahve jsou dneska jedna z lukrativnějších surovin a města a obce je mohou zpeněžit. V případě zálohového systému však ze žlutého kontejneru zmizí, o příjmy z prodeje tak obce přijdou.
Celkový ekonomický dopad na města a obce může být podle Drahovzala zhruba 1,2 miliardy korun.
