Svaz chce v případě zálohování předejít chybám a problémům, které nastaly v souvislosti se zálohováním v sousedním Slovensku. Zálohování PET lahví a plechovek tam funguje od začátku roku 2022. V Česku by se mělo celkově ročně vysbírat až 2,3 miliardy kusů obalů.
„Analýza stojí na reálných datech a zkušenostech z obchodů, které ponesou hlavní tíhu vybudování a provozu celého systému. I proto jsme nejvíc času věnovali kalkulacím investičních a provozních nákladů. Od těch se totiž bude odvíjet správné nastavení tzv. handling fee, tedy poplatku za jednu láhev, který bude kompenzovat všechny vstupní i provozní náklady,“ uvedl Michael Fanta, senior analytik Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), které analýzu nákladů systému zálohování pro SOCR ČR zpracovalo.
Jak Fanta upozornil, obchodníci musí počítat s náklady na nákup přístrojů, zaškolení personálu, marketing i potřebné změny v IT systémech. Maloobchody také budou muset zajistit dodatečný prostor, a to pro umístění automatu i skladování materiálu.
Zálohy na PET láhve? Je obava, že lidé přestanou třídit zbytek, říká expert |
Studie pracovala s různými scénáři, jak dostatečný prostor zajistit. Jedná se o rozšíření skladu na úkor prodejní plochy, výstavbu nové skladovací plochy, nebo úpravu stávající skladovací plochy. „Nejnákladnější variantou je výstavba nové skladovací plochy, která v hypermarketu může vyjít až na dva a půl milionu korun. Bavíme se samozřejmě v dnešních cenách. Nevíme, co bude za rok,“ uvedl Fanta.
Rozšíření skladu na úkor prodejní plochy v hypermarketu vyjde podle analýzy SOCR ČR v průměru na 700 tisíc korun, v supermarketu na 350 tisíc korun. Náklady na úpravu stávající skladovací plochy v hypermarketu pak mohou činit v průměru 700 tisíc korun, v supermarketu 350 tisíc korun.
„Analýza počítá s celkem 2,3 miliardy kusů obalů, které zákazníci během roku vrátí, což odpovídá 90procentní míře zpětného odběru. Ty se budou muset přijmout, uskladnit, případně také odvézt do centrálních skladů a dále pak ke zpracovatelům,“ zmínil Fanta.
Mezi provozní náklady patří servis zařízení, personální náklady spojené s obsluhou, zaškolení personálu, logistika i energie.
„Co se týče spotřeby elektřiny, je potřeba myslet na to, že automaty jsou zapojeny 24 hodin denně 365 dní v roce,“ uvedl Fanta s tím, že i pokud přístroje zrovna nevykupují lahev, jsou v pohotovostním režimu, který rovněž spotřebovává energii.
| Investiční náklady (automat) | |
|---|---|
| Stavební úpravy | 1 454 718 575 Kč |
| RVM + čtečky | 3 493 912 714 Kč |
| Zaškolení personálu (implementace) | 8 908 914 Kč |
| Marketing a edukace spotřebitele | 94 360 000 Kč |
| Změny v IT systémech | 12 000 000 Kč |
| CELKEM | 5 063 900 203 Kč |
| Provozní náklady (automat) | |
| Personální náklady | 755 639 175 Kč |
| Zaškolení personálu (fluktuace) | 3 133 437 Kč |
| Elektřina | 95 364 139 Kč |
| Servisní paušál | 151 550 000 Kč |
| Výjezdy technika nad rámec paušálu | 55 217 250 Kč |
| CELKEM | 1 060 904 002 Kč |
| Zdroj: SOCR ČR |
| Investiční náklady (manuál) | |
|---|---|
| Stavební úpravy | 81 128 100 Kč |
| Čtečky | 24 743 525 Kč |
| Zaškolení personálu (implementace) | 5 938 446 Kč |
| CELKEM | 111 810 071 Kč |
| Provozní náklady (manuál) | |
| Personální náklady | 299 513 111 Kč |
| Zaškolení personálu (fluktuace) | 2 969 223 Kč |
| CELKEM | 302 482 334 Kč |
| Zdroj: SOCR ČR |
Debata ohledně zálohování se v Česku vede delší dobu. Významným „hybatelem“ byla a je Iniciativa pro zálohování, kterou v roce 2021 založili velcí výrobci nápojů v Česku. Iniciativa mimo jiné upozorňuje, že bez zálohového systému Česká republika nesplní cíle EU. Jeden z cílů říká, že do roku 2029 by mělo být v každém státě EU dosaženo devadesátiprocentní míry zpětného sběru PET lahví k recyklaci.
„Jsme proto rádi, že se diskuze o zavedení zálohového systému v České republice posouvají kupředu a že po příslibu přípravy zákona Ministerstvem životního prostředí se systému záloh takto intenzívně věnují i obchodníci,“ uvedla Iniciativa pro zálohování.
„My jsme nabízeli SOCR ČR součinnost, která však nebyla vyslyšena. Neznáme proto veškerá vstupní data, ze kterých studie vycházela a ta, o kterých víme, jako je například prodejní plocha pro povinné zapojení do sběrné sítě, se zcela liší od námi navrhovaných parametrů systému záloh. Tyto parametry přitom mohou zásadně ovlivnit také dopad zálohového systému na obchodníky. Musíme se tak s dnes prezentovanými výstupy studie seznámit do hloubky a vyhodnotit si je,“ zmínila iniciativa.
Nezakazujme plasty, raději se je naučme správně používat, říká expert |
Prezident SOCR ČR Tomáš Prouza zmínil, že cílem aktuální analýzy nebylo normativně rozhodnout o správnosti systému, ale objektivně vyčíslit veškeré relevantní nákladové položky a identifikovat případná rizika.
„Právě dosavadní slovenská zkušenost ukazuje, že nedostatečná analýza nákladů předcházející zavedení zálohového systému vede k neefektivitě a množství negativních dopadů na zákazníky i obchod,“ řekl Prouza.
O současném systému se nediskutuje
Ohledně zálohového systému již dříve vyjadřovaly různé subjekty obavy, a to například malí obchodníci. Podle předsedy Asociace českého tradičního obchodu Pavla Březiny je dobře, že se nyní diskutuje i o nákladech případného zavedení systému. Jak ale zmínil, mělo by se též stejně vážně diskutovat i tom zda není efektivnější rozvoj stávajícího systému „žlutých kontejnerů“.
„Každopádně pokud by systém měl být komfortní pro zákazníky a také efektivní při sběru zálohovaných lahví považujeme za nezbytné, aby se do systému zapojilo maximum obchodů. V opačném případě mohou vznikat lokality, kde bude složité pro zákazníky lahve vracet. Nedává moc smysl, aby zákazníci museli kvůli vracení zálohovaných lahví složitě cestovat,“ zmínil Pavel Březina.
Jak doplnil, v rámci diskuse by každopádně měla být brána v potaz situace malých obchodů, pro které bude přizpůsobení se systému z hlediska personálních a prostorových požadavků a celkově nákladů nejsložitější.
Nejde jen o PET lahve a plechovky
Výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka zmiňuje, že evropských cílů, které musí Česká republika splnit, je mnohem více, a nejde pouze o PET lahve a plechovky.
„Česká republika má splnit dvacet dva cílů oběhového hospodářství. Splnění pouze jednoho až dvou cílů cestou zálohování si podle studie vyžádá investiční náklady ve výši zhruba pět miliard a každoroční provozní náklady jen na straně obchodníků budou vyšší než jedna miliarda korun. V případě PET lahví přitom jde o pouhé jedno procento produkovaných komunálních odpadů. To se nedá absolutně srovnávat s výkonností a efektivitou systému sběru a využití odpadů ze strany obcí a měst. Klasické barevné kontejnery a obecní systém třídění vychází nesrovnatelně lépe, protože využívá synergií celého mnoho let budovaného systému separace,“ uvádí.
Systém zálohování je podle něj především byznys. Jak upřesňuje, pokud nyní občan vhodí PET lahev do žlutého kontejneru, vlastníkem materiálu se stává obec či město.
„Nápojáři navrhují jiný systém, a to takový, aby vysbíraná komodita prostřednictvím zálohového systému byla tohoto systému, či jejich, a nebyla už na volném trhu. Nápojáři chtějí PET lahve primárně pro sebe, aby je nemuseli nakupovat za tržní cenu tak, jako doposud. Je otázkou, jestli se pak k materiálu ostatní recyklátoři vůbec dostanou,“ říká Petr Havelka.
Kristýna Havligerová z Iniciativy pro zálohování však upozornila, že informace, že nápojáři nechtějí nakupovat materiál za tržní cenu, je mylná.
„My jsme při představení parametrů systému vysvětlovali, jak to bude s vlastnictvím materiálu. Tedy vlastníkem bude správce, nápojové firmy budou mít opci na odkoupení materiálu za tržní cenu a musí materiál zpracovat do nových nápojových obalů. A materiál, který neodkoupí, bude správce prodávat dál s tím, že musí být zajištěna recyklace,“ reagovala Havligerová.
