Existenčních problémů se bojí například manželé Císlerovi, kteří mají vyhlášenou pálenici ve Starém Klíčově u Domažlic. „Teď je období třešní, ale my nemáme ani jedinou zakázku. Máme obavy, jaká bude sezona a jestli zbudou peníze alespoň na zaplacení složenek, není to dobré,“ říká Ivana Císlerová. „Každý rok otvíráme v polovině srpna, letos kvůli nedostatku ovoce až na konci srpna nebo na začátku září,“ líčí podnikatelka.
Lépe jsou na tom podnikatelé na Pálavě, kde je tepleji a i navzdory jarním mrazíkům se zde ovoce na pálení vždycky nějaké najde. „U nás sezona také nepatří mezi ty nejlepší, protože dubnové mrazíky poškodily poměrně velké plochy ovocných sadů, ale Pálava a Podpálaví nabízejí velké spektrum ovoce, tak to není taková tragédie,“ popsal spolumajitel pálenice v Dolních Dunajovicích Jiří Vanke.
Pálenice v Česku
„Když se udělá pálenka z vyzrálých voňavých jablek, je nejlepší ze všech, nevyrovná se jí ani meruňkovice. Říkáme jí tekutý štrúdl.“ Tak mluví o kořalce ze své pěstitelské pálenice ve Starém Klíčově na Domažlicku spolumajitelka Ivana Císlerová. Ta se letošní sezony, na které je stejně jako její manžel existenčně závislá, hodně bojí. Důvodem je, že podle všech odhadů se nejspíš urodí rekordně málo ovoce.
Na jablkách budou podle největších pěstitelů v Plzeňském kraji škody kolem padesáti procent. Na třešních a švestkách je odhadují až na 95 procent. Škody způsobené jarními mrazíky a suchem se však týkají celého Česka.
O slivovici nouze nebude. Švestek je oproti loňsku téměř dvojnásobek |
„Švestky nejsou, hrušky nejsou, a když jedete krajinou a pozorujete jabloně, deset stromů ovoce nemá, pak jedna jabloň má,“ vysvětluje Ivana Císlerová, která ovoce destiluje již patnáct let.
„Pokud má někdo k pálenici ještě zemědělskou výrobu, není tak ohrožený jako my,“ podotýká Císlerová. Sází hlavně na to, že ji a manžela zákazníci neopustí. „Doufám, že se mi nějaké zakázky sejdou, aby bylo na složenky,“ líčí Císlerová. Manželé si myslí, že zákazníci ocení to, že díky dvěma nezávislým linkám s malými kotlíky na 150 litrů ovocného kvasu mohou dělat malé zakázky. Nemíchají tedy kvas od různých zákazníků, jako to dělají velké pálenice.
„Když někdo dodá kvalitní ovoce, tak by byl hřích mu to zkazit,“ prohlašuje Císlerová.
Nejsou-li meruňky, je vínovice
V pálenicích na Moravě je situace navzdory jarním mrazům optimističtější. Je tam tepleji, a tedy více ovoce. „Ani u nás sezona nepatří mezi ty nejlepší, protože dubnové mrazíky poškodily poměrně velké plochy ovocných sadů. Díky tomu, že Pálava a Podpálaví nabízejí velké spektrum ovoce ve velkém množství, to však není taková tragédie, takže pálíme každý rok zhruba stejně,“ tvrdí Jiří Vanke, který s manželkou založil před čtyřmi lety pálenici s kotlíkem na 220 litrů kvasu.
Sklizeň švestek ve Vizovicích |
„Naše klientela si navíc umí poradit, takže když někomu zmrznou meruňky a mají kousek vinohradu, udělají méně vína a z hroznů si nechají vyrobit pálenku. Hlavně z aromatických odrůd vína se dá vypálit velká lahůdka,“ líčí Vanke, který se nehodlá spokojit jen s pálením pro jiné, ale chystá i prodej vlastního produktu.
„Pokusíme se vyřídit licenci na lihovar, protože nám turisté klepou na okno, jestli by si nemohli pálenku koupit. Ale my ji nemůžeme prodávat, když jsme pěstitelská pálenice,“ říká Vanke, který má sice výhodu lepšího počasí než v českém pohraničí, ale zase musí čelit konkurenci černého pálení, které je pro Moravu charakteristické.
„Proto je tu nízká koncentrace pálenic, nižší než třeba v Plzeňském kraji. O tom se moc nemluví, je to dáno historicky,“ tvrdí Vanke.
Jak se vyrábí slivovice:
