V prostorách Newton University v pražském Kongresovém centru na toto téma diskutoval předseda Asociace českých stavebních spořitelen Libor Vošický nebo generální ředitel Modré pyramidy Michal Pupala.
Debatovat však dorazil i ekonom Dominik Stroukal z Metropolitní univerzity Praha či Petr Janský z Univerzity Karlovy, kteří jsou zároveň členy Národní ekonomické rady vlády (NERV). Českou bankovní asociaci pak zastoupil ekonom Miroslav Zámečník.
Národní ekonomická rada vlády před pár týdny přišla s řadou konkrétních opatření, které mají vést ke snížení strukturálního deficitu státního rozpočtu České republiky. Zrušení státního příspěvku na oblast stavebního spoření je jedním z nich, a i proto je mu v poslední době věnována široká diskuze.
Banky zhodnotí jen část peněz. Kde jinde investovat a jak poznat podvodníky |
„Státní podpora stavebního spoření má sice téměř třicetiletou tradici, ovšem vznikala ve zcela jiné situaci nedostatku úspor, neexistence hypoték a celkového nedostatku dlouhodobých vkladů,“ zdůvodňuje NERV svůj názor, jak ušetřit v rozpočtu.
„Postupem času se z tohoto produktu stalo státem dotované běžné spoření pro některé, jež je však financováno z kapes všech daňových poplatníků,“ uvádí NERV ve své zprávě, kterou předložil vládě Petra Fialy. Ta se nyní rozhoduje, zda k něčemu takovému nakonec opravdu dojde.
Stanovisko NERVU se ale nelíbí představitelům sektoru stavebních spořitelen. Diskuze je podle nich velice povrchní a celá problematika není z jejich pohledu pochopena, anebo je velmi zjednodušována. Stavební spoření plní cíle bytové politiky i životního prostředí, tvrdí. Data podle nich ukazují, že uzavřeno ho má celkem 3,2 milionu obyvatel a z toho 2,5 milionu z nich jsou osoby plnoleté.
„Máme tu sektor, který budujeme třicet let. Ten sektor funguje a každý druhý občan České republiky má se stavebním spořením svou zkušenost. My v rámci něho poskytujeme stoprocentně účelové úvěry a ty občanům pomáhají, a to zejména v dnešní době, kdy je potřeba investovat do změn v oblasti energetiky. Bylo by velice nešťastné, kdybychom do této oblasti nějakým způsobem neuváženě zasahovali,“ řekl Pupala.
Lidé přestávají šetřit pod matraci, banku volí podle pověsti, odhalil průzkum |
Podobné stanovisko v diskuzi zaujal i druhý zástupce stavebních spořitelen. „Stavební spořitelny disponují unikátním nástrojem, který běžné banky nemají. Je to účelový úvěr, který není zajištěn nemovitostí a jeho splatnost je až 25 let. Vzhledem k tomu, že roste zájem o rekonstrukce, o koupi družstevních bytů nebo o investice do změn čisté energetiky, tak tomu tyto úvěry slouží,“ podpořil zachování státního příspěvku Vošický.
Ekonomové to ale vidí jinak. Problémem podle nich je, že státní podpora stavebního spoření vyjde ročně až na pět miliard korun, a to v době, kdy tu máme velké strukturální deficity. Další potíží podle nich třeba je, že stavební spoření není vázané jen na bydlení a nyní tak není ve velké míře užíváno.
„Ptám se, jestli tento produkt vůbec podporuje spoření. Z mého pohledu jde o zbytečný státní zásah do jinak poměrně slušně fungujícího sektoru spoření. Podmínky, které nabízí stavební spořitelny, jsou pro lidi velmi nevýhodné. Efektivní míra návratnosti je oproti jiným možnostem spoření nízká. Hledáme úspory v rámci stovek miliard a každá miliarda se počítá. Proto by mělo dojít ke zrušení,“ dodal Jánský.
