Průzkum ukázal, že alespoň nějakou hotovost si doma stále schovává nadpoloviční většina Čechů (56 procent). Více než třetina z nich má doma částku do pěti tisíc korun, která slouží k pokrytí náhlého výdaje. Dalších 17 procent uvedlo, že si schovávají doma hotovost maximálně do 50 tisíc.
Vyšší částky pak doma uchovává jen zlomek obyvatel. Obnos do 100 tisíc korun mají dvě procenta, částky přesahující 100 tisíc korun pak jen 0,7 procenta dotázaných.
Češi v krizi šetří, ukázal průzkum. Čeho se vzdají, a co si naopak neodpustí? |
V porovnání s dobou před pěti lety podle průzkumu vzrostl zájem o spořicí účty. Zatímco v roce 2017 je využívalo 41 procent dotázaných, dnes je to 65 procent.
„Na vklady na spořicích účtech se vztahuje zákonné pojištění vkladů. Takže v případě krachu finanční instituce získají lidé své úspory zpět až do ekvivalentu 2,5 milionu korun,“ uvedla ředitelka Garančního systému Renáta Kadlecová.
O sedm procentních bodů se podle průzkumu zvýšil počet uživatelů běžných účtů, o jedenáct procent pak těch, kteří využívají stavební spoření. Zvýšil se i počet těch, kteří využívají termínované vklady, a to ze šesti na čtrnáct procent.
Banku Češi vybírají podle pověsti
Za nejdůležitější atributy při výběru finanční instituce dotazovaní Češi považují její pověst a důvěryhodnost (81 procent), výši poplatků (80 procent) a nabízenou výši úroků nebo výnosů z investice (79 procent). Další důležité atributy jsou pak výše rizika, která je spojená s investicí, a fakt, zda je produkt, kam člověk své peníze ukládá, pojištěn.
„Z hlediska pojištění vkladů doporučujeme sledovat, zda je finanční produkt, kam lidé peníze ukládají, pojištěn. Informace o tom získají lidé přímo od dané finanční instituce, která je povinna klienta o pojištění nabízeného produktu informovat, nebo na webu Garančního systému,“ radí Kadlecová.
„Pokud mají lidé k uložení více než 100 tisíc eur (2,5 milionu korun), doporučujeme tuto částku rozdělit mezi více institucí, aby se limit pojištění vkladů vztahoval na celou výši částky,“ dodala Kadlecová.
Naopak jako méně důležité označují lidé to, zda má instituce sídlo v České republice (53 procent), nebo to, zda jim finanční instituci doporučil někdo známý nebo příbuzný.