Železniční tratě se kvůli špatnému technickému stavu potýkaly s citelným snížením maximální povolené rychlosti. Výrazně méně peněz směřovalo do výstavby nových silnic, tratí nebo dalšího infrastrukturního vybavení.
Zatímco položky oprav se u jednotlivých investorských organizací navyšovaly o miliardy korun, novostavby dostaly částky o řád nižší. „Jednalo se o posílení v řádu stovek milionů korun u jednotlivých akcí,“ uvedl ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica. Mimořádné prostředky z rozpočtu a vládní rezervy směřovaly na rekonstrukci D1, revitalizaci tratí mezi Břeclaví a Znojmem či Dětmarovicemi a Českým Těšínem nebo na modernizaci staničního zabezpečovacího zařízení ve Veselí nad Moravou.
Krajům přes účty státního fondu letos poputuje čtyřmiliardová dotace na opravy silnic nižších tříd. Podobnou částku fond v posledních letech krajům přeposílá pravidelně na odstranění závad na dlouhodobě podfinancovaných okreskách a místních komunikacích. Špatný technický stav řady regionálních železničních tratí si ale letos vyžádal navýšení peněz i pro jejich správce. Na odstranění nejhorších závad dostala Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) mimořádně přidáno 3,5 miliardy korun.
„Smyslem navýšení bylo zejména podpořit snižování pomalých jízd a zajištění jejich předcházení,“ potvrdila mluvčí SŽDC Radka Pistoriusová. Včetně tohoto finančního přídavku má správa železnic na opravy a údržbu železničních tratí na účtech připraveno 14,5 miliardy.
Pomalé vlaky mají zrychlovat
Pomalé jízdy trápily cestující leckde. Kvůli návrhu na snížení rychlosti na 30 kilometrů v hodině na trase z Vysočan do Horních Počernic a z Veltrus do Kralup nebo na 20 kilometrů v případě trati mezi Kolínem a Ledečkem přiměly v dubnu primátorku města Adrianu Krnáčovou a hejtmanku Středočeského kraje Jaroslavu Pokornou Jermanovou napsat stížnost ministru dopravy Danu Ťokovi. Správa železnic se nakonec pustila do oprav nejpoškozenějších kolejí.
Do října by tak mělo zmizet rychlostní omezení na čtyřkilometrovém úseku mezi Katusicemi a Mladou Boleslaví. Po skončení této opravy SŽDC plánuje se pustit do rekonstrukce osmi kilometrů trati mezi Ledečkem a Kácovem, aby mohla být opět v plném provozu v polovině příštího roku. Do konce letošního roku správa rovněž slíbila odstranit zpomalení na jihočeské trati mezi Slavonicemi a Dačicemi.
Peníze z EU, více auditů
Přestože se během jednání o státním rozpočtu každoročně licituje o výši příspěvku na dopravu, fakticky se rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury během roku mění běžně, například podle aktuálních potřeb výstavby. Část příspěvků navíc není stanovena napevno, ale je vázána na výběr kamionového mýta nebo daně z paliv a maziv.
Podle Ťoka letos existuje dohoda s premiérem Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou o tom, že se o dodatečných penězích pro dopravní výstavbu bude jednat podle aktuálních potřeb.
Nějaké změny ve způsobu jednání o příspěvcích pro fond dopravy ale podle šéfa dopravního resortu bude nutné uskutečnit mimo jiné v souvislosti s očekávaným omezením evropských dotací, které do výstavby směřují.
„Když se podívám před rok 2006, tak tehdy stát byl schopen dávat do výstavby infrastruktury 80 až 90 miliard ročně z českých zdrojů. Říkat, že bez evropských peněz nebudeme mít z čeho stavět dopravní infrastrukturu, je nerozumné,“ uvedl Ťok.
Vyschnutí evropských zdrojů se podle něj na zpomalení výstavby páteřní dálniční sítě nebo nejvýznamnějších železničních staveb neprojeví. Za české peníze se naopak bude stavět snáze, protože se o jeden až dva sníží počet finančních auditů, které je na každý jednotlivý projekt nutné nechat udělat.
Chybějící peníze chce stát doplnit financováním ze soukromých zdrojů, jako je probíhající PPP projekt na dostavbu dálnice D4 z Mirotic do Písku.
Další cestou je stomiliardová půjčka od Evropské investiční banky. Úřad chce peníze na stavby začít čerpat v roce 2020, nicméně smlouva o půjčce zatím není definitivně uzavřená, existuje jen rámcová dohoda. Podle Ťoka ale Česko nemá obavu, že by se ji nepodařilo dojednat.
