Současná síť, která zatím není ani zdaleka dokončena, soustřeďuje velkou většinu dálničních tahů do Prahy. Úředníci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) proto začínají pracovat na druhé fázi dálniční sítě, která bude místo nynějšího paprsčitého tvaru se středem v hlavním městě republiku obkružovat. Pomyslný lichoběžník má spojit Karlovy Vary jižním směrem s Českými Budějovicemi, dále s Brnem a na severu přes Ústí nad Labem a Liberec s Hradcem Králové.
Současná data ze sčítání dopravy totiž ukazují, že se řidičům stále vyplatí při řadě cest dálniční síť objíždět. Například řidiči, kteří jednou z Plzně na Moravu, v řadě případů nejezdí přes D5 a pražský okruh na D1. „Místo toho sjíždějí u Starého Plzence a pak pokračují po silnici první třídy přes Rožmitál pod Třemšínem, Tábor a Pelhřimov, kde se napojí na D1,“ uvedl generální ředitel ŘSD Jan Kroupa.
Podle něj je už nyní potřeba myslet na výstavbu nových silnic mezi krajskými městy a nezanedbat přípravu. Stát si od nové silniční sítě slibuje hospodářské oživení regionů. V současné situaci je totiž územní příprava nových komunikací zdlouhavá. Jen prosadit koridory nových staveb a vybrat optimální variantu trvá zhruba sedm let.
Plán na desítky let
Dopravní resort zatím ideu, která je součástí programu vznikající vlády ANO a ČSSD, prezentuje jako návrh k diskusi o tom, kam by v budoucnu měl směřovat rozvoj dopravní infrastruktury. Žádný přibližný termín, kdy by se v připravovaných trasách těchto silnic mohly objevit bagry, tak zatím není podle ředitelství silnic možné určit. V dohledné době se však na propojování krajských měst rychlostními komunikacemi těšit nelze. Prioritou je totiž dokončení stávající dálniční sítě, na které je práce na dalších 20 až 30 let.
GRAFIKA: Jak mají vypadat nové dálnice? Podívejte se na detailní mapu v pdf |
I tak je stanovení požadavku na doplnění dálniční sítě o tyto komunikace důležitým krokem, uvedl Pavel Švagr, který se za sociální demokraty přípravy dopravního programu vlády účastnil.
Přirovnává jej k posunu dlouhodobé diskuse o vysokorychlostních železničních tratích z čistě teoretického stadia k nynějšímu stavu, kdy se zadávají studie na jednotlivá rychlá spojení a na jejich potřebnosti se parlamentní strany shodují. Zlomem podle něj bylo rozhodnutí předchozího kabinetu, který nechal Správě železniční dopravní cesty (SŽDC) zpracovat koncepční materiál, podle kterého mají tratě pro rychlovlaky začít vznikat.
Podobnou koncepci by nyní mělo představit i Ředitelství silnic. To musí na základě dopravních intenzit stanovit trasy a alespoň předběžně spočítat, zda se výstavba při očekávaném rozvoji dopravy a ekonomických možnostech vyplatí.
Klidnější města
Kromě řidičů osobních aut má dálniční síť vzájemně propojující centra jednotlivých českých regionů ulevit i nákladní dopravě. Ta je na nynějších silnicích první třídy výrazně méně intenzivní než na dálnicích, přesto ani na těchto silnicích nejsou těžké nákladní kamiony ničím výjimečným.
Například na trase z Plzně na východ republiky hovoří poslední sčítání vozidel z roku 2016 o stovkách kamionů denně. Z toho počet těch velkých s hmotností, která přesahuje deset tun, se pohybuje v rozmezí od jedné do dvou stovek.
Fotogalerie |
Jako propojku Plzně s Českými Budějovicemi zatím ŘSD počítá s částečnou přestavbou stávající silnice I/20, která vede přes Nepomuk, Blatnou, Písek, Vodňany a která by měla být doplněna o obchvaty těchto měst. Na ní se v současnosti největší intenzita dopravy vyskytuje v okolí Českých Budějovic, zatímco ve zbytku trasy je poměrně slabší.
Přímo v Českých Budějovicích projede po této komunikaci, která ve městě kopíruje přibližně tok Vltavy, téměř 400 těžkých nákladních vozidel a více než 2 400 nákladních aut do 10 tun denně. Naopak jedním z nejméně vytížených úseků kolem Blatné denně projede 130 těžkých kamionů a na 800 dodávek a středně těžkých nákladních vozidel s hmotností do deseti tun.
Po propojení krajů volá i developer
Nápad na vybudování takzvaného tangenciálního propojení krajských měst, který nyní představila vznikající vláda, není úplně nový. Už vloni v září s podobným návrhem přišel podnikatel ve stavebnictví Radim Passer. Důvodem, proč se tento developer známý z bytové výstavby pustil do projektování budoucí dálniční sítě byla podle něj snaha rozhýbat několik desítek let pomalu postupující budování zásadních komunikací v Česku a v Praze a vyvinout tlak na odpovědné činitele.
Jeho koncepce rozvoje byla ale výrazně velkorysejší, než je nynější vládní návrh a počítala s dostavbou přes 640 kilometrů dálnic a zhruba 1 200 kilometrů rychlostních silnic. Kolem Prahy tak měly vzniknout dva nové soustředné okruhy.
Větší z nich v podobě dálnice se částečně kryje s trasou, kterou nyní navrhlo ŘSD, ale je situován výrazně blíže k hlavnímu městu. Na západě začíná na úrovni Plzně, kterou obchází. Na severu od Prahy vede přibližně u Mladé Boleslavi a pokračuje na východ k Havlíčkovu Brodu. Na jihu pak propojuje Jihlavu, Tábor a Písek a vrací se zpět k Plzni.
Toto dálniční spojení ještě doplňuje okruh vedený rychlostní silnicí, který má být na jihu blíže k hlavnímu městu, přibližně na úrovni Příbrami. Na severu pak předpokládá úpravu stávajících silnic první třídy spojujících Lovosice s Českou Lípou a Mladou Boleslaví tak, aby po nich mohlo projet více vozidel.
Výstavba dálnic byla tématem Rozstřelu (03/2018)
