MF DNES má k dispozici rozsudek Městského soudu v Praze, který označil smlouvu o životním pojištění Flexi Pojišťovny České spořitelny (PČS) za absolutně neplatnou. Zjednodušeně řečeno kvůli způsobu (ne)seznámení klienta s poplatky a důsledkům, které z toho vyplývají.
PČS má podle veřejně dostupných informací ve své správě přes sedm set tisíc aktivních smluv. Důvody, proč soud označil smlouvu za neplatnou, jsou přitom obecné a souvisí s typovými pojistnými podmínkami, které jsou součástí možná většiny ze zmíněných sedmi set tisíc. Ve hře tak mohou být miliardy korun.
Z rozsudku:„... pojistné podmínky se odvolávají na přehled poplatků, s nimiž žalovaného „...protože výše poplatků ovlivňuje průběh celého pojištění, včetně výše pojistného plnění ve stanovených případech, nelze tuto část oddělit od zbytku pojistné smlouvy a pojistná smlouva je z tohoto důvodu absolutně neplatná v celém rozsahu...“ „...zahrnutí ujednání o poplatcích do speciálních pojistných podmínek ... je v rozporu s dobrými mravy a pojistná smlouva je taktéž absolutně neplatná.“ „... pojistná smlouva je neplatná z důvodu, že je neurčitá, neboť neobsahovala podstatnou náležitost, a to rozsah plnění, protože smluvní podmínky neumožňovaly v důsledku neuvedení výše poplatků určit rozsah pojistného plnění v těch případech, kdy jím je výše kapitálové hodnoty pojistné smlouvy.“ |
Podle Martina Panušky, advokáta klienta, který spor s PČS vyhrál, je to velmi významné rozhodnutí. „Otevírá argumentační možnosti účastníků obdobných sporů a zároveň poměrně důrazně dává na zvážení napadení smluv o investičním životním pojištění jako takových, včetně tedy vypořádání finančních nároků osob tímto dotčených,“ konstatoval právník.
„Rozsudek se týká jedné konkrétní pojistné smlouvy, a není tak možné ho vztahovat na všechny naše pojistné smlouvy a produkty životního pojištění. Je závazný pouze pro danou věc, nemá obecnou platnost a není možné jej vnímat jako precedentní pro trh životního pojištění,“ reagovala mluvčí PČS Jana Náchodská.
„Naše smlouvy Flexi životního pojištění nadále platí a v našem portfoliu nemáme neplatné pojistné smlouvy,“ doplnila. PČS se také brání tím, že jiné rozsudky dopadly v její prospěch.
Finanční arbitr zatím k jednoznačnému závěru o (ne)platnosti smluv Flexi nedošel. „Rozhodnutí obecných soudů jsou v přímém rozporu. Finanční arbitr teď v několika řízeních právě posuzuje, zda tedy došlo k nepřipojení sazebníku a zda nepřipojení sazebníku v klasické podobě způsobuje absolutní neplatnost pojistné smlouvy,“ uvedla mluvčí arbitra Gabriela Dufková.
Hon na pojišťovny
Před pár týdny přitom rozvířila trh zpráva o několika rozhodnutích arbitra, který ve sporech klientů s Českou pojišťovnou a pojišťovnou Axa rozhodl o neplatnosti pojistných smluv a o vrácení zaplaceného pojistného klientům. PČS je tak po České pojišťovně a Axa možná další institucí, jejíž stovky tisíc smluv jsou v ohrožení. Celkem může jít až o dva miliony smluv.
Česká pojišťovna mlžila s poplatky. Může proto přijít až o miliardy |
„Právní závěry odvolacího soudu v odůvodnění předmětného rozsudku (o Flexi, pozn. red.) ve spojení s rozhodovací praxí finančního arbitra již poskytují poměrně jasný přehled o tom, jakou optikou bude nahlíženo na praxi pojišťoven v otázkách informování klientů o nákladech spojených se smlouvami životního pojištění,“ míní advokátka Lucie Růžičková, která zastupuje klienty v tomto typu sporů.
Pojišťovny i Česká národní banka, která na trh dohlíží, však plošnou neplatnost smluv obsahujících zpochybněná ujednání odmítají. „Jakkoli finanční arbitr či nyní soud posuzovali samozřejmě vždy konkrétní případ, konkrétní pojistnou smlouvu, nesouhlasím se stanoviskem pojišťoven, že právní závěry v předmětných rozhodnutích nelze vztáhnout i na další posuzované spory, pokud tyto vykazují shodné skutkové okolnosti,“ říká Růžičková.
„Pokud se finanční arbitr nebo soud vyjádří k typovým pojistným podmínkám, které jsou součástí smluvní dokumentace možná u desítek či dokonce stovek tisíc pojistných smluv tak, že zruší některé jejich pasáže, pak taková rozhodnutí svými důsledky nutně dopadají i na další, stejně ‚vadné‘ pojistné smlouvy,“ tvrdí advokátka.
Bezdůvodné obohacení
Podle odborníků se navíc teoreticky může stát, že pokud bude chtít některý klient vyplatit peníze za něco, proti čemu se pojistil, instituce to odmítne. S tím, že přece je smlouva neplatná.
„V souvislosti s uvedeným rozsudkem bude zajímavé sledovat, jak pojišťovna zareaguje na požadavky na výplatu pojistného plnění. Dovolat se neplatnosti pojistné smlouvy totiž může i sama pojišťovna, dokonce by tak dle mého názoru měla učinit, neboť se jedná o rozsudek, který bude možné aplikovat vůči neplatným ustanovením pojistných podmínek způsobujících neplatnost celé pojistné smlouvy,“ míní Růžičková.
Vedení pojišťovny podle ní musí vůči vlastním akcionářům jednat s péčí řádného hospodáře. „Dalo by se rozhodně polemizovat, zda takovým jednáním je výplata pojistného plnění na neplatných pojistných smlouvách,“ pokračuje právnička.
I kdyby pojišťovna pojistné plnění vyplatila, má od nabytí právní moci příslušného rozsudku soudu dvouletou lhůtu, během které se neplatnosti smlouvy stále může dovolat a žádat vrácení vyplaceného pojistného plnění. „Obecně je plnění z neplatné smlouvy bezdůvodným obohacením. V případě neplatné pojistné smlouvy by takovým bezdůvodným obohacením bylo pojišťovnou přijaté pojistné, ale také vyplacené pojistné plnění. Osoba, která se bezdůvodně obohatila, například právě z titulu přijatého pojistného plnění, musí takové plnění vrátit,“ vysvětluje Růžičková.
Pojistěte si zdraví bez kliček |
Kromě toho lidem se smlouvou, která by mohla být pohledem arbitra nebo soudu neplatná, hrozí i promlčení jejich případného nároku. Proto odborníci lidem na pochybách doporučují jednat. „Dosud je třeba, aby každý postupoval sám, protože v českém právním řádu stále chybí institut hromadných žalob. Na příslušné právní normě se však už pracuje,“ uvádí advokát Petr Němec. Právě ve středu ji projednává vláda.
Nekalé obchodní praktiky
Případ je o to pikantnější, že produkt sjednal finanční poradce Lukáš Štork, který si v minulosti za své chování vysloužil od ČNB šestimilionovou pokutu. Podle soudu bylo jeho jednání „způsobilé naplnit skutkovou podstatu nekalé obchodní praktiky..., kterou zákon zakazuje“. I to bylo pro soud důvodem, proč smlouvu označil za neplatnou.
Štork dřív působil ve firmě OVB (o pokutě od centrální banky a otřesech v této firmě jsme psali zde). Ale v době, kdy uvedenou smlouvu sjednával, už pracoval pro poradenskou společnost Broker Consulting (o chování některých jejích poradců čtěte zde: Stařenka poslechla finanční poradce. A přišla o 150 tisíc).
„Není přípustné, aby náš PPZ (podřízený pojišťovací zprostředkovatel, pozn. red.) používal nekalou obchodní praktiku. S panem Štorkem jsme jednostranně ukončili spolupráci na začátku roku 2014 poté, kdy naše kontrolní mechanismy odhalily, že nepostupuje v souladu s našimi pravidly,“ uvedl mluvčí Broker Consulting Jan Lener.
Ostatně chování Štorka je jediný bod rozsudku, ve kterém dává PČS soudu za pravdu. „Ztotožňujeme se s názorem Městského soudu v Praze, pokud jde o hodnocení praxe finančního poradce pana Lukáše Štorka, který pojistnou smlouvu zprostředkoval, a proto nebudeme dále dlužné pojistné na klientovi vymáhat ani podávat dovolání,“ uvedla Náchodská. „Spolupráce s panem Štorkem byla pro naši pojišťovnu velkým poučením a od té doby důsledně prověřujeme kvalitu práce spolupracujících poradců,“ doplnila.
