Nález je dostupný na webu soudu. Podle spolku Podvedení klienti, advokáta Petra Němce i některých politiků jde o významný judikát s potenciálními dopady až na milion smluv.
„Osm let práce se vyplatilo a prolomili jsme poslední obranu pojišťoven,“ uvedl v tiskové zprávě člen výboru Podvedených klientů Jiří Chvojka. Podle spolku nemohou být spotřebitelé trestáni za to, že nevěděli o neplatných nebo nemravných ujednáních ve smlouvách.
Podle poslance Patrika Nachera (ANO) soud dnes potvrdil, že je potřeba chránit spotřebitele podstatně více. „Tato dlouhá tahanice mezi klienty a pojišťovnami by vůbec nemusela nastat, kdyby existoval institut hromadné žaloby,“ doplnil Nacher.
Nález v konkrétním sporu mezi klientem a pojišťovnou souvisí s obecnějším problémem pojistných smluv k investičnímu životnímu pojištění, označených v minulosti českými soudy za neplatné, a to zejména kvůli nedostatečnému informování klientů o nákladech a poplatcích. Někteří klienti pak žádali zpět peníze, které pojišťovnám poslali před tím, než se dozvěděli o neplatnosti smluv, a které považovali za bezdůvodné obohacení pojišťoven.
Životní pojištění: které smlouvy mohou být neplatné a co to znamená |
Soudy jim v řadě případů přiznávaly jen část peněz, a to kvůli promlčení nároku do dvou let ode dne, kdy se člověk dozví o tom, že se na jeho úkor někdo bezdůvodně obohatil. Právě běh promlčecí doby a její závislost na subjektivních či objektivních okolnostech je tématem dnešního nálezu.
Podle ÚS nelze počátek běhu subjektivní promlčecí doby bez dalšího dokazování spojovat s okamžikem uzavření smlouvy a následnými pravidelnými platbami pojistného. „Ty jsou samy o sobě objektivními okolnostmi, které o subjektivní vědomosti oprávněného o bezdůvodném obohacení nevypovídají,“ stojí v takzvané právní větě nálezu.
Soudy by se měly detailněji zabývat okamžikem, kdy se v konkrétních případech klienti dozvěděli o svém právu na vydání bezdůvodného obohacení. „Musejí uvážit, zda lze takový okamžik zjistit, zda má význam provést navržené důkazy, zda účastník splnil povinnost důkazní či unesl důkazní břemeno apod.,“ napsal v nálezu soudce zpravodaj Radovan Suchánek.
Podle Němce, který se problematikou dlouhodobě zabývá, dnešní nález dopadá až na milion smluv. „O těch soudy dlouhodobě rozhodují, že jsou neplatné, ale klientům přiznávaly jen část peněz zpět, že prý klienti měli neplatnou pojistnou smlouvu poznat. To teď padlo,“ uvedl na twitteru Němec.
Dnes @usoud_official vydal judikát, který dopadá na více než 1 milion smluv pojišťoven. O těch soudy dlouhodobě rozhodují, že jsou neplatné, ale klientům přiznávaly jen část peněz zpět, že prý klienti měli neplatnou pojistnou smlouvu poznat. To teď padlo. https://t.co/DY9UNpCZOn
Také řekl, že soudy těžko mohou po lidech chtít, aby prováděli složité právní analýzy a sami poznali, že je smlouva neplatná. Za klíčový okamžik, kdy klienti získali povědomí o neplatnosti smluv, považuje Němec až konzultaci s odborníkem, tedy advokátem.
„Nelze pominout, že kdyby stěžovatel (klient) věděl o tom, že se vedlejší účastnice (pojišťovna) na jeho úkor bezdůvodně obohacuje, smlouvu by buď ani neuzavřel, nebo by od ní ihned odstoupil, anebo by pojistné dobrovolně neplatil,“ stojí v nálezu ÚS.
V konkrétní kauze, kterou se zabýval ÚS, musí znovu rozhodovat odvolací Městský soud v Praze. Účastníky řízení jsou Uniqa pojišťovna a její klient. Jde o zhruba 52 000 korun. Němec očekává, že po dnešním nálezu podobných sporů přibude.
„Spotřebitelské organizace na základě tohoto rozhodnutí budou vyzývat klienty, kteří doma mají zjevně neplatné smlouvy investičního životního pojištění, aby se aktivně bránili a dostali všechny své peníze zpět. Nejde to bohužel zatím hromadně, ale po dnešním rozhodnutí ÚS je jasné, že každý by se měl přihlásit u pojišťoven o své peníze,“ řekl Hynek Kalvoda z Asociace občanských poraden.
