Jádrem sporu je takzvaný Dlouhodobý investiční produkt (DPI), což je téměř libovolný způsob investování – ovšem pod podmínkou, že dotyčný spoří nejméně deset let a na úspory nesáhne, dokud mu nebude aspoň šedesát. Zvýhodnění tohoto spoření spočívá v tom, že na něj může přispívat zaměstnavatel, a hlavně, že stát lidem umožní snížit si proti investicím daňový základ až o 48 tisíc ročně. Je to dvojnásobek proti stávající podpoře spoření na důchod.
Spolek Podvedení klienti se obává, že pojišťovny zneužijí velkorysé zvýhodnění k lákání klientů na investiční životní pojištění. Především jde o stávající klienty s tímto kontroverzním produktem.
Pravda o příspěvku na životní pojištění jako benefitu zaměstnavatele |
Okolo investičního životního pojištění jsou totiž dva problémy. Jednak jde o to, že za prodej těchto smluv pojišťovny vyplácely prodejcům grandiózní provize – samozřejmě z prostředků klientů. Ti tak financovali pohádkové zisky prodejců, přičemž jejich vlastní účty byly často ve ztrátě. K tomuto problému přistupuje další, ještě závažnější: Tisíce sporů klientů s pojišťovnami o nároky z pojistných smluv investičního životního pojištění vedených od roku 2014 skončily podle Podvedených klientů, až na naprosté výjimky, konstatováním jejich neplatnosti. Finanční arbitr a posléze obecné soudy našly v pojistných smlouvách, respektive pojistných podmínkách, systémové vady.
Neplatnost smluv znamená, že oběti investičního životního pojištění by měly vrátit státu daňové zvýhodnění, které bylo vázáno na jejich investici. Na přelomu roku budou pojišťovny rozesílat klientům další potvrzení o investovaných částkách, na jejichž základě si tito uplatní další daňové odpočty – a je možné, že je budou muset vracet.
„V tuto chvíli je možné hovořit o více než dvou milionech aktivních dotčených smluv,“ konstatuje Jaroslav Chvojka ze spolku Podvedení klienti.
Stejné triky, dvojnásobná podpora
Chvojka tvrdí, že by bylo absurdní poskytovat daňové výhody ve prospěch obchodních modelů pojišťoven, aniž by nebyla vyvozena jejich odpovědnost za chaos, který působí svým klientům v souvislosti s neplatností jejich smluv investičního životního pojištění. „Podle našeho názoru by poslanci měli tento zákon shodit ze stolu. Není totiž záruka, že nedojde ke zneužití tohoto jinak rozumného nástroje ve prospěch pojišťoven,“ říká Chvojka.
Co všechno má zákon změnit
|
Podle Podvedených klientů by zákon umožnil dělat znovu totéž, co roky kritizují: účtovat na úkor klientů netransparentní náklady, vyplácet obří provize zprostředkovatelům – a lákat klienty na dokonce dvojnásobnou výši daňového odpočtu.
„Prostě se obáváme, že vysoký státní příspěvek pojišťovny zneužijí k tomu, že stávající klienty přesvědčí k překlopení stávajících smluv na nové – sice již právně čisté, ale stejně nevýhodné,“ uvedl pro iDNES.cz Chvojka.
Pojišťovny se proti obavám Spolku ohrazují. „Dlouhodobý investiční produkt mohou poskytovat investiční společnosti nebo banky, nikoli pojišťovny. Pojišťovny na jeho přípravě ani nijak neparticipovaly,“ vysvětluje mluvčí České asociace pojišťoven Tomáš Pavlík.
Poslanec Patrik Nacher, který se ochraně klientů na finančním trhu dlouhodobě věnuje, však obavy spolku Podvedení klienti potvrzuje. „Opravdu hrozí, že tento zákon odstartuje další skandál, který můžeme pracovně nazvat investiční životní pojištění 2,“ řekl iDNES.cz Nacher.
Ústavní soud dal za pravdu klientům pojišťoven. Mají nárok na vrácení peněz |
Poslanec Nacher podal k zákonu řadu pozměňovacích návrhů, z nichž jeden jde přímo k jádru problému: aby se investiční produkt kvalifikoval pro daňové zvýhodnění, nesměly by být při jeho prodeji vyplaceny provize, přesahující sedm procent průměrné mzdy.
„Věřím, že na omezení provizí najdeme shodu. Stejný strop platí přece pro provize u doplňkového penzijního spoření. A víme, že astronomické provize nejen snižují výnosy investorů, ale navíc že motivují prodejce, aby pro ně lukrativní produkty vnucovali i těm, pro něž se absolutně nehodí,“ říká Nacher.
