ilustrační snímek | foto: ČTK

Pečivo v Česku nezlevní. Napřed byla drahá mouka, teď energie

  • 206
Ceny pšenice a dalších obilovin na světových burzách v posledních dnech prudce klesají. Jsou již blízko hodnotám před válkou na Ukrajině. Pro Česko to ale neplatí. Určitý pokles se podle mluvčí Potravinářské komory ČR Heleny Kavanové sice dá zaznamenat, ale pouze malý. Zástupci komory přitom před prázdninami doufali ve stabilizaci cen potravin po sklizni.

Ředitel komory pro programování a strategie Miroslav Koberna tehdy uvedl, že ceny byly spekulativně vyšponované nahoru, při dobré úrodě se mohl podle něj růst uklidnit. A v návaznosti na pokles cen pšenice pak měla nastat stagnace cen krmiv, masa nebo mouky.

Kavanová teď uvádí, že stále zásadnější je pro výrobce cena energií. „Pro výrobce potravin stále prudce rostou náklady na suroviny, energie a mzdy. I když ceny například pohonných hmot poklesly, další zdražování potravin je způsobeno tím, že výrobci ještě zdaleka nepromítli všechny zvýšené náklady do finální ceny výrobku a dělají to postupně. Jsou si plně vědomi změny spotřebitelského chování, kdy domácnosti přemýšlejí, jak ušetřit,“ vysvětluje.

Horší úroda, než se čekalo

Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala navíc evropská úroda nakonec nebyla tak dobrá, jak se na jaře čekalo. „Sklizeň obilí v Evropě poznamenalo v letošním roce sucho, které se podle dat Evropské komise týká až poloviny území. Nejvíce jsou suchem zasaženy Portugalsko, Itálie, Španělsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Belgie, Irsko, Lucembursko, Rumunsko a Maďarsko. Postiženo je ale i Česko, Slovensko nebo Chorvatsko. To ovlivňuje cenový vývoj obilovin na evropském, potažmo globálním trhu,“ vysvětlil Doležal.

Stále se tak potravinářská pšenice v ČR podle něj obchodovala na začátku září za zhruba 350 eur za tunu, tedy za zhruba 8,5 koruny za kilogram. Podobně pak stála v Rakousku nebo ve Slovinsku. Ve velkých státech, jako jsou Francie a Německo, byly ceny zhruba na 335 eurech za tunu.

Cena pšenice na trzích klesá, je blízko hodnotám před válkou na Ukrajině

Sucho je podle Doležala ale pouze jedním z mnoha faktorů, které ceny pšenice ovlivňují, problémem pro zemědělce jsou i přes sliby vlády o pomoci právě vysoké ceny energií, které můžou vést k zavírání podniků a poté k dalšímu zdražování potravin.

„Firmy budou muset čekat do listopadu v nejistotě, zda se jim podaří splnit všechny podmínky potřebné pro získání kompenzací za vysoké ceny elektřiny a plynu. A pak ještě klidně několik měsíců na to, až peníze opravdu dostanou. Za chvíli přijde zima a bude třeba vytápět stáje především menším hospodářským zvířatům, vytápění potřebují také skleníky se zeleninou a to nemluvím o sušení chmele,“ poznamenal o zemědělských nákladech Doležal.

Pořád se mele ze staré pšenice

Do toho je podle výkonného ředitele Svazu pekařů a cukrářů v ČR Bohumila Hlavatého i po sklizni trh s pšenicí v ČR prakticky zmražený, změny cen na světovém trhu se ho tak příliš nedotknou. Stále se mele z loňských obilovin, kdežto loni touto dobou se již mlela nová pšenice.

„Očekává se, že až do nového roku se pojede ze stávajících smluv za stávající ceny s tím, že se bude pšenice nakupovat převážně od malých farem, které nemají skladovací kapacity a musí pšenici prodat. Ceny od velkých obchodníků budou zřejmě stanoveny až po Novém roce,“ vysvětlil.

O kolik zdraží za měsíc chleba? To nikdo neví, říká šéf Svazu pekařů a cukrářů

Někteří mlynáři se snaží, jak jim to ostatně v posledních měsících radil i ministr zemědělství Zdeněk Nekula, dovézt pšenici z Ukrajiny za nižší ceny, stále jsou ale kvůli ruské agresi problémy s dopravou. „A hlavně s kvalitou, zatím dovezená pšenice nebyla vhodná pro semletí a použila se jako krmná,“ doplnil Hlavatý.

Do budoucna se podle něj očekává stagnace cen i pro spotřebitele, žádný z mlýnů ale podle něj neplánuje ceny mouky snižovat. „Případný mírný pokles ceny pšenice bude vykompenzován růstem ceny elektřiny pro mlýny. Meziroční nárůst ceny mouky se pohybuje dle typu mezi 80 až 100 procenty,“ uzavřel.

Zatímco evropské ceny pšenice drží, na světových se začíná z obav z globální recese propadat na hodnoty poblíž předválečných cen. V USA se po přepočtu prodával kilogram za 7,6 Kč. Do propadu cen přispívají i informace právě o vývozu obilí z Ukrajiny. Tamní ministerstvo předpokládá, že export zemědělských produktů vystoupí ze srpnové hodnoty 4,5 milionu tun v září na 5,4 až 5,5 milionu tun.

Před únorovou invazí Ukrajina měsíčně vyvážela kolem šesti milionů tun. Evropští ministři zemědělství se na setkání v Praze v minulém týdnu shodli, že je potřeba ještě zvětšit tzv. koridory solidarity, kterými se skrz evropské státy vyváží obilí z Ukrajiny do třetích zemí, což by světovou cenu také mohlo mírně ovlivnit.