V pátek krátce před naším rozhovorem přišla zpráva, že budete mít v pondělí s Vítem Rakušanem tiskovou konferenci k vašemu dalšímu politickému působení. Zní to dramaticky. Vzdáte se kandidatury do europarlamentu? Nebudete usilovat o post eurokomisařky?
Musíte se nechat překvapit. Asi nečekáte, že vám řeknu, co bude v pondělí na tiskovce.
Abyste v den, kdy rozhovor vychází, neoznámila, že se vzdáváte kandidatury.
Ne, k tomu nemám žádný důvod.
Máte stále ještě ambici usilovat o post eurokomisařky?
Já vám k tomu fakt nic neřeknu. Za týden jsou volby, které rozdají úplně jinak karty v Evropském parlamentu, určitě je rozdají jinak i na domácí politické scéně. Myslím, že toto se řeší, až si vydefinujeme, jaké chceme portfolio a podobně. Takže tyto otázky jsou předčasné.
Týden před volbami agentura STEM/MARK zveřejnila volební model, který STAN s předpovědí zisku 8,1 procenta řadí až na čtvrté místo za ANO, SPOLU a Piráty. Ještě nedávno jste byli druzí. Čím podle vás k tomu sešupu došlo?
Nenazvala bych to sešupem. Druzí jsme byli v průzkumu volebního potenciálu. Myslím, že situace se mění každým dnem, teď byl hokej. Pro nás je to důvod udělat všechny věci, které jsme měli naplánovány. Zabrat v kampani. STAN byl vždy stranou druhé volby, takže musíme přesvědčit všechny občany, aby nás přišli volit. Aby se Evropa nedostala do spárů populistů a euroalibistů.
Předpoklad zisku 8,1 procenta hlasů v eurovolbách je nižší, než jak si STAN vede v průzkumech pro volby do Sněmovny. Dokonce i někteří lidé ze STAN anonymně připouštějí, že se vám osobně nedaří v kampani a zejména v debatách. Nepřičítáte to třeba tomu?
To je náš kolektivní výsledek. Jsme tým. Kandidátka nestojí a nepadá na mně. Všichni usilovně pracujeme, takže to je kolektivní výsledek.
Zelenskyj má pravdu, míní Nerudová k podpoře Izraele před íránským útokem |
A vy si myslíte, že se vám v debatách lídrů daří?
Já si myslím, že ano.
V posledních dnech na internetu běhala vaše debata s lídryní ANO Klárou Dostálovou. Naznačila jste v ní, že neumí anglicky. Ona vám pak v angličtině odpověděla, že jste „mladá a krásná, ale bohužel také hloupá“. Zmohla jste se jen na „Do you think so? (Myslíte? – pozn. red.)“ Co tomu zpětně říkáte?
No, co bych tomu měla říkat? Myslím si, že kdybych zabrousila do odborné angličtiny, která bude potřeba v Evropském parlamentu, tak bychom si toho asi moc neřekly. Na urážky tohoto typu, které přečte ze sešitku, nemá cenu reagovat.
Kandidátka STANEkonomka, vysokoškolská pedagožka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně. Loni kandidovala na prezidentku. 2. Jan Farský Bývalý starosta města Semily a poslanec. Ve Sněmovně skončil, protože získal Fulbrightovo stipendium na univerzitu v USA. 3. Petra Korlaar Místostarostka Mikulova, dříve pracovala jako manažerka v zahraničí. 4. Radim Sršeň Náměstek ministra pro místní rozvoj, starosta Dolních Studének. Poslankyně, starostka Mladých Buků. |
V poslední době jste čelila i jiným problémům. Deník N nedávno přinesl materiál, podle kterého se na vaší Mendelově univerzitě těší na váš odchod do europarlamentu, což by znamenalo váš konec ve škole. Třeba váš nadřízený, šéf ústavu financí a účetnictví Jan Hanousek, řekl, že se „všem uleví“, až odejdete. Co vy na to?
No, tak to lze samozřejmě považovat za zásadní manažerské selhání, protože něco takového manažer prostě tisku říkat nemá. Když má manažer nějaký problém, má to řešit se svými zaměstnanci. A já jsem nikdy – když jsem vedla 13 let katedru a čtyři roky byla rektorkou – nic takového neudělala. Pokud vyvstal nějaký problém, řešila jsem ho s dotyčným a nevzkazovala mu to přes média.
V jedné z reakcí jste o Hanouskovi uvedla, že měl vždy „obrovské problémy s úspěšnými ženami“. Stále to tak vnímáte?
Myslím, že jistý komunikační problém tam je. Protože kdyby nebyl, tak to nebude vzkazovat novinářům. Hlavně je to ale manažerské selhání.
Pojďme k předvolebním tématům. Hojně diskutovaný je především migrační pakt. Když ho před rokem ministr vnitra a šéf STAN Vít Rakušan ohlašoval, označil ho za obrovský úspěch vlády a českého předsednictví EU. Pak jsme se však při paktu dvakrát zdrželi hlasování. Co se stalo?
Protože v mezidobí to šlo z Evropské rady do trialogu (neformální jednání zástupců Evropského parlamentu, Rady EU a Evropské komise – pozn. red.), kde se ten migrační pakt změnil a nebyl tak přísný, jak byl navrhován za českého předsednictví. Takže si česká vláda logicky vytvořila pozici, že to nebude blokovat, ale zároveň nebude hlasovat pro. Tak, aby to mohlo projít Evropským parlamentem. Protože v tuto chvíli máme dveře otevřené dokořán, nemáme kontrolu, kdo se nám tady pohybuje, je tam odložená platnost dva roky. Takže logické, zodpovědné a konstruktivní řešení bylo nechat projít pakt v takovéto podobě a okamžitě začít pracovat na tom, aby byla představena další legislativní opatření. Protože prostě nikdo nechce nelegální migraci a musíme mít kontrolu, kdo se nám tady pohybuje. Takže Vít Rakušan dal v tuto chvíli ve skupině s Dánskem dohromady devatenáct členských států, které vytváří dohody, že by se azylové řízení odehrávalo ve třetích zemích. Čili by migranti při azylovém řízení nevstupovali na území Evropské unie. Za mě by se k tomu mělo přidat ještě řešení migrační vlny ve třetích zemích. To je posílení role Evropské unie na africkém kontinentu.
Francouzský premiér Gabriel Attal před pár dny řekl, že se pakt bude týkat primárně zemí východní Evropy, které se podařilo přimět k podpisu dohody říkající: buď přijmete imigranty jako Francie, Španělsko či Itálie, nebo budete platit za ochranu vnějších hranic. Polská opozice kvůli tomu vyvolala mimořádné jednání Sejmu. To úplně nevypadá tak, že bychom měli dál do čeho mluvit, ne?
Já jsem ten projev poslouchala a myslím, že překlad do polštiny, ze kterého to pak šlo do České republiky, není úplně přesný. On to prezentoval tak, že to je ta solidarita, na které stojí Evropská unie. Protože my jsme tady roky v rámci koheze dostávali peníze od francouzských a německých daňových poplatníků. No a teď jsme ve stejné Unii, bydlíme ve stejném domě. A i když bydlíme v přízemí, musíme se podílet na tom, aby se opravila střecha. Takže to, o čem premiér Attal mluvil, je ta solidarita. To je princip, na kterém stojí celá Evropská unie.
Proč šéf STAN Vít Rakušan tvrdil, že Česko bude mít výjimku díky uprchlíkům z Ukrajiny, tudíž nebudeme muset nic platit, když se pak ukázalo, že nic takového v dokumentu není?
Ano. Tam skutečně není explicitně napsáno: Česká republika má výjimku. Ale je tam obecná právní klauzule, na jejímž základě jak předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová, tak komisařka Ylva Johanssonová říkaly – a kdo jiný než Evropská komise by měl vykládat legislativu, kterou sama iniciuje – že se to samozřejmě bude vztahovat i na ukrajinské uprchlíky.
Česko bude muset každý rok Evropskou komisi o výjimku žádat. Co když bude Komise po volbách složena jinak a zasednou v ní lidé, kteří nic takového neslíbili?
Ale prosím vás, to je naprosto lichý argument. To je, jak když vláda přijme nějaký zákon a vy řeknete: No jo, ale co když se změní vláda? Bude ten zákon platit? Ten argument přece nedává smysl.
To je ale přece realita, která se v Česku běžně děje. Když třeba premiér Petr Fiala mluví o důchodové reformě, říkává, že ODS prosadila v minulosti její druhý pilíř, ale Babiš ho pak zrušil...
Ne ne. Já mluvím o příkladu, kdy máte zákon o dani z příjmu a je tam obecná sleva na dani pro daňového poplatníka. Ten argument je takový, že Petr Novák má paní úřednici na finančním úřadě, která mu vždy odškrtla, že si tu slevu na dani může uplatnit, a bál se, že když tam přijde jiná paní, tu slevu mu neuplatní. Protože v tom zákoně není napsané, že Petr Novák má nárok na daňovou slevu. Tak to nefunguje. Legislativa je vždycky obecného charakteru.
Česko bez výjimky, ujištěním navzdory. Co přesně stojí v migračním paktu |
Pak se ale můžeme ptát, proč ministr Vít Rakušan neřekl, že tam je taková obecná formulace, ale tvrdil, že pro Česko dojednal výjimku?
No protože ta výjimka tam je. Ale není tam explicitně napsáno, že na Českou republiku, Polsko a další země se ta výjimka vztahuje. Ale je tam uvedena obecně. Tak, jak vždycky výjimky bývají obecně uvedeny v právním předpisu.
Zároveň ale asi nelze počítat s tím, že Ukrajinci tu budou dlouhodobě se statusem uprchlíků. Co pak? Budeme platit?
No tak potom se musíme solidárně podílet. Protože jsme součástí Evropské unie, která stojí na principu solidarity. A pro nás je daleko efektivnější se podílet na ostraze vnějších hranic. Když se všechny členské země složí na to, abychom zvýšili ostrahu hranic a pomohli zemím, které jsou nárazníkové zóny, tak to je ta solidarita, to je ta naše bezpečnost. Sami to nezvládneme. My jsme dostali z Evropské unie celkem 1,1 bilionu korun. Nebyly to jen naše peníze, ale třeba i peníze francouzských daňových poplatníků. Oni by se stejně tak mohli ptát, proč mají přispívat na nějakou Českou republiku, která není tak rozvinutá. To je úplně stejný příklad.
Pokud byste se nestala eurokomisařkou a byla „jen“ v europarlamentu, zajímala by vás v příštím roce třeba kandidatura do Sněmovny?
(rozesměje se) Jako že bych teď kandidovala do Evropského parlamentu a příští rok do Sněmovny? Takhle se může ptát jen někdo, kdo nikdy nevedl politickou kampaň. Fakt ne. Já vedu tři roky permanentní kampaň a příští rok ji opravdu nepovedu. To vám mohu garantovat. Tou otázkou jste mě fakt pobavili. Že bych jako po roce řekla: Čau, já budu kandidovat do Sněmovny?
Tak teď také kandidujete do europarlamentu a sama jste už na začátku kampaně připustila, že byste klidně řekla: Čau, já chci být eurokomisařka. To je stejné, ne?
Naopak. Eurokomisaři jsou mnohdy otestovaní evropskými volbami. Je-li Komisi do jisté míry vyčítán demokratický deficit, tak si dovedu představit, že v dalším období bude tlak, aby komisařů, kteří prošli evropskými volbami, bylo víc. Protože pokud za vámi stojí voliči, má Komise úplně jinou váhu, než když její členové volbami neprojdou.
