Mluví se i o náhradách mzdy pro zaměstnance, které firmy nechají doma. Třeba proto, že nemají z čeho vyrábět. Do byznysu cestovního ruchu se nákaza přenesla už před několika týdny, když začalo ubývat turistů z Číny, Itálie a Jižní Koreje. Ti však dohromady loni tvořili jen deset procent přenocování.
Bolestnější a také v tuto chvíli reálnější by byl v propočtech Asociace hotelů a restaurací plošný pokles všech turistů. V tomto scénáři přijde odvětví o 35 miliard korun, až 40 tisíc lidí o práci a veřejné rozpočty o bezmála 15 miliard.
Turisté přestávají jezdit
„Vypadá to, že tento scénář už je dneska dost optimistický. Situace je dramatická. Dělal jsem si průzkum a obsazenost hotelů padá zhruba na 20 až 30 procent,“ řekl MF DNES prezident této asociace Václav Stárek, který ubezpečuje, že Česko je stále bezpečnou destinací.
Mezi hoteliéry se traduje, že kritická hranice, pod kterou by obsazenost pokojů neměla klesat, je kolem třiceti procent. Může se to však dost lišit podle typu zařízení. Část zejména těch větších hotelů žije i z pořádání akcí, jako jsou firemní večírky a konference. V mnoha případech je zákazníci přesouvají na druhou polovinu roku nebo rovnou ruší.
Pracovní skupina na vládě momentálně chystá balíček pomoci, který by mohl obsahovat odloženou platbu sociálního a zdravotního pojištění nebo DPH. Podle Stárka by se měl vyladit do konce března a cílit bude na podniky do 250 zaměstnanců.
V pondělí vláda schválila program COVID úvěr, v němž podnikatelé budou moci od dubna získat peníze formou bezúročné půjčky.
Jste v izolaci? Online supermarkety zbrojí na zásobování lidí v karanténě |
„Pomoc se má týkat podniků, které kvůli nákaze přišly o obchodní zakázky v Itálii nebo v Číně, také dopravců kvůli poklesu přeprav nebo podnikatelů, kteří doplatili na zrušení veletrhů. Půjde o 500 tisíc až 15 milionů korun pro jeden subjekt,“ řekl ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček. Vláda na to vyčlenila částku 600 milionů, může však narůst až na miliardu.
Náhrady pro zaměstnavatele
Kabinet připravuje i návrh na finanční náhrady pro zaměstnavatele na mzdy pro pracovníky, kteří nebudou moci kvůli koronaviru nastoupit do práce. A to například z důvodů karantény, výpadku dodávek a nemožnosti vyrábět, v případě ztráty zakázek a také tehdy, když rodič zůstane doma s dětmi.
O podobném opatření zvaném kurzarbeit se mluvilo už v době ekonomické krize v roce 2009, ale nakonec na něj nedošlo. Uzákoněn byl až v roce 2015, nikdy však nebyl použit v praxi a pro současnou krizi kolem koronaviru je podle zaměstnavatelů příliš nízký. Firma by mohla dostávat od státu různě vysoký příspěvek na mzdy v jednotlivých situacích.
„Podpora by mohla být 25 až 100 procent, byly by tam různé stropy, nebudou se kompenzovat manažerské platy, ale výpadky běžných zaměstnanců,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu ČR, který se účastní jednání tripartity.
Opatření bude součástí vládního nařízení, v pondělí o něm má jednat tripartita. Zatím není jasné, jak se k věci postaví ministerstvo financí, protože by opatření mohlo vyžadovat řádově miliardy korun ze státního rozpočtu, podle rozsahu a doby trvání krize.
Na možnou krizi kvůli koronaviru jsme připraveni nejlíp v Evropě, říká Rusnok |
Část ekonomů nabízí jako další protikrizový recept snížení základní úrokové sazby České národní banky. S návrhem přijde na nejbližším zasedání radní Aleš Michl. „Navrhnu snížení úrokové sazby o 0,25 procentního bodu. Není ale důvod k panice,“ řekl v pořadu iDNES.cz Rozstřel. Kroku, který by měl zlevnit půjčky firmám, ale není nakloněn guvernér Jiří Rusnok.
Zákaz pořádání akcí nad 100 lidí zasáhne i kulturu a sport. Někteří podnikatelé hledají cesty, jak dopad na svůj byznys zmírnit. „Podle našeho výkladu, který je podpořen také výkladem Asociace provozovatelů kin, opatření vyhovíme, pokud omezíme počet vstupenek na každé představení,“ řekl David Horáček, spoluzakladatel multikin Premiere Cinemas.
