Základní parametry rozpočtu verze 2016 jsou: příjmy 1,181 bilionu, výdaje 1,251 bilionu, schodek 70 miliard korun. Klíčový předpoklad: růst reálného HDP o 2,5 procenta, resp. nominálního HDP o 4 procenta.
Nejdříve k předpokladům
Návrh rozpočtu se sestavuje na základě červencové makroekonomické prognózy ministerstva financí. Kvalita těchto prognóz je srovnatelná s odhady dalších institucí snažících se nahlédnout do budoucnosti. Jenže za pár měsíců se situace v ekonomice a prognózy dokáží výrazně změnit. Zmíněná prognóza, a tedy i rozpočet, například předpokládají, že se míra nezaměstnanosti příští rok sníží na 5,5 procenta z letošních 5,7 procenta.
Jenže mezitím už míra nezaměstnanosti stačilo klesnout na 4,8 procenta. Předpokladem prognózy je zvýšení průměrné ceny ropy z letošních 61 dolarů za barel na 68 dolarů v příštím roce. Aktuálně se cena této komodity propadla na 40 dolarů. Za současných technologických podmínek, kdy výstupy ekonomických modelů mohou být „online“ by přístup ministerstva financí při sestavování rozpočtu mohl být přeci jen o něco pružnější.
Je schodek 70 miliard korun příliš?
Ve srovnání s rozpočtem navrženým na letošní rok je to o 30 miliard méně. Jenže letošní realita bude nejspíše výrazně jiná. Po jedenácti měsících hospodaří vláda se schodkem 29,5 miliardy. Prosincové výdaje bývají poměrně vysoké, nicméně je velmi nepravděpodobné, aby za celý rok rozpočtový schodek přesáhl 70 miliard korun. Z toho logicky vyplývá, že podle schváleného zákona o státním rozpočtu by měl být schodek v příštím roce vyšší než letos. Při růstu ekonomiky a zacelení děr, které ve výkonu ekonomiky zanechaly poslední dvě recese (mezera výstupu), je vyšší deficit neospravedlnitelný ekonomickou logikou.
Na co tedy budeme více utrácet, když se má zvýšit deficit? Na běžné výdaje, tedy mzdy ve státním sektoru a další provozní výdaje, dotace, sociální transfery. Investice zůstávají popelkou. Běžné výdaje se zvýší o 31 miliard korun, kapitálové výdaje vzrostou o necelé 2 miliardy a stále budou výrazně nižší než v letech 2012,2013 nebo 2014. Stejná charakteristika platí pro výdaje na výzkum, vývoj a inovace: ve srovnání s letošním rokem se jejich objem zvýší, proti předchozím létům je však rozpočet v této oblasti chudší.
Jak by mohl rozpočet vypadat?
Schodek by měl být o 20-30 miliard korun nižší. Klíčovým parametrem veřejných financí a jejich stability a udržitelnosti je poměr dluhu k HDP. Má-li být tento poměr stabilní, nemusí být nutně hospodaření vlády vyrovnané. Stačí, aby byl deficit přiměřeně nízký a úroky z dluhu nižší než růst HDP a cen. V českém případě veřejný dluh v loni a letos klesal díky snižování peněžních rezerv.
Vládě hrají do karet nízké úrokové sazby. V některých případech dokonce záporné, což vede k paradoxní situaci, kdy ministerstvo financí vydělává vydáváním nových dluhopisů. Na to ale nelze spoléhat v dalších letech. Až se úrokové sazby opět zvýší, budou růst náklady spojené s dluhem. Pokud bychom chtěli stabilizovat dluh na současných 40 procentech HDP, měl by být deficit nižší o zmíněných 20-30 miliard.
Závěrem
Státní rozpočet na příští rok je promarněnou příležitostí. Schodek 70 miliard korun je zbytečně vysoký. Fiskální stimul ekonomika nyní nepotřebuje a bylo by vhodnější, kdyby si ho vláda nechala na roky, kdy to bude skutečně potřeba. Navíc deficit není způsoben horečnou investiční aktivitou, ale „projídáním“ v podobě růstu běžných výdajů. Naštěstí je veřejný dluh relativně nízký v mezinárodním měřítku a ostatní parametry české ekonomiky natolik dobré, že nezodpovědná fiskální politika neohrožuje rating České republiky ani stabilitu ekonomiky.
Pro zajímavost: Víte, kdy naposledy hospodařila vláda s přebytkem? Ten, kdo se v té době narodil, má dnes už po maturitě.
