„Ty vole, já se úplně třepu, abych tam nemusel jet,“ zachytily v prosinci 2013 sněmovní mikrofony Jiřího Rusnoka. Tehdejší úřednický premiér se chtěl vykroutit z cesty na pohřeb jihoafrického vůdce Nelsona Mandely (více o výroku Rusnoka na konto Mandely jsme psali zde).
To je však jediný výrazný poklesek na pověsti muže, kterého Zeman ve středu jmenuje novým guvernérem České národní banky (ČNB). Ačkoliv bývá často vykreslován jako Zemanův muž, není moc pravděpodobné, že by Hrad získal v centrální bance oddaného „kývače“.
Jmenování guvernéra je jednou z nejdůležitějších pravomocí, které prezident má. A Zeman chce do čela mocné instituce posadit někoho, kdo zatočí s intervencemi na oslabení koruny. Režim, který banka drží už dva a půl roku, prezident hluboce nenávidí.
Guvernéři ČNBJosef Tošovský Pavel Kysilka Josef Tošovský Zdeněk Tůma Miroslav Singer |
Rusnok však, co se týče intervencí, zatím spíše drží lajnu s dalšími kolegy v bankovní radě. I odcházející guvernér Miroslav Singer věří, že převáží expertní pohled nad tím politickým. „Už samotná síla instituce vyžaduje určitou kontinuitu. Nepamatuji na nikoho, kdo by přišel s tím, že tu provede revoluci,“ myslí si Singer (rozhovor s odcházejícím guvernérem najdete zde).
Načasování ukončení intervenčního režimu přitom bude zřejmě nejtěžším krokem, který Rusnoka v čele centrální banky čeká. Při hlasování v bankovní radě sice bude jeho hlas jen jedním ze sedmi, ale jako guvernér bude muset kroky ČNB obhajovat před veřejností.
Bankéři se zatím shodují na tom, že závazek pustí někdy kolem poloviny roku 2017. Budou si přitom muset být jisti, že k něčemu podobnému nebudou muset v dohledné době přistoupit znovu. Jinak řečeno, v ekonomice musí dostatečným tempem růst ceny.
Spíše než přesné datum ukončení intervencí bude klíčové to, jakým způsobem to centrální banka provede. Rusnok nicméně ujišťuje, že bankéři jsou proti nadměrnému kolísání kurzu připraveni zasáhnout.
Žádné euro
O přijetí eura se za Rusnoka, byť hlas centrální banky je v tomto směru jen poradní, zřejmě rozhodovat nebude. Zastánců vstupu do eurozóny totiž v poslední době, hlavně v souvislosti s krizí kolem řeckých dluhů, mezi politiky značně ubylo. A vztah k euru ochladl i v případě prezidenta Zemana.
Ostatně ani podle budoucího guvernéra nepřijme Česko společnou evropskou měnu během jeho mandátu. „Pravděpodobnost, že se začneme připravovat na přijetí eura, tedy že vstoupíme do mechanismu směnných kurzů, je nyní téměř nulová. Nejsou pro to podmínky. Žijeme slušně s vlastní měnou,“ uvedl Rusnok v dubnu pro MF DNES.
ČNB přesto bude mít starostí dostatek. Ve hře je stále vznik bankovní unie, tedy evropská odpověď na finanční krizi. Už nyní se postupně zpřísňuje dohled nad bankami, ČNB navíc brzy začne udělovat licence poskytovatelům úvěrů.
A Zeman věří, že to vše bude umět centrální banka pod vedením Rusnoka dobře vysvětlit. „ČNB až dosud velmi špatně komunikovala jak s vládou, tak s veřejností. A u politika, který umí komunikovat, může být tato chyba odstraněna,“ řekl prezident.
Při srovnání s předchozími guvernéry má skutečně Rusnok s politikou nejbohatší zkušenosti. Zatímco trojice předchozích guvernérů přicházela do centrální banky se zkušenostmi z byznysu, finanční sféry, případně z akademického prostředí, Rusnok politiku umí.
Zemanův spojenec
Úředník, který se v 80. letech podílel na sestavování hospodářských plánů a po převratu pracoval jako ekonomický poradce na odborářské centrále, odstartoval politickou kariéru v roce 1998 vstupem do ČSSD. Strana tehdy pod vedením Miloše Zemana rychle rostla, a když sociální demokracie vyhrála předčasné volby, Rusnok šel dělat náměstka na ministerstvo práce a sociálních věcí.
Nakonec se v Zemanově vládě vyšvihl v dubnu 2001 až na místo ministra financí. Po následujících volbách přešel řídit ministerstvo průmyslu, ale pobyl tam jen tři čtvrtě roku. Odcházel zejména kvůli neshodám s tehdejším premiérem Vladimírem Špidlou. V prezidentské volbě tehdy jako poslanec nehlasoval pro koaličního kandidáta, ale pro Václava Klause.
Z ministerstva zamířil do soukromé sféry, byl šéfem ING Penzijního fondu a zároveň prezidentem Asociace penzijních fondů. V ČSSD sice zůstal, ale už tehdy bylo jasné, že se kloní spíše ke slábnoucímu Zemanovu křídlu. S ČSSD se definitivně rozešel v roce 2010.
Po pádu Nečasovy vlády se vrátil jako Zemanem jmenovaný premiér úřednického kabinetu, který měl dovést zemi k předčasným volbám. A právě za tenhle „džob“ ho prezident nejspíš odměnil vysláním do centrální banky. Sám Rusnok říká, že ten půlrok ve Strakově akademii byl náročný. „Premiérská odpovědnost a tlak, pod kterým jste, to je nesrovnatelné se vším ostatním,“ říká.
Bankovní rada ČNBod července 2016, kdy se funkce guvernéra ČNB ujme Jiří Rusnok Vojtěch Benda (40 let; do června 2022) - šestileté funkční období mu začne 1. července 2016, prezident Miloš Zeman jej do bankovní rady jmenoval 17. května |
