Skupina ČEZ zahájila své podnikání v Turecku v roce 2008 podpisem o strategické spolupráci s tamní společností Akkök, s níž podnikala v rámci firmy Akcez Enerji. Odchod z Turecka zahájil ČEZ loni v červenci, kdy podepsal smlouvu o prodeji svého padesátiprocentního podílu ve společnosti Akcez. Pod tu spadají tři dceřiné společnosti, které se věnují distribuci elektřiny, prodeji energií a energetickým službám.
ČEZ příští rok zlevní elektřinu a plyn skoro dvěma milionům zákazníků |
Skupina ČEZ v pátek informovala, že dokončila prodej svého padesátiprocentního podílu ve společnosti Akcez tureckému investorovi Torunlar Group. Transakci už schválil tamní antimonopolní úřad i energetický regulátor. ČEZ se chce zbavit i svého podílu v další turecké firmě Akenerji, která v zemi provozuje několik elektráren.
Odchody z Balkánu
V roce 2009 získal ČEZ za zhruba 102 milionů eur většinový podíl v albánské distribuční společnosti Operatori i Sistemit te Shperndarjes. V lednu 2013 ale odebral albánský regulační úřad společnosti licenci s odůvodněním, že firma nezajistila dovoz elektřiny a neinvestovala do rozvodné sítě. Do vedení distributora byl dosazen státní administrátor, čímž ČEZ ztratil nad firmou kontrolu a s Albánií zahájil mezinárodní arbitráž. Spor vyřešila dohoda z léta 2014 o tom, že ČEZ získá do roku 2018 v ročních splátkách 100 milionů eur, tedy částku zhruba odpovídající investici. V souvislosti s tím se ČEZ z Albánie stáhl.
V roce 2004 vstoupil ČEZ na bulharský trh, kde se věnoval především distribuci a prodeji elektřiny, obsluhoval přibližně tři miliony zákazníků. Provozoval tam také uhelnou elektrárnu Varna a fotovoltaickou elektrárnu Orešec, a poskytoval energetické služby. V roce 2021 firma dokončila prodej svých bulharských aktiv; důvodem odchodu z trhu byly přetrvávající spory s tamními úřady. ČEZ ještě vede proti Bulharsku mezinárodní investiční arbitráž, v níž žádá v přepočtu několik miliard korun.
Bulharsko a Rumunsko chtějí společně postavit dvě přehrady na Dunaji |
V roce 2005 vstoupil ČEZ na rumunský trh, a to koupí majority v distribuční společnosti Electrica Oltenia. Rumunská aktiva ČEZ zahrnovala jednu z největších distribučních společností v zemi s 1,4 milionu zákazníků, největší větrný park vybudovaný na pevnině v Evropě Fantanele-Cogealac, hydroenergetický systém Reşita sestávající ze čtyř přehradních nádrží a čtyř malých vodních elektráren, a prodej elektřiny a plynu zákazníkům.
Většiny svých rumunských aktiv se ale skupina ČEZ už zbavila, zbytek aktivit zastřešuje dceřiná společnost Elevion Group. ČEZ v Rumunsku vlastní také společnost High-Tech Clima zabývající se aktivitami v ESCO službách.
Přesun k západní a střední Evropě
Prostřednictvím akvizice devíti větrných farem získaných od developerské společnosti ABO Wind vstoupil v roce 2017 ČEZ na francouzský trh obnovitelných zdrojů. Na začátku roku 2019 přikoupil ve Francii osm větrných farem ve výstavbě od německé developerské firmy ABO Wind. Prostřednictvím fondu Inven Capital vstoupil ČEZ také vstoupil do firem Vulog a Cosmo Tech. Ty se zabývají poskytováním technologií pro sdílení ekologických aut, resp. vývojem softwaru pro řízení kritické infrastruktury.
Větrné elektrárny škodí zdraví, uznali ve Francii. Manželé vysoudili miliony |
Od roku 2001 působí ČEZ i Německu. Původně tam jen obchodoval s elektrickou energií, nyní v zemi také provozuje desítky turbín v pevninských větrných elektrárnách, a působí i na trhu moderních energetických služeb (ESCO). V Německu směřovaly investice ČEZ v uplynulých letech také do společností rozvíjejících nové technologie, které cílí na snižování emisí CO2 nebo rozvoj decentralizovaných zdrojů.
ČEZ působí i na slovenském trhu, a to prostřednictvím ESCO Slovensko, společného podniku ČEZ ESCO a SPP (Slovenský plynárenský priemysel). Zaměřuje se hlavně na projekty energetických úspor v budovách, energetické audity a poradenství, střešní fotovoltaické elektrárny, kogenerační jednotky a ekologické teplárenství, instalace moderního osvětlení, technické zařízení budov nebo provoz a servis energetických zařízení.
Slovensko vře kvůli cenám elektřiny. Největší výrobce hrozí bankrotem |
V roce 2006 vstoupil ČEZ na polský trh, a to koupí dvou uhelných elektráren, které fungují zároveň jako teplárny. Šlo o investici za 10,8 miliardy korun. V Polsku ČEZ provozuje i malou vodní elektrárnu, další je ve výstavbě. Kromě výroby elektřiny a tepla se věnuje rovněž prodeji elektřiny a plynu koncovým zákazníkům.
V roce 2020 ČEZ oznámil, že začíná hledat zájemce o svých pět polských firem. Zájem projevilo 14 potenciálních investorů. Na podzim 2021 skupina prodej zastavila s odůvodněním, že nabízené ceny nebyly dostatečně ekonomicky atraktivní. Záměr prodat výrobní aktivy v Polsku stále trvá, důvodem je strategie ČEZ do budoucna omezit výrobu z uhlí.
