Spotřeba medu v Česku v posledních letech rostla, přesto se med zařadil mezi potraviny, o kterých zákazník nejčastěji pochybuje.
Potvrzují to včelaři i loňská čísla o kontrolách potravin Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). Z celkem 61 testovaných medů jich loni 24 nevyhovovalo (přes 39 procent). To však ještě neznamená, že v řetězcích je tolik nekvalitního medu, kontroly jsou totiž cílené. Med totiž patří k potravinám, kde inspektoři s poměrně velkou pravděpodobností něco najdou. A mohou to být i sirupy z kukuřice, pšenice nebo brambor. Horší výsledky než u medů byly například u čokolád a cukrovinek (54 procent) nebo u vína (44 procent).
Ředění povoleno
Čeští včelaři poukazují na nízkou kvalitu maloobchodního medu a s tím související nízkou cenu. "Kvalitního medu je nedostatek. Med se nakupuje v Jižní Americe, v Číně, míchá se s medy pochybné kvality a výsledný produkt se případně ředí i se sirupy," říká včelař Martin Macháček z Tišnovska.
Ti, kdo med nastavují, jsou podle něj vždy o krok napřed před kontrolory. Zpočátku se medy ředily kukuřičnými sirupy a když na to SZPI přišla a začala trestat, přešli podvodníci na sirupy pšeničné.
Medy s modrou páskou jsou falešné. Liší se i chutí, tu však zákazník v obchodě nemá šanci poznat. Rozdíl je však u některých medů patrný na první pohled, odlišují se barvou a konzistencí. Vodítkem kvality může být otočení medu dnem vzhůru. U těch kvalitních by měla bublina stoupat pomaleji.
"Při odhalování falšování se zjišťuje možnost přidaného cukru v medu. Kontrolami je opakovaně prokazováno přidávání různých druhů cukerných roztoků. U některých medů tmavší barvy je pak zjišťován nepovolený přídavek barviva karamel E150d," sdělil mluvčí inspekce Martin Štoll.
Med s nejasným původem
Další běžnou věcí, která se děje kvůli poptávce řetězců po levných medech, je podle včelařů míchání medů různé kvality a původu. Je složité odlišit, zda jde opravdu o český med, plniči ho totiž přefiltrují a odstraní tím pylová zrna, podle nichž se tuzemský med pozná. Za míchání však nehrozí žádný postih, protože falešné medy splňují předpisy EU na limity vody, sacharózy, fruktózy a jiných látek.
Mezi včelaři se mluví o tom, že se med, který se do Evropy vozí zaoceánskými loděmi v plechových sudech, při dlouhých cestách přehřívá kvůli vysokým teplotám na rovníku. Med se dováží hlavně z Jižní Ameriky (Argentina vyveze polovinu světového medu), menší množství i z Číny. "Prospěšné látky v medu se znehodnocují za dvě hodiny při teplotě 80 °C," vysvětlil včelař z Bystřice u Benešova Ludvík Bělohlávek.
Přitom ani přehřátí tohoto medu není v rozporu s předpisy. Med může podle evropských norem obsahovat maximálně 40 miligramů hydroxymethylfurfuralu (látka, která indikuje přehřátí nebo stáří), tropické medy však smějí obsahovat až 70 mg této látky.
Lidé jsou za med ochotni dát stovku
Med je v tuzemsku, kde lidé nakupují u včelaře za částku kolem 120 kroun za kilo, podle včelařů jedním z nejlevnějších v Evropě. V přímém prodeji v Německu platí lidé včelařům za kilogram 10 eur (260 korun), v Polsku okolo 200 korun, tvrdí Bělohlávek. "Čeští včelaři ho mají problém prodat za dobrou cenu," říká včelař, který se 700 včelstvy patří k největším producentům medu v Česku. V řetězcích je český med spíše výjimkou, převládají medy s dovozu, na jejichž etiketách je napsáno například "Směs medů z EU a mimo EU".
"Lidé to řeší tím, že med chodí nakupovat přímo ke včelaři. Tam stojí stovku. Je to cena, kterou jsou lidé v našich podmínkách historicky ochotni dát," vypráví Bělohlávek. Do řetězců se sám netlačí, jimi nabízené medy považuje za medy druhé kategorie. "Nedovedu si představit, že bych vedle tohoto medu do regálu postavil med se svou etiketou," říká.
V Česku je podle odhadu Cechu profesionálních včelařů jen asi třicet farem, které jsou soběstačné a mohou se včelařinou uživit. K tomu je potřeba mít několik stovek včelstev, hranice se pohybuje okolo 300 včelstev. Většina včelařů je však počítá do desítek a spoléhají proto na prodej ze dvora, který je pro farmáře do 40 včelstev osvobozen od daně.
Řetězce chtějí tekutý med, říká včelař
Někteří čeští včelaři s řetězci v minulosti vyjednávali, narazili však na nereálně vysoké požadavky na objem dodávek. Cech profesionálních včelařů vedl v minulosti jednání se sítí prodejen Billa, supermarket však podle tajemníka Petra Táborského chtěl ročně dodávky v objemu kolem osmi tisíc tun medu. Oficiálně se však v Česku vyprodukuje jen okolo šesti tisíc tun, neoficiálně podle různých odhadů 10 až 15 tisíc tun.
Podobnou zkušenost mají i jiní. "Obchodní řetězce na nás tlačí, že med musí v regálech vydržet tekutý čtyři měsíce. Kvalitní český med ale krystalizuje," vysvětluje včelař Macháček.
Tuhnutí medu je jedna z vlastností, kterou včelaři považují za známku kvality. Doporučují také kupovat med od ověřených včelařů v okolí nebo oceněné medy. Podobně jako Potravinářská komora ČR se Cech profesionálních včelařů však hlavně zasazuje za to, aby se na potravinách povinně označovala země původu.
