"Buquoyský palác byl vybudován v letech 1736 až 1738 v samém srdci Malé Strany a řadí se ke skvostům pražské barokní architektury,“ upozornila Magdalena Nováčková z francouzského velvyslanectví.
Návštěvníci nahlédnou do reprezentačních prostor paláce - projdou se po hlavním schodišti, které zdobí busta filozofa Reného Descarta, nahlédnou do hudebního salonu, kde na několika soukromých koncertech hrál Wolfgang Amadeus Mozart, a dostanou se i do jídelny, kde 9. prosince 1988 snídal Francois Mitterrand s Václavem Havlem a dalšími disidenty.
Palác bude otevřen v neděli od 10 do 17 hodin. Zájemci si jej projdou sami a do ruky dostanou doprovodný text. Vchod do paláce je z Velkopřevorského náměstí.
Honosná schodiště i fresky
Zahraniční ambasády sídlí v Praze často ve starých historických palácích Malé Strany. Velvyslanci v nich během první republiky vystřídali šlechtické rody.
Mnohé z domů jsou architektonickými a uměleckými poklady. "Americká, britská nebo italská ambasáda jsou špičkové stavby předních architektů. V jejich interiérech se ukrývají honosná schodiště, fresky nebo krásné štukové stropy,“ potvrdil ředitel Archivu hlavního města Prahy Václav Ledvinka.
Paláce by si podle Ledvinky zasloužily, aby byly občas otevřeny pro veřejnost. "Jsou to objekty, které za to stojí. Jenže v dnešní době se vyslanectví spíš více uzavírají,“ posteskl si Ledvinka.
Pražané a turisté tak mohou obdivovat jen fasády paláců, do prostor určených pouze pro diplomaty nahlédnou jen výjimečně přimimořádných akcích.
Diplomaté však nesídlí jen v malostranských palácích - velvyslanectví lze nalézt i v dalších zajímavých stavbách po celém městě.
Za diplomatickou čtvrť bývá považována Praha 6, kde ve vilách v Bubenči nebo na Ořechovce sídlí třeba nizozemští, čínští nebo ruští diplomaté. Za jednu z nejkrásnějších rezidencí je považována vila, kterou si pro sebe nechal vybudovat židovský velkoobchodník a finančník Ignaz Petschek. Teď je z ní rezidence amerického velvyslance.
V metropoli má diplomatické zastoupení osm desítek zemí a devět mezinárodních organizací.
Paláce, které se otevírají jen výjimečně
Thunovský palác
Kdo zde sídlí: Britské velvyslanectví
Adresa: Thunovská 14
Sídlem britského velvyslanectví je jeden z paláců, který si v metropoli postupně vybudoval rozvětvený rod Thun-Hohensteinů. Na místě paláce stával dům již ve středověku a ve sklepeních a základech je možno dodnes nalézt gotické prvky.
Anglický park v Praze
Barokní palác upravený v období klasicismu se v průběhu staletí rozrostl do složité, nepravidelné dispozice, která svírá svými křídly dvůr, a jeho součástí je i terasová zahrada, upravená do podoby anglického parku, do které je možné nahlédnout z Jižních zahrad Pražského hradu.
Bydlel zde Mozart
Během své první návštěvy v Praze roku 1787 tu bydlel skladatel Wolfgang Amadeus Mozart s manželkou.
Busta Churchilla
Britové si své budovy, kterou koupili v roce 1925, velmi považují - zastoupení v české metropoli označují za jednu z nejkrásnějších britských ambasád na světě. Na rohu před velvyslanectvím je od roku 1992 umístěna bronzová busta britského premiéra Winstona Churchilla.
Velkopřevorský palác
Kdo zde sídlí: Velvyslanectví maltézských rytířů
Adresa: Lázeňská 4
Už od 12. století vznikal u malostranského konce Juditina a posléze Karlova mostu rozsáhlý areál s kostelem, špitálem a sídlem představeného řádu - velkopřevora.
Slavné přestavby
Komplex přežil husitské války i válku třicetiletou a absolvoval několik přestaveb, které vedli slavní architekti C. Lurago nebo B. Scotti. Jedno z palácových nádvoří dokonce vzniklo z lodi kostela Panny Marie, který byl poničen za husitských válek. Součástí komplexu je i velkopřevorský mlýn - jeden z mála, kde je dodnes mlýnské kolo.
Zeď Johna Lennona
Část areálu obklopuje „zeď Johna Lennona“ - místo, kde se v osmdesátých letech minulého století scházeli odpůrci totality. V zahradě za zdí roste jeden z nejkrásnějších pražských stromů, Beethovenův platan, pod kterým sedával a komponoval za svého pražského pobytu.
Kdo jsou maltézští rytíři
Řád maltézských rytířů je podobně jako Červený kříž mezinárodní organizací. Udržuje diplomatické styky s 90 státy světa.
Morzinský palác
Kdo zde sídlí: Rumunské velvyslanectví
Adresa: Nerudova 256/5
Barokní palác je dílem slavného architekta Giovanniho Santiniho. Jeho balkon podpírají dvě sochy Maurů, které měli majitelé paláce Morzinové ve znaku za hrdinství ve válce proti Saracénům. Koncertoval zde slavný hudební skladatel Joseph Haydn.
Schönbornský palác
Kdo zde sídlí: Velvyslanectví USA
Adresa: Tržiště 15
Rozsáhlý palác tvoří čtyři křídla okolo tří nádvoří. Barokní stavba architekta G. Santiniho má více než sto místností, v mnohých se dochovaly původní damaškové tapety a ozdobný štuk. Velvyslanectví zde sídlí od roku 1925.
Lobkovický palác
Kdo zde sídlí: Německé velvyslanectví
Adresa: Vlašská 19
Barokní palác postavený podle plánů G. B. Alliprandiho byl do roku 1927 sídlem mělnických Lobkowiczů, pak sloužil státním úřadům. V zahradě stojí známá socha Davida Černého Kráčející trabant, připomínající útěk Němců na Západ v roce 1989.
Thunovský palác
Kdo zde sídlí: Italské velvyslanectví
Adresa: Nerudova 214/20
Palác vznikl postupným spojením renesančního domu pánů z Hradce s barokním palácem, který si nechali postavit Libštejnští z Kolowrat. Itálii patří v Praze ještě další dvě významné památky - Vlašská kaple a Vlašský špitál.
Fürstenberský palác
Kdo zde sídlí: Polské velvyslanectví
Adresa: Valdštejnská 8
Původní renesanční stavba byla několikrát přestavěna. Poslední úprava, pozdně barokní, je dílem F. M. Kaňky. Součástí areálu je rozsáhlá zahrada, která se nyní opravuje. Po rekonstrukci bude na jaře roku 2008 zpřístupněna veřejnosti.
