Vydejte se s námi na zimní Stvořidla, úsek řeky mezi města Světlá nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou.
Přírodním parkem Melechov k nepodařenému čertovu dílu
Z auta vystupujeme ve Světlé nad Sázavou a červená značka nás pomalu vede do malebného údolí řeky Sázavy. Zmínka o Světlé nad Sázavou se v kronikách poprvé objevuje začátkem 13. století, statut města však získala až v roce 1855.
Renesanční zámek, umístěný v parku s několika rybníky, byl postavený v roce 1567. Během historie prošel barokní i empírovou stavební úpravou a od roku 2007 funguje v jeho východním křídle Muzeum Světelska. Zajímavostí zůstává, že v letech 1809–1813 byl v zámku zřízen lazaret pro vojáky zraněné v napoleonských válkách.
Červená turistická značka se pomalu noří do údolí Sázavy, která v úseku od Světlé nad Sázavou po osadu Smrčná připomíná spíš klidnou řeku. Postupně nyní budeme procházet přírodním parkem Melechov, který byl vyhlášený v roce 1995 na rozloze 3 250 hektarů. Unikátní území se nachází na okraji Českomoravské vrchoviny mezi městečky Světlá a Ledeč nad Sázavou.
Přírodní park MelechovV parku se značně členitým terénem, jemuž vévodí vrch Melechov (708 m n. m.), se vyskytuje spousta vzácných druhů rostlin a živočichů. Vedle chráněného prstnatce májového zde můžeme vidět třeba vachtu trojlistou nebo např. bařičku bahenní. Z velkých ptáků zde hnízdí např. výr velký nebo jestřáb lesní. U vody můžeme zahlédnout skorce nebo ledňáčka. V tekoucí vodě můžeme najít raky říční nebo velmi vzácné mihule potoční. |
Údolí se začíná zužovat a za osadou Smrčná se tok Sázavy zrychluje. Na první pohled nezajímavé seskupení domů zasazené do nádherného říčního údolí má však za sebou dlouhou a pohnutou historii. Vesnice bývá připomínána od poloviny 17. století, kdy zde fungovala tkalcovna lnu. Ta postupně přestala prosperovat a z její provozovny vznikla brusírna skla. Mlýn, který stával vedle tkalcovny, byl v roce 1910 přestavěný na drtírnu dřeva a vyráběla se zde lepenka. Po druhé světové válce si papírnu pronajal Antonín Procházka, její znárodnění v roce 1948 však znamenalo i její konec. V roce 1950 byla provozovna zrušena.
Severní hranici melechovského parku tvoří známá Stvořidla. Cesta se vine kolem divokého, do krajiny hluboce zaříznutého toku Sázavy. Podle pověsti chtěl čert potrestat místního sedláka, který nedodržel úmluvu, a rozhodl se, že mu na jeho pole vysype balvany. Co čert nechtěl, tak se i mistr čert někdy utne a místo na poli skončily balvany v korytě Sázavy.
Nádherný peřejnatý úsek zvaný Stvořidla
Před Ledčí nad Sázavou se tok řeky opět uklidňuje.
Díky nešikovnosti pohádkové bytosti tak vznikl nádherný, asi čtyřkilometrový úsek řeky s malebnou okolní přírodou, který učaroval nejen trampům a tulákům, ale i vodákům. Za příznivého stavu vody bývají peřeje opravdovou výzvou. Řeka si zde uchovala svůj původní ráz a zmíněný úsek je tak geomorfologicky velmi významný. Už v roce 1948 tady byla vyhlášena vůbec nejstarší přírodní rezervace na Havlíčkobrodsku.
Jestřábův odkaz stále žije!
Přicházíme k Rodrigově skále. Do Sluneční zátoky, kde tábořil v letech 1925 až 1945 Jaroslav Foglar se svým oddílem Pražská dvojka. Právě tady se nechal inspirovat a napsal svou snad nejslavnější knihu Hoši od Bobří řeky.
"Tati," ptá se dcerka, "a proč se to tu jmenuje Rodrigova skála?" Chvilku mluvíme o Jaroslavu Foglarovi a jeho knížkách, které jsem jako kluk hltal, a postupně se dostáváme k 57. kapitole knihy, nazvané Devadesátka pokračuje, ve které vrcholí táborová hra Alvarez a podle legendy chytá Rodrigo klíč hozený z okénka žalářní kobky. Aztécká pevnost byla v Jestřábově hře na vrcholu skály, kde stál jeden z členů družiny představující Alvareze, a dole pod skálou byl z kamenů vytvořený kruh o průměru asi 5 m představující ochoz. V něm pak stál druhý člen skupiny, který měl za úkol chytit červený papírový míč hozený z vrcholu skály.
V osadě Smrčná dříve bývala tkalcovna lnu a brusírna skla.
Z červené turistické značky odbočujeme na rozcestí Nemocnice v Háji vpravo a po žluté turistické značce pohodlně klesáme kolem areálu Nemocnice v Háji, která v současné době slouží jako léčebna dlouhodobě nemocných, až do Sluneční zátoky. Tady byl v roce 1997 za přítomnosti Jaroslava Foglara odhalen pomník, který připomíná léta 1925–1945, kdy sem Jestřáb jezdil a tábořil zde se svým oddílem.
Ledeč nad Sázavou a Posázavský pacifik
Ze Sluneční zátoky je to do Ledče nad Sázavou asi 3,5 km. Od chvíle, kdy jsme opustili Stvořidla, údolí se opět rozšiřuje a řeka začíná téct líně. Pohodlná široká cesta postupně přechází v asfaltku, po níž přicházíme do historického města Ledeč nad Sázavou, které se rozkládá na obou březích řeky Sázavy.
První zmínky o osadě Ledeč se v kronikách objevují od 12. století, statut města získala Ledeč v 15. století. Pravému břehu vévodí hrad ze 13. století. Vlastní historické centrum města se rozkládá na levém břehu a dominuje mu děkanský kostel sv. Petra a Pavla a mariánské sousoší na Husově náměstí z druhé poloviny 18. století. Kostel sv. Petra a Pavla byl postavený v roce 1350. Evropského věhlasu se mu dostalo hlavně díky gotické síťové klenbě, která nemá nosnou, ale pouze dekorativní funkci.
Do Sázavy přitéká nespočet potůčků.
Na klidných úsecích řeky můžeme i v lednu vidět labutě.
Kamenný hrad na levém břehu patří k nejstarším dochovaným hradům v Čechách, stojí tady od roku 1181. Během pohnutých historických událostí se zde vystřídala celá řada majitelů, až v roce 1753 prodal hrad Ignác z Kochu Marii Terezii, která ho darovala Ústavu zchudlých šlechtičen a ten hrad vlastnil do roku 1818. V roce 1919 přechází správa hradu na stát. Od 90. let minulého století je hrad v soukromém vlastnictví a sídlí v něm městské muzeum.
Přímo pod hradem se nachází vlaková stanice Horní Ledeč. Už za tmy nastupujeme do legendárního Posázavského pacifiku a vracíme se do Světlé nad Sázavou. Název vlaku pochází z 20. let minulého století, kdy se rozšířil mezi trampy a populární zůstal dodnes.
Bezvadný výlet malebným a divokým údolím Sázavy končí po necelých 15 km. Díky snadné dostupnosti, pohodlným a dobře značeným turistickým cestám je výlet vhodný i pro malé děti, které jsou zvyklé alespoň trochu chodit. Po cestě je celá řada zajímavých a krásných míst, která lze obdivovat v každé roční době.
