Náš výlet za rozhledy směřuje na pomezí Středočeského a Ústeckého kraje, mezi města Slaný a Louny. Tady se vydáme zalesněným údolím mezi Perucí a Chrastínem a vystoupáme ke keltskému hradišti, na jehož valu před několika lety postavili zajímavou repliku původního opevnění oppida.
Největší menhir v Čechách
Protože přijíždíme od Prahy, rozhodujeme se cestou ke krátké zastávce u největšího českého menhiru. Odbočujeme tedy do vesnice Klobuky, nedaleko níž stojí osamoceně v poli 3,5 metru vysoký kámen pojmenovaný jako „Kamenný pastýř“. Podle informací jde o jeden z mála kamenů v Česku, který můžeme s vysokou pravděpodobností považovat za skutečný pravěký menhir.
Stojí asi sto metrů od silnice a vede k němu upravený chodník. Z místa se otevírá pohled na horu Říp a podle jedné z teorií má postavení megalitu souvislost s keltskými svátky Beltine a Lugnasad – slunce totiž ve dnech těchto svátků, 30. dubna a 13. srpna vychází přímo za Řípem.
Pokud máte chvíli času, doporučujeme ještě zastávku v nedalekém Panenském Týnci. Tady stojí nedokončený gotický chrám ze 14. století. Tohle místo v sobě údajně ukrývá silnou léčivou energii a možná jsou tu ukryty ostatky svaté Anežky České. Chrám se sice dokončit nepodařilo, nicméně místo prý disponuje silnou pozitivní energií, která dokáže navodit dobrou náladu, rozpustit deprese nebo dodat elán do života – taky proto se mu někdy říká „chrám dobré nálady“.
Studánka a dub, kde se potkal Oldřich s Boženou
Konečně přijíždíme do nedaleké obce Peruc, odkud plánujeme vyrazit na pěší okruh. Byla by škoda se tu nezastavit, neboť tu najdeme zámek s muzeem a parkem, Boženinu studánku a jeden z našich nejpamátnějších stromů – Oldřichův dub. Tento mohutný strom, který dokonce figuruje na seznamu nejvýznamnějších stromů UNESCO, najdeme ve spodní části parku, přesně v místě, kde se podle pověsti setkal Oldřich s Boženou. Stáří stromu se odhaduje na přibližně tisíc let, vysoký je 31 metrů a po obvodu má úctyhodných 760 centimetrů.
Parkujeme v údolí u hotelu Oldřichův dub a vyrážíme po trase naučné stezky směrem na Stradonice. Široká lesní cesta se vine kaňonem Débeřského potoka a díky několika naučným zastavením nám výlet pěkně ubíhá. Jak se dozvídáme, na strmých opukových srázech se rozkládá přírodní památka „V hlubokém“ s mnoha chráněnými rostlinami.
Po chvilce míjíme lesní rybník a krátce prozkoumáme vchod do bývalé uhelné štoly. Za prvními domky Stradonic začínáme z údolí stoupat ke keltskému hradišti a vyhlídce, která je hlavním cílem našeho výletu.
Kamenný pastýř je největší menhir v České republice, jeho výška je bezmála 3,5 m
Nedokončený gotický chrám v Panenském Týnci navštěvují milovníci historie i hledači pozitivní energie.
Rozhledna stojí na nejvyšším bodě původního valu keltského hradiště. V pozadí vpravo Milešovka.
Rozhledna Stradonka s ojedinělým výhledem
Když se vydrápeme na hranu údolí, ocitneme se na jakési náhorní plošině s nádherným kruhovým výhledem. Na tomto strategickém místě bývalo před asi 2500 lety keltské hradiště z doby halštatské. Dodnes jsou patrné pozůstatky valů a příkopů dokládající důkladné opevnění.
Může se hodit
|
V roce 2009 postavili v nejvyšším bodě valů malou dřevěnou rozhlednu, která svou architekturou napodobuje původní opevnění oppida. Hned vedle rozhledny stojí zajímavě řešené sluneční hodiny. Zastřešená plošina rozhledny je umístěná jen asi 2,5 metru nad terénem, čímž představuje jednu z nejnižších rozhleden u nás.
Rozhled z tohoto místa nabízí ale i tak fenomenální – zejména severním a severozápadním směrem se otevírá nádherný výhled na vrcholy Českého středohoří a Krušné hory. Jako na dlani tu máme Milešovku, Lovoš, hrad Hazmburk, Ranou, Oblík a spoustu dalších vrcholů.
Nazpět se vydáváme po žluté a následně modré turistické značce, které vedou okrajem lesa. Cesta zpět do Peruce sleduje hranu údolí a nabízí další zastávky s hezkými výhledy.
Mapy poskytuje freytag & berndt. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost také vytváří knižní sérii Toulavá kamera s tipy na výlety po celém Česku, která je ideálním dárkem pro obdivovatele krás naší vlasti.
