Prameny sirných neboli sulfanových vod vyvěrají poměrně hojně od Beskyd až po Pálavu, v nížinách i na horách. Jejich typickým znakem je obsah rozpuštěného plynu sirovodíku (sulfanu), který se projevuje výrazným a nevábným zápachem. Nejčastěji připomíná zkažená vejce, popřípadě jiné bioplyny - odtud tedy pramení nelibozvučné názvy jako vajcůvka, smraďavka nebo prdlavka.
U Vacenovic na Hodonínsku, kde v minulosti sirné vody také existovaly, najdete dokonce v mapě kopec jménem Čertoprd.
Sirné vody si dříve užívaly mnohem větší vážnosti než dnes, kdy nad nimi z důvodu nepříjemného zápachu kdekdo ohrnuje nos. Na mnoha místech východní Moravy existovaly desítky malých sirných či sirkových lázní, kde se využívalo léčivých účinků sirných vod, zvláště v koupelích. Blahodárné účinky jsou ale prokázané i na zažívací organismus.
Dnes z celé oblasti východní Moravy využívají sirné vody pouze lázně v Ostrožské Nové Vsi a v Kostelci u Zlína. Všechny ostatní jako například ve Vizovicích, Buchlovicích-Smrďavce, Novém Jičíně, Zlíně-Malenovicích, Petrově u Strážnice nebo Sedleci u Mikulova zanikly. Kvůli lhostejnosti veřejnosti a z důvodu neúdržby zmizely ze světa i desítky dříve hojně využívaných studánek.
Pramen v údolí Velké Smradlavy
Dnes asi nekrásnější vývěr sirné vody můžete shlédnout v Beskydech poblíž lyžařského a turistického střediska Bílá. Pramen se nachází v údolí, jímž protéká potok s přiléhavým názvem Velká Smradlava. Pramen včetně okolí je hezky upravený, vede k němu dřevěný mostek přes potok, kousek od něj stojí přístřešek a lavičky. Kolem prochází zelená turistická značka po lesní asfaltové cestě, která vychází z centra Bílé vzdálené asi 4 km nenáročného pochodu.
Výtok z malého korýtka zaujme již zdálky typickým zápachem, při pohledu zblízka upoutá rovněž nezvykle bílý povlak v místě, kde voda dopadá na kameny. Jedná se o typický průvodní znak vody s obsahem sirovodíku, sledovatelný u všech vývěrů.
Bílý povlak totiž tvoří kolonie sirných bakterií oxidačního prostředí, jež jsou běžnou a nutnou součástí vody. Kromě nich lze přímo u vývěru občas pozorovat i černé povlaky bakterií redukčního prostředí.
Pramen v údolí Velké Smradlavy je navíc unikátní tím, že pokud nahlédnete přímo do prameniště pod dřevěným přístřeškem, uvidíte ještě jedovatě fialové bakteriální kolonie rodu Chromatium. Podívaná je to vskutku velmi nezvyklá a vůbec se nechce věřit, že by voda odtud vytékající mohla být pitná. Opak je však pravdou – vytékající voda je čirá a navíc ještě léčivá.
Jak vznikají sirné vodySirné vody na východní Moravě jsou vázány na specifické geologické podloží, kterému se říká karpatský flyš. Podmínkou vzniku jsou rozpuštěné sírany hluboko pod povrchem a přítomnost organických látek v horninách, které na východní Moravě obstarávají plynné uhlovodíky, zejména metan. Kromě toho je nutná také vhodná cirkulace podzemních vod a přítomnost desulfurikačních bakterií, které odnímají ze síranů kyslík a produkují sirovodík H2S (sulfan). Vznik sirné vody je velmi složitý proces, do něhož vstupuje několik proměnných. Velký vliv má množství srážek během roku, aktivita bakterií závisí na teplotě a tudíž ročních obdobích. Koncentrace sirovodíku proto během roku často kolísá a třeba jen zdánlivě nepatrné zásahy člověka do přírody a krajiny mohou celý složitý proces zastavit a zničit. Jsou proto známé případy, že z původně sirné vody se stala voda prostá. |
Korytenská Smraďačka
V lesích Bílých Karpat daleko od civilizace je ukrytý pramen sirné vody, jejíž název Smraďačka se uvádí již v 16. století. Kromě sirovodíku obsahuje i oxid uhličitý a jiné rozpuštěné látky, díky čemuž se dostala již roku 1530 do "Knihy o vodách hojitelných neb teplicech moravských" od Tomáše Jordána z Klausenberka. Dle informací zde uvedených je údajně nápomocná také "při léčbě žaludku a střev a při vysušování lidí tlustých..."
V dalších staletích se písemné zmínky o tomto prameni i jeho širší regionální věhlas vytrácejí, známý zůstal pouze v nejbližší obci Korytná. V současné době je Smraďačka uváděna jako turistická kuriozita a zároveň přírodní zajímavost na informační tabuli při vjezdu do obce.
Na podzim roku 2005 došlo za podpory obce k zajištění minerálního zdroje a vybudování přístřešku a odpočinkového místa, zároveň k němu byla vyznačena místní žluto-modrá značka. Bohužel ani nejnovější turistické mapy tuto skutečnost nezachycují, navíc bývá pramen Smraďačky lokalizován chybně.
Korytenská Smraďačka vyvěrá v kamenem vyzděné jímce válcového tvaru pod dřevěným přístřeškem a svatým obrázkem. Pod hladinou je patrné fialové zbarvení bakterií. K nabíraní slouží zavěšené hrníčky na hřebíku.
Součástí upravené lokality jsou dřevěné lavičky a stůl a informační tabule s velmi obsáhlým textem. Vzhledem k značné odlehlosti od civilizace bývá u pramene korytenské Smraďačky po většinu času pusto a klid. Místo ukryté v hlubokých lesích uprostřed hor má své osobité kouzlo.
Prameny zpustlé i zrekonstruované
Při podrobném zkoumání turistických map naleznete na východní Moravě a zejména v oblasti Hostýnských a Vizovických vrchů mnoho značek s popiskou sirný pramen. Skutečnost však bývá většinou hodně odlišná. Mnohde nenajdete nic, protože značky kdysi někdo do mapy chybně lokalizoval a od té doby jejich správnost asi nikdo v terénu neověřil.
Typickým příkladem je lokalita u zámečku Trubiska ve Vizovických vrších, kde podle informací místních lidí nikdy žádný sirný pramen neexistoval, byť jej mapy uvádějí již 30 let. Pramen se ve skutečnosti nalézá asi o 3 km severněji, avšak již dávno neudržovaný a zapadaný listím. Typický bílý povlak sirných bakterií je však při vývěru stále zřetelný.
Naopak mnoho pramenů vyvěrá v lokalitách, které nejsou v mapách uvedeny, byť by tam být měly. Typickým příkladem je lesní lokalita mezi obcemi Mikulůvka a Kateřinice na Vsetínsku, kde byl roku 2007 příkladným způsobem zrekonstruován jeden ze sirných pramenů.
Lesníci původní přirozený vývěr, kde se váleli divočáci, zachytili do zděné jímky s trubkou a zakryli jej dřevěným přístřeškem. Na pramen dokonce dozírají kamenné plastiky hlídače a žáby, které dosud kupodivu nikdo neukradl.
Tento pramen stojí rozhodně za návštěvu, bohužel ho však bez místních znalců terénu nemáte šanci najít, protože k němu nevede žádná značka a přístup k němu nelze jednoduše a srozumitelně popsat. Voda zde vyvěrající je navzdory intenzivnímu zápachu velmi chutná, což vyvrací všeobecnou představu o "hnusnosti" sirných vod. Jako kdybyste se napili vody s rozpuštěným čerstvě uvařeným vejcem.
Uvařte si kafe z prdlavky
Sirnou vodu si nikde nekoupíte, jelikož základní složka sirovodík se po odběru během několika hodin vytratí v důsledku mikrobiologických a oxidačních procesů. Pokud si však naberete tuto vodu ze studánky do láhve, zkuste si z ní uvařit doma kávu. Při vaření se sirovodík a s ním i nepříjemný zápach vytratí, ve vodě však zůstane sodík a další složky, které chuť kávy výrazně zlepšují.
Kde se také napít sirné vodyČeložnice (okres Hodonín) – nedávno upravený pramen Smraďavka se nachází v lese u potoka za chatovou osadou.
Petrov (okres Hodonín) – po někdejších lázních, které byly zrušeny koncem 20. století, zbyla jenom pumpa v centru obce nedaleko školy.
Podhradí (okres Zlín) – jeden z nejvydatnějších sirných pramenů u nás, hezky upravený. Nachází se na horním konci obce a lidově se mu říká Sirčena.
Zlín – v místní části Podhoří na úpatí Tlusté hory vyvěrá u potoka udržovaný pramen Slanica. Většina obyvatel východomoravské metropole o něm nemá tušení.
|
