Zdroj: Mapy © PLANstudio
Maloskalsko, nevelká oblast mezi Turnovem a Železným Brodem, je regionem přírodních i kulturních krás. Zalesněné krajině, krabatící se jako kus papíru, přidávají na dramatičnosti měkké pískovcové skály, tu a tam provrtané středověkým obydlím. Nad Malou Skálou se pak jako hřbet mytického draka zdvíhá Vranovský hřeben.
Zveme vás na 9 km dlouhý výlet, na kterém navštívíme rozhlednu Kopaninu, romantickou zříceninu Frýdštejna, největší skalní hrad u nás - Vranov-Panteon a nakonec překrásný roubený Boučkův statek.
Nejhezčí výhled v Českém ráji
Výchozím bodem výletu je Malá Skála, s dobrým autobusovým i vlakovým spojením. Za mostem v Malé Skále odbočíme ke zdejšímu zámku, který je sice krásný, ale veřejnosti nepřístupný. Pokračujeme po zelené turistické značce lesní cestou do Bobova, malebné vesničky, jejíž roubené domky zasazené ve zvlněné krajině dotvářejí pohádkový kolorit místa.
Vonící svah, pole a louky protkané mezemi, chvilka v lese – a otevře se před námi výhled na Kopaninu, nevelkou vesnici, již proslavila zdejší stejnojmenná rozhledna.
Z vyhlídkové věže na takřka 660metrovém svahu je překrásný výhled na zvlněné kopce Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Za dobrého počasí si můžete všimnout i majestátních siluet Bezdězu, vrcholu Ještědu, Kozákova či Zvičiny. Nad korunami stromů se také zvedá mohutná kamenná věž Frýdštejna, která naznačuje, kam budou - teď po modré turistické značce - směřovat naše další kroky.
Cihlová rozhledna Kopanina. Autor: Martin Janoška
Frýdštejn – jako z pohádky o loupežnících
Romantická zřícenina Frýdštejna se tyčí nad tmavými lesy a spíše než kdysi majestátní hrad připomíná sídlo čarodějnic, případně nějaké zlotřilé středověké bandy. Však také její slavné dějiny odezněly už hodně dávno. Přesné datum založení hradu neznáme; historikové se domnívají, že počátky stavby jsou spojeny s pány z Dražic a sahají někam mezi léta 1320 a 1340.
První písemná zmínka o Frýdštejně je z druhé poloviny 14. století. Tehdy zde dělníci vyhloubili pokoje do měkkých pískovcových skal a doplnili je dřevěnými konstrukcemi. Na stavbách ze dřeva však zapracoval zub času, dnešní Frýdštejn tak spíše připomíná spletitou jeskyni.
Při prolézání kamennými chodbami si člověk těžko představí, že se tu kdysi skutečně žilo. Dominantou Frýdštejna je okrouhlá věž, která nabízí další nádherný rozhled.
Za frýdštejnskou minulostí
V historii hradu, která je opředena tajemstvím a definitivně "končí" roku 1591, kdy už byl Frýdštejn uváděn jako pustý, vyniká jméno Bohuše z Kováně. Nejslavnější majitel skalní pevnosti se proslavil při obraně Karlštejna, kdy husité bombardovali hradby mršinami i výkaly. Při obléhání Frýdštejna se tento obratný politik s kališníky dohodl a oni odtáhli. Nebezpečí se Frýdštejn vyhnul také za Jiřího z Poděbrad, kdy unikl zpustošení královským vojskem.
Buď jak buď, nebýt 19. století, kdy "převzal žezlo" romantismus, těžko bychom dnes Frýdštejn mohli obdivovat v současném stavu. Zapomenutá zřícenina chátrala a nerušeně zarůstala křovisky, dokud si ji romantičtí snílkové nezvolili za cíl výletů. V současnosti jsou zde instalována dřevěná schodiště, spojující nejnepřístupnější části hradu. Díky tomu se můžete pokochat tajuplnou zříceninou pohodlně a bez obav, že se na vás někde něco sesype.
Pověst o frýdštejnském pokladu
Povídá se, že na skalním hradě byl kdysi dávno objeven poklad – avšak ne tak ledajaký. V kamenné skrýši ho prý našel chudý pasáček, který se už dlouho dvořil dceři zámožného sedláka. Dívka ho odbývala s tím, že chce bohatého, sobě rovného ženicha. Takže když mladý pasáček našel poklad, první, co udělal, bylo, že se rozběhl za svou milou, aby se jí s nálezem pochlubil. Jenže selka nebyla zdejší. Ještě té noci dala vědět svému milenci, brusiči drahokamů, který se vydal na Frýdštejn a cennosti odnesl. Pasáček vyšel naprázdno, avšak bohatý brusič na tom byl ještě hůř. Hned zrána jej přišli zatknout četníci a mladík měl co dělat, aby unikl žaláři, ba trestu nejvyššímu. Frýdštejnský poklad byly totiž ve skutečnosti cennosti nedávno ukradené v nedalekém zámku Hrubý Rohozec. Lapkové si je na zapomenuté zřícenině ukryli, aby se pro ně vrátili později, až ustane pátrání. Těžko mohli předpokládat, že jim plán zkazí obyčejný chudý pasáček.
|
Vranov – největší skalní hrad v Česku
Od Frýdštejna pokračujeme po červené značce po Vranovském hřebeni, přeskakujeme ostré kameny, obcházíme do výše čnící pískovcové skály a kocháme se jak zachovalým lesem, tak tajemnými polorozbořenými pomníčky, které zde zůstaly z 19. století. Nechal je tu vystavět textilní podnikatel a zapřisáhlý romantik František Zachariáš Römisch. Právě díky němu se také zřícenina středověkého Vranova, která je předposlední zastávkou na naší cestě, opět dočkala pozornosti.
Vranov je nejdelším a nejkomplikovanějším skalním hradem v České republice. Měří takřka 400 metrů a při jeho prohlídce budete muset ujít mnohem víc. Valná část prohlídkové trasy navíc vede po křivolakých schodištích: budete šplhat do výše, proplétat se chodbami v pískovci a přelézat hrbolaté skály. Spíš než na prohlídku hradu se připravte na dobrodružnou cestu skrz velikánskou jeskyni.
Historie Vranova se v mnohém podobá dějinám nedalekého Frýdštejna. Tento strážní hrad byl nad meandry Jizery vztyčen okolo roku 1425, ale na začátku 16. století už byl uváděn jako pustý. Do dnešních dnů se zachovaly místnosti vyhloubené do skal. Po dřevěných mostcích a stěnách, které ostře řezané skály kdysi propojovaly, dnes není ani památky. Majestátní atmosféru místa dotvářejí rozvaliny mnohem mladšího data.
Za romantismu objevil tuto tajuplnou zříceninu zmiňovaný Römisch a vytvořil tu pomníky oslavující významné spisovatele, básníky, hrdiny a české panovníky.
Vranov, který v 19. století získal přízvisko Pantheon, je výsledkem směsice dvou rozsáhlých stavebních etap. Ze středověku zbyly pokoje ve skále, střílny a smetiště, v němž se našlo mnoho archeologických vykopávek. Romantismus připomíná Síň tří císařů na památku vítězství spojeneckých vojsk nad Napoleonem v bitvě národů u Lipska 1813 nebo novogotický letohrádek, z nějž je krásný výhled na Malou Skálu.
Osvěžení a korálek pro štěstí v Boučkově statku
Umíte si představit příjemnější zakončení výletu než v tradiční české hospodě nad půllitrem piva a výtečným obědem? V Malé Skále, do které se od Vranova dostaneme po červené turistické značce, nabízí občerstvení stylová staročeská restaurace v Boučkově statku.
Tato budova je navíc jedinečná svou architekturou – jedná se o jednu z typických lidových staveb Pojizeří, vlastně asi nejkrásnější z nich. Roubený domek navíc hostí Maloskalskou galerii se sbírkou obrazů a plastik více než sto dvaceti českých výtvarníků 20. století. Na rozloučenou navíc dostanete tradiční skleněný korálek.
Může se hoditMalá Skála se nachází v severní části CHKO Český ráj, asi 7 km na sever od Turnova. Z Prahy se sem dostanete přímo po silnici E65 (přes Turnov). Do Malé Skály také několikrát denně jezdí autobusy a vlaky.
|
