Mapa © PLANstudio s.r.o.
Po starých turistických cestách
Krajinu horního Pojizeří mezi městy Železný Brod, Semily a Tanvald křižují staré turistické stezky z počátku 20. století. Svá jména obdržely od nejvýznamnějších postav české politiky 19. století – Františka Ladislava Riegra, rodáka ze Semil, a jeho tchána Františka Palackého. Později k nim přibyla ještě třetí stezka, pojmenovaná podle semilského rodáka a propagátora turistiky Jana Kamenického.
Všechny tři stezky, vedoucí nevšední krajinou kolem dvou hluboce zaříznutých řek Jizery a Kamenice, lze částečně projít za jeden den, a obohatit si tím prohlídku unikátních Bozkovských jeskyní.
Údolí Jizery mezi městem Semily a Podspálovem
Největší podzemní jezero
Jednodenní pěší výlet začneme na malém a opuštěném železničním nádražíčku Jesenný na trati Železný Brod – Tanvald. Stará cedule s nápisem Bozkovské jeskyně vás ujistí, že jste z vlaku vystoupili opravdu správně. Po modré značce přejdete řeku Kamenici a zamíříte 1,5 km dlouhým, středně náročným stoupáním lesem k inzerovaným jeskyním.
Pokud se těšíte, že si je prohlédnete v podobně komorním a klidném prostředí, jaké nabízí okolní les, pak jste na omylu. K jeskyním chodí davy, a to ze zcela opačného směru – shora od obce Bozkov. Pokud nemáte zajištěnou již předem rezervaci, počítejte, že v době sezony budete asi čekat.
Útvar Sloní uši
Za vysokou návštěvnost může nejenom fakt, že se jedná o jediné zpřístupněné jeskyně v severní polovině Čech, ale i mimořádně hezká a svým způsobem unikátní výzdoba. Podzemní prostory nevznikly v klasickém vápenci, nýbrž v dolomitu a na jejich formování měly výrazný vliv vedle obvyklých krasových procesů i četná zemětřesení.
Kromě jinde obvyklých krápníků z vápnitého sintru se tu setkáte rovněž s křemennými římsami, lavicemi a lištami. Největším turistickým trhákem jsou ovšem podzemní jezera, z nichž největší zaplňuje takřka celý Jezerní dóm. Jde zároveň o největší podzemní jezero v Česku.
Jezerní dóm
Jiráskovou stezkou na Podspálov
Chcete-li se vyhnout po prohlídce jeskyní davům, pak zamiřte zpět po modré k železniční stanici Jesenný. Cílem však není samotné nádraží, odkud vlaky odjíždějí do obou směrů každé dvě hodiny, ale červeně značená Jiráskova stezka, která sestupovou trasu křižuje.
Palackého stezka byla vybudována v roce 1912 a na její výstavbě se podílely odbory Klubu českých turistů ze Semil, Železného Brodu a Velkých Hamrů. Kdysi dálková stezka traverzuje levé svahy hlubokého údolí řeky Kamenice, a to od jejího soutoku s Jizerou v Podspálově až do Tanvaldu.
V době svého vzniku propojovala oblast Pojizeří a Českého ráje se sítí turistických tras v Jizerských horách a Krkonoších. Dnes je na mnohých místech původní charakter čistě turistické stezky zastřen vybudováním pozdějších komunikací, na některých místech stezka dokonce už vůbec neexistuje – například v úseku silnice Železný Brod – Podbozkov, která se stavěla roku 1937. I tak však stezka prochází mnoha hezkými zákoutími, někdy i těsně nad divokou, peřejnatou řekou.
V místě, kde se vlévá Kamenice do Jizery, Palackého stezka končí. Nachází se zde zároveň malá osada Podspálov, známá kolemjdoucím zejména vodní elektrárnou a vlakovou zastávkou téměř u dveří sympatického výletního hotýlku Pod Spálovem, který vznikl roku 1929 přestavbou bývalé Crhovy turistické chaty.
Údolí Jizery z vyhlídky Močidlo
Riegrova stezka nad podzemním tunelem elektrárny
Ve výletním hotelu Pod Spálovem se můžete usadit, dát si některou z místních specialit a vyčkat příjezdu vlaku. Náročnější variantou je pokračovat dál Riegrovou stezkou proti toku Jizery a vrátit se zpět po Kamenického stezce. Pokud není pozdní odpoledne a máte svižnější tempo, zvládnete to!
Riegrova stezka v úseku mezi Podspálovem a Semily patří bezpochyby k nejhezčím turistickým trasám u nás. Pěšina, částečně vylámaná ve skále, traverzuje v délce zhruba 4 km strmý údolní svah. Nechybí průhledy lesem na divoké koryto řeky, zábradlím opatřené vyhlídky, železné lávky ani tunel.
Více tunelů je však v protilehlém levobřežním svahu, kde vede ukryta v podzemí a za clonou listnatých stromů železniční trať z Pardubic do Liberce. Občasné houkání a dunění vlaků patří k neodmyslitelné atmosféře při průchodu Riegrovou stezkou.
Riegrova stezka vznikla roku 1909 a spojovala Semily se Železným Brodem. Její nejatraktivnější část se nazývá Galerie a tvoří ji visuté lávky ukotvené ve skalní soutěsce ve výšce 5,5 m nad hladinou řeky. Galerie se nachází nad vzdutím jezu, který odvádí vodu 1300 m dlouhým podzemním tunelem do hydroelektrárny v Podspálově.
Elektrárna pochází z let 1921-26 a po obnově roku 2002 opět slouží svému účelu. Jedinou vadou na kráse je fakt, že v úseku mezi elektrárnou a jezem protéká Jizerou jen malé množství vody.
Tunel pro pěší na Riegrově stezce
Böhmova vyhlídka
Lávky na Riegrově stezce
Kamenického stezka nabízí šest skalních vyhlídek
Jako alternativní doplněk Riegrovy stezky, vedoucí spodem kolem řeky Jizery, funguje žlutě a modře značená Kamenického stezka, vedená souběžně po hraně téhož hlubokého údolí. Ideální je jít jednou stezkou tam a druhou zase zpět.
Kamenického stezka, nesoucí jméno JUDr. Jana Kamenického – propagátora turistiky na Semilsku, je ze všech výše uvedených turistických tras nejmladší. Pochází z roku 1939 a o její vznik se zasloužili turisté ze Semil. Zajímavostí je, že oblíbená trasa měla být roku 1958 přejmenována na Stezku pionýrů, veřejnost však nový název nikdy nevzala na vědomí. Zároveň je trasou nejnáročnější, neboť překonává poměrně značné převýšení a chodník vede velmi často nahoru a dolů. Odměnou jsou však skalní vyhlídky ze skalních hran jizerského údolí, kterých je celkem šest.
Překrásný pohled na budovu jezu nabízí první vyhlídka (ze směru od Semil), uváděná v mapách názvem Močidlo. Nejúchvatnější je ovšem poslední Myší skála tvořená vypreparovaným čedičovým tělesem. Výstup na ni, zajišťěný řetězy, vyžaduje značnou opatrnost, stejně tak jako pohyb na úzkém skalním hrotu. Výhled do hlubin údolí Jizery, siluety Kozákova i Ještědu ovšem stojí opravdu za to.
Kozákov z Myší skály
Neméně krásné scenérie se otevírají i z luk u vesničky Spálov, odkud se sestupuje prudce dolů k hotelu Pod Spálovem, respektive železniční zastávce Spálov.
Může se hoditItinerář popisované trasy Jak se tam dostat Bozkovské jeskyně Mapy |
