Údolí řeky Doubravy bylo v roce 1986 vyhlášeno přírodní rezervací s rozlohou 92 hektarů. Tok mezi Bílkem a Chotěboří je však trochu jiný než zbytek CHKO Železné hory. Doubrava totiž až do Bílku poklidně meandruje mírně zvlněnou krajinou lesů a pastvin, aby zde náhle vstoupila do úzce sevřeného kaňonu, který se výrazněji rozšiřuje až v obci Horní Sokolovec nedaleko Chotěboře.
Zimní turistika má své kouzlo
Většina výletníků zná toto malebné údolí hlavně v období od jara do podzimu. Své kouzlo má však i poté, co svahy pokryje sníh, ze skal stékají ledopády a větší část toku řeky zamrzne. Celý okruh z Bílku přes Sokolohrady kolem chaty Doubravka a údolím proti proudu řeky a zpět do Bílku měří asi 10 km.
Zvláště úsek mezi Čertovým stolkem a Bílkem opravdu stojí za to a nezbývá než ho doporučit všem, kteří ještě neměli to potěšení toulat se v této části Železných hor. Jen je nutné počítat s tím, že zde denní teploty v zimních měsících klesají hluboko pod bod mrazu a že kameny a kořeny na cestě může pokrývat led.
Vzhledem k atraktivitě místa jsou zde v exponovanějších místech instalovány žebříky, řetězy a lávky, které významně ulehčují cestu. Přesto by pevné a kvalitní kotníkové boty měly být samozřejmostí. O víkendu tu pravděpodobně nepůjdete sami, ale ve všední den si můžete užít výjimečné samoty a ticha jindy rušné turistické cesty.
Přírodní rezervace Údolí řeky DoubravyPřevládajícími horninami v této části Železných hor jsou vyvřelé ortoruly a krystalické břidlice. Cílem vyhlášení přírodní rezervace není jen ochrana romantického údolí, ale i opravdových botanických a zoologických pokladů. Bylo zde totiž popsáno více než 80 druhů obratlovců a přes 300 druhů rostlin. Mezi nejzajímavější zástupce živočichů patří rak říční, skorec vodní nebo třeba u nás velmi vzácný krkavec velký. |
