Hora Bor je součástí polského Národního parku Góry Stolowe, jenž byl vyhlášen roku 1993. Jde o území výjimečných přírodních hodnot, jež je tvořeno křídovými pískovci podobně jako třeba naše Adršpašské nebo Prachovské skály či spíše Broumovské stěny, které představují vlastně prodloužení Stolových hor na naše území.
Vrcholovou část 852 m vysokého Boru tvoří zalesněná plošina, jejíž okraje lemují v podstatě ze všech světových stran strmé, skalnaté svahy. Do Čech spadá z Boru severní, nejstrmější svah, ozdobený vodorovnou řadou pískovcových skal.
Vyhlídka z Boru na Machov
Výstup končí pod Sypací skálou
Při pohledu do mapy zjistíte, že nejkratší výstup na Bor z české strany vede z obcí Machov (modrá značka) nebo Machova Lhota (žlutá značka). Obě výstupové trasy v délce cca 2,5 km se spojují na úpatí hlavního vrcholového svahu, dál strmě vzůru směřuje již jen modrým trojúhelníkem vyznačkovaná pěšina mezi obrovskými balvany.
Podle mapy značka končí u značky místa dalekého rozhledu přímo na státní hranici, což svádí k myšlence překročit nedávno zrušenou hraniční čáru a pokračovat na polské území. Tam se totiž doslova pár desítek metrů za hranicí rozkládá unikátní skalní labyrint Bledne skaly.
Skutečnost je však poněkud jiná, než na první pohled z mapy vyplývá. Chodník vás po cca 10-15 minutách dovede pod impozantní převislou skalní stěnu, jejíž horní část tvoří nebezpečně zaklíněné balvany, jež vypadají, že se každou chvíli s rachotem zřítí dolů.
Sypací skála pod vrcholem Boru
Skalisko má přiléhavý název Sypací skála, a to proto, že se v květnu roku 1921 skutečně sesula. Na jednom ze zřícených bloků byla zřízena zábradlím a žebříky opatřená vyhlídková plošina s hezkým pohledem na obec Machov a pásmo Broumovských stěn.
Schengen Neschengen, nahoru to nejde
O přechodu na polské území si ovšem můžete nechat jenom zdát – hraniční čáru totiž máte přímo nad hlavou na vrcholech převislých skal. Jiná schůdná cesta než zpátky dolů od vyhlídky pod Sypací skálou zkrátka v žádném případě nevede. Na vrchol Boru se skalním bludištěm tedy musíte i po vstupu do shengenského prostoru jinudy...
Může se hodit
Jak se tam dostat Mapa |
Kuriózní hraniční patník pod Borem
Výstupy na Bor přes Polsko
Nejjednodušší výstup na vrcholovou plošinu Boru vede z Machovské Lhoty přes osadu Pod Horou, kde donedávna fungoval hraniční přechod pro turisty (vede sem silnička).
Na polské straně vyměníte modrou značku za zelenou a ta vás dovede po dvou kilometrech stoupání k zadnímu vstupu do Blednych skal. Celkem výstupová trasa měří asi 4 kilometry, vzhledem ke značnému převýšení je třeba počítat s časem minimálně hodinu a půl.
Zajímavý, avšak orientačně náročnější výstup vede z Machova. Vyrazíte po červené směr Hronov, na prvním rozcestí pod Machovskými Končinami se však nedáte ani doprava po červené ani doleva po modré, ale budete pokračovat po neznačené polňačce do osady Machovské Končiny. Ta je pozoruhodná tím, že leží na konci jakési izolované nudle vytyčené poněkud nelogicky se klikatící státní hranicí. Dnes je to chatová a chalupářská lokalita, v létě je tady živo a funguje tu i výletní hospoda.
Osada Machovské Končiny
V osadě se dáte doleva a kolem chalup stoupáte vzhůru lesem. Cestička vás dovede až k cípu česko-polské hranice pod náspem silnice v osadě Kladská Bukovina. Zde přejdete hranici, vyjdete na silnici a narazíte na polskou zelenou turistickou značku, která vás povede až na vrchol Boru k hlavnímu vstupu do skalního bludiště Bledne skaly.
Bledne skaly neboli Vlčí doly
Turistickým magnetem Národního parku Stolové hory je pozoruhodný skalní labyrint Bledne skaly, dříve česky označované jako Vlčí doly. V době protireformace se zde ukrývaly četné skupiny pronásledovaných stoupenců Jednoty bratrské, o čemž se můžeme dočíst například z některých knih Aloise Jiráska, který doslova "přes kopec odtud", z Hronova pocházel.
Přírodní bludiště o rozloze 23 ha je tvořeno pravidelnou sítí úzkých puklin v pískovcovém masivu, jež svírají mezi sebou úhel přibližně 70 stupňů. Typické jsou nízké hřibovité skalní formy, při jejichž úpatí eroze rozšířila labyrinty chodeb.
Svrchní, širší část skal pokrývá les, takže labyrint, komunikující s povrchem skalní plošiny pouze úzkými puklinami, je téměř dokonale ukryt.
Pozoruhodné formy zvětrávání pískovcových skal
KladskoObdélníkové území Kladska, jehož součástí je i převážná část hory Bor, ohraničují masivy Králického Sněžníku, Orlických, Rychlebských, Stolových a Sovích hor. Ještě v roce 1945 se vedly seriózní politické diskuze o možnosti znovupřipojení této oblasti k českým zemím. Zajímavostí je, že z hlediska církevní administrativy patřilo Kladsko až do roku 1945 pod pražské arcibiskupství, které zde mělo právo světit kněze, dosazovat je na fary a navrhovat arcibiskupského vikáře. Nové turistické trasy pod Borem aneb 3x přes hraniciVedení obce Machova nyní dojednává pro turisty další, zcela nové stezky v oblasti pod Borem, po nichž budou moci lidé překračovat hranici. Trasy se v brzké době objeví v nových turistických mapách, v terénu je značkaři vyznačí během jarních měsíců. První nový přechod bude vycházet ze serpentin ze silnice, která vede z Machova na Karlov. Půjde o místo v nejvyšší serpentině k tak zvané Cvičné skále. Další stezka je dohodnuta z Tkalcovského stezníku pod Borem po kamenných schodech do polských Blednych skal. Výletníci budou moci při svých toulkách zvolit i jednu dlouhou trasu, v rámci níž se bude hranice překračovat hned třikrát. Cesta povede turisty z Tkalcovského stezníku na polskou Bukovinu, odtud dalším přechodem na Machovské Končiny, dále se bude pokračovat přes hranici do Stroužného a poté až do Závrch. Zde bude stezka navazovat na hlavní trasu, která vede z Machova na Žďárky. |
Ideální úkryt
I v nitru skalního labyrintu jsou však pukliny místy široké pouze tak, že jimi projde jenom štíhlý člověk. Lidé většího objemu anebo s batohem na zádech to zde mají docela složité... Není ani divu, že zde stoupenci Jednoty bratrské našli dlouhodobý bezpečný úkryt a ještě v 19. století se sem nikdo neodvažoval bez průvodce. Nebýt turistických značek a dřevěných hatí přes bahnitá místa, nebyl by ani dnes problém se tu ztratit.
V zimě má návštěva Blednych skal několik kouzel navíc – neplatí se vstupné, a co hlavně: chybí tu davy hlučných výletníků, kteří v sezoně dojíždějí v autech až těsně ke vstupu do skal.
Vrchol Boru poskytuje i několik úchvatných skalních vyhlídek. Jedna – přímo na nejvyšším bodě – je opatřená zábradlím a tvoří součást prohlídkové trasy Blednych skal. Uvidíte z ní severní panoráma krajiny v okolí Machova s pásmem Broumovských stěn a za dobrého počasí i Krkonoše.
Další se nachází na vrcholu Sypací skály, zmiňované v úvodu článku. Dá se k ní krátce sestoupit ze zelené značky, jež slouží coby návratová trasa po prohlídce Blednych skal. Kuriozitou této vyhlídky je hraniční patník přímo na hraně skály. Pokud byste udělali krok směrem na české území, padáte asi 25 m kolmo dolů... Pěkná vyhlídka!
Vyhlídka z vrcholu Sypací skály
