Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tv
Úsek Slavonice - Fratres na vojenské mapě z roku 1952
Chudý kraj západní Moravy po železnici volal dlouho. V 80. letech 19. století nejprve Vysočinu proťala Českomoravská transverzální dráha mezi Táborem a Jihlavou. Teprve pak se vyplnil dávný sen i obyvatelům u hranic s Rakouskem.
V roce 1898 vznikla dráha z Kostelce u Jihlavy do Telče, která byla o čtyři roky později prodloužena až do Slavonic. Zhruba ve stejnou dobu se začala stavět lokálka z dolních Rakous na sever. Trať ze Schwarzenau přes Waidhofen dorazila do Slavonic v roce 1903.
 |
První roky provozu v monarchii se rozvíjely více než slibně. Vlaky ze Schwarzenau (česky Švarcenavy) jezdily až do Kostelce. Stejně tak lokomotivy z výtopny v Telči obsluhovaly rakouskou část tratě. Jenže v roce 1918 najednou vznikly hranice a s nimi i problém.
Vlaky od té doby končily z obou stran ve Slavonicích a cestující museli přestupovat. Slavonice tehdy obývali výhradně Rakušané, není proto divu, že trať na jih hojně využívali. Do Prahy bylo údajně rychlejší jet přes Švarcenavu a Gmünd, než přes Kostelec a Tábor.
Za druhé světové války připadla trať Německým říšským drahám. V roce 1945 sloužila lokálka pro evakuační vlaky z Vídně na území tehdejšího protektorátu. Něco podobného trať předtím ani potom nezažila, vlaky jezdily za sebou téměř na dohled.
Likvidace kolejí od Slavonic ke státní hranici proběhlo počátkem 90. let 20. století. Tehdy měla dráha ještě šanci na obnovu GPS: 48.9902478N, 15.3551686E
Hned po osvobození byl zastavena pravidelná osobní doprava z Československa do Rakouska. Nákladní soupravy však občas na jih jezdily ještě další tři roky.
Další pohroma přišla po únoru 1948. Komunisté se samozřejmě báli, aby jim po nepoužívané trati neujel další vlak s emigranty, a tak nechali přímo na hranici vytrhat deset metrů kolejí. Občas se sice mluvilo o tom, že by bylo dobré trať do neutrálního Rakouska obnovit, ale pokaždé z toho sešlo.
Po roce 1989 trati opět svitla naděje. Podepisovala se memoranda, politici si třásli rukama, železniční fandové byli nadšení. V roce 2009 dokonce česká strana nechala za desítky milionů korun zmodernizovat stanici Slavonice. Na waidhofenském zhlaví se instalovala odjezdová návěstidla, kabely s elektřinou se natáhly až k hranici.
Při jízdě z Rakouska se strojvedoucímu i cestujícím naskytly velkolepé pohledy na renesanční Slavonice GPS: 48.9899308N, 15.3573464E
Jenže v Dolních Rakousích se změnila vláda, zájem o železniční spojení s Českem opadl a místo kolejí se z evropských dotací na rakouském území postavila cyklostezka. Češi se pak už přidali. Sbohem lokálko.
K hranicím a zpět
Natáčení tohoto dílu jsme jako obvykle plánovali hodně dlouho dopředu, možná až příliš dlouho. Pandemie koronaviru nám do plánu nepěkně zasáhla. Původně jsme chtěli projít bývalou trať minimálně do Waldikrchenu an der Thaya, bohužel jsme opět museli, stejně jako loni na jaře, skončit na hranicích.
Přesto jsme toho i na krátkém úseku za Slavonicemi objevili poměrně dost. Našli jsme posledních 150 metrů kolejí, které se směrem na Schwarzenau zachovaly, a jediný původní kilometrovník i poslední dochovaný propustek pod tratí.
Ukážeme vám také místo, kde v dubnu 1939 vypadla z kolejí německá lokomotiva i s osobním vlakem. Propátráme také okolí tratě pod náspem a na hranách zářezu.
V dubnu 1939 mezi Slavonicemi a Fratres vykolejila lokomotiva s osobním vlakem
Nakonec jsme si poradili i se zákazem vstupu na území Rakouska. Díky moderní technice vám ukážeme, jak dnes vypadá bývalá zastávka Fratres a poslední část tratě, na které není cyklostezka.
Pomozte nám se seriálemMáte doma fotografie nebo amatérské záběry zaniklých tratí z doby jejich provozu? Napište nám a podělte se o svoje poklady, rádi je s uvedením zdroje uveřejníme. Aktuálně sháníme podklady pro tratě:
Náš e-mail je: zanikletrate@idnes.cz |
