Sport v přírodě a léčivé prameny. Lázně Libverda využívá i horská služba

Do Lázní Libverda rozhodně nebudete potřebovat nové lodičky, klobouky či exkluzivní modely. Naopak zde upotřebíte sportovní oblečení a pohorky. Lázně totiž leží na severní straně Jizerských hor a kromě lázeňské péče si tady užijete i výlety, sport a běžky.

Libverdka podporuje mladistvé city a zralé myšlenky, hlásá nápis u Kristiánova pramene na kolonádě v Lázních Libverda. Natáčím si tedy pohárek léčivé vody, která zde vytryskla v roce 1793, a upíjím velmi chutný pramen.

Již od středověku překračovali Jizerské hory poutníci z Horní Lužice a Slezska, aby navštívili nedaleký kostel v Hejnicích. Cestou se občerstvovali „Boží vodou“ v Libverdě, která jim vždy dodala nové síly a pomáhala léčit jejich nemoci.

Pověst o uzdravujícím prameni se donesla i ke dvoru saského kurfiřta Augusta I., který v šestnáctém století pověřil svého osobního lékaře Paula Luthera, aby vodu prozkoumal. Syn známého náboženského reformátora shledal, že voda má léčivé schopnosti a od té doby si ji panovník nechal dovážet do Drážďan.

Později tento zázračný pramen ocenil také majitel zdejšího panství Albrecht z Valdštejna. Po jeho smrti připadla Libverda rodu Clam–Gallasů, a hrabě Kristián Filip proměnil v osmnáctém století malou vesničku v malebné lázně.

Do Libverdy začalo přijíždět stále více známých osobností z celé Evropy, včetně samotného rakouského císaře Josefa II. a lázně se staly vyhledávaným léčebným místem. Trend pokračoval také po roce 1945, kdy do lázní jezdil Jan Masaryk, dirigent Václav Talich, spisovatel Václav Kaplický či herci Rudolf Deyl st., Jan Pivec či Libuše Havelková.

Do bunkru jen na zelenou

Léčivý pramen obsahuje především vápník, hořčík, draslík a využívá se pro léčbu diabetu, pohybového aparátu, kardiovaskulárních, onkologických a neurologických onemocněních. Ať už v podobě pitných kúr či koupelí.

Uvnitř pavilonu prýští Kristiánův pramen.

„Pramen prýští ze tří vrtů, odkud voda proudí do padesát tisíc litrů velké nádrže. Odtud se rozvádí do pítek a koupelí,“ říká balneotechnik v momentě, kdy se chystáme vstoupit do takzvaného bunkru, kde je umístěn obrovský rezervoár. Předtím však nade dveřmi kontroluje, zda svítí zelené světlo.

Jizerskohorské bučiny. Jak nejlépe prozkoumat nový přírůstek do UNESCO

„Do bunkru můžeme vstoupit jen na zelenou. Pokud by se objevila červená, znamená to, že je uvnitř mnoho kysličníku uhličitého a musíme se vstupem počkat, dokud se plyn neodčerpá,“ vysvětluje mi pracovník lázní.

Rozhlížím se po velké místnosti a všude vidím jen labyrint nerezových trubek. Zaměstnanec posléze otevírá malou skřínku. „Rozvod pramenů zajišťuje a kontroluje počítač. Průtok činí osm až čtrnáct litrů za minutu, přičemž voda se dostává na povrch až z hloubky sto třiceti jedna metrů. S prameny jsme nikdy potíže neměli, nikdy se nám trubky neucpaly. Ale nádrž jednou do roka čistíme, což znamená odstávku několika dnů a lázně jsou v té době zavřené,“ dodává balneotechnik.

Ďábel na vyhlídce

Do Lázní Libverda mohou přijet i zdraví lidé a absolvovat početné wellnessové procedury (mezi nejlepší patří Libverdský rituál či masáž mušlemi) doplněné o turistiku a sport. Příležitostí, kam se vydat, je víc než dost.

Obří sud vznikl nad Lázněmi Libverda v roce 1930.

První výlet začíná po výstupu tři sta pěti schodů k Obřímu sudu. Přes jedenáct metrů vysokou a čtrnáct metrů dlouhou raritu nechal postavit Stefan Hausmann v roce 1930. Zhlédl se totiž v podobné stavbě, kterou koupili ve Vídni a postavili na Javorníku u Českého Dubu v devatenáctém století místní fandové.

Sud na Lázněmi Libverda vybudovalo dvanáct tesařů, šest zedníků a tři truhláři. Vznikl v něm prostorný sál s galerií a posléze k němu přibyla i zděná budova s restaurací. Sud o objemu přes tisíc sto hektolitrů vzbudil zájem rovněž v zahraničí. V padesátých letech minulého století vyšla ve Velké Británii kniha o monstrózních světových stavbách a vedle staveb Antoniho Gaudího se do popředí dostal i severočeský sud.

Od dřevěné rarity pak mířím k pěti Libverdským vyhlídkám, z nichž jsou fantastické výhledy na různé části Jizerských hor. Vyhlídky jsou vyzdobeny dřevěnými sochami, které demonstrují jejich jméno. Hned dvě stě metrů za Obřím sudem narážím na dobrého ducha Muhu. Svým zjevem spíše připomíná nějakého slovanského boha, ale Muha podle pověsti stvořil z mlhy Krakonoš s Rampušákem. Ochránce Jizerských hor nosí modrý kabát, na hlavě má dubové listí a jeho končetiny připomínají sukovité větvě.

Kolem Lázní Libverda vede turistický okruh Libverdské vyhlídky, který ukazuje nádherné výhledy na Jizerské hory.

O pár kilometrů dál na mě u osady Přebytek čeká zase Pekelská sázka se strašidelným čertem, odkud je za příznivého počasí vidět zámek ve Frýdlantě. Neméně působivé jsou také ostatní vyhlídky na okruhu – Vyhlídka Libverdských pramenů, hejnické Madony či hájníkova kohouta.

Ten, kdo by si chtěl vyšlápnout z Lázní Libverda ještě dál, má k dispozici spoustu turistických tras na Hubertovu boudu, na Smrk, Smědavu či na Jizerskohorské bučiny. V zimě se pak k těmto výletům přidávají ještě běžecké trasy. Na nich lze poznat tajemnou atmosféru severního úbočí Jizerek na běžeckém okruhu kolem Libverdy, ze kterého můžete vyrazit na nedalekou Jizerskou magistrálu.

Záchranáři u pramenů

Lázně Libverda jsou zřejmě jediné lázně v České republice, kde funguje horská služba. Je to kvůli jejich horské poloze a také díky tomu, že severní část Jizerských hor má nejstrmější terén.

„Horská služba zde byla zřízena v souvislosti se vznikem singletracku pod Smrkem, kdy se začalo objevovat více úrazů. Ale zasahujeme i v případě zbloudilých turistů, běžkařů, zraněných cyklistů či horolezců, kteří nezvládnou zdejší specifické skalní terény a útvary,“ říká Martin Černý.

Stačí vyjít tři sta pět schodů nad Lázně Libverda a naskytnou se vám působivé pohledy na Jizerské hory.

Vila Friedland poskytuje nádherné ubytování v zámeckém stylu.

„V současnosti má naše služebna čtrnáct zaměstnanců a k tomu vypomáhá čtyřicet dobrovolníků. Přepravu zraněných zajišťujeme pomocí auta, čtyřkolky a rakouského vozíku. Rychlejší příjezd k lidem, kteří potřebují naši pomoc, rozhodně usnadňuje aplikace Záchranka. Horské službě přímo na dispečink přijde výzva s polohou dotyčného. Pokud návštěvníci hor tuto aplikaci nemají, mohou volat číslo 1210, které funguje, i když nemáte signál,“ pokračuje záchranář.

„Od mládí jsem chodil po horách velmi často a vždy jsem chtěl dělat něco užitečného. Proto je pro mě práce u Horské služby splněný sen. Někdy není jednoduché být v pohotovosti ve dne v noci, člověk je v neustálém napětí, ale ten pocit, že někomu pomůžete nebo mu zachráníte život, je skvělý,“ uzavírá své vyprávění Černý.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Může se hodit

Do Lázní Libverda se kromě auta dostanete také vlakem. Z Liberce se po železnici přesunete do Hejnic, odkud vás taxi dopraví do jeden a půl kilometru vzdálených lázní.

Lázně Libverda poskytují i speciální léčebný pobyt pro osoby, které prodělaly covid-19.

Krásné starobylé ubytování v zámeckém stylu naleznete ve Vile Friedland. Nachází se uprostřed parku a přímo v budově je dispozici sauna a vířivka.

Nedaleko lázní jsou také Jizerskohorské bučiny (původní bukové lesy Evropy), které byly letos zařazeny na seznam UNESCO. Přečtete si: Jizerskohorské bučiny. Jak nejlépe prozkoumat nový přírůstek do UNESCO.

Ve svažitém terénu je hodně skalních útvarů, vyhlídek a největší vodopád Jizerských hor Velký Štolpich. Les si tu žije svým vlastním životem a jeho stromy jsou staré až tři sta let.