Říčka Budišovka, levostranný přítok Odry, pramení v nadmořské výšce 674 metrů na severozápadním úbočí Červené hory (749 m), která je známá odlehlou meteorologickou stanicí a zprávami o předpovědi počasí a povětrnostních jevech.
Říčka nejdříve teče širokým a mělkým údolím na náhorní pláni, pod městem Budišov nad Budišovkou se však zařezává do krajiny a postupně vytváří hluboké zalesněné údolí, kde se jen občas objevují opuštěné samoty nebo rekreační objekty bez trvalého osídlení. Po 18 kilometrech a o 300 výškových metrů níže se vlévá zleva do Odry.
Údolím Odry k Budišovce
Výlet údolím Budišovky nabízí pohodlné putování „od vlaku k vlaku“ bez závislosti na automobilu. Logicky se nabízí trasa dolů podél říčky z Budišova k vlakové zastávce Heřmánky. To je bezmála 20 kilometrů. Pokud byste toho chtěli stihnout víc, vydejte se opačným směrem vzhůru proti toku. V Budišově se dá lépe a smysluplněji trávit čas do odjezdu vlaku a taky se odtud nabízí hned několik kratších doplňujících výletů. Tímto druhým směrem se bude ubírat i trasa následujících řádků.
Železniční zastávka Heřmánky
Poutní místo Maria skála
Z vlakové zastávky Heřmánky (trať Suchdol nad Odrou – Budišov nad Budišovkou) nás čeká zpočátku dvoukilometrový asfaltový povrch. Nejprve po hlavní silnici, pak po silničce vedoucí ke Spálovskému mlýnu a poutnímu místu Maria skála. Tato krásná lokalita v hlubokém, zalesněném údolí Odry má osobitý genius loci, který nenarušují poutníci ani víkendoví chataři. Je to místo, kde stojí za to posedět, ovlažit se svatou vodou a nasát atmosféru zdejší poklidné přírody osvěžené šuměním řeky Odry.
Do údolí Budišovky, které začíná zhruba čtyři kilometry proti toku řeky, vede od Spálovského mlýna modrá značka šněrující po lesní cestě vysoká lesní úbočí nad Odrou. Krajinářsky poutavější alternativu představuje neznačená pěšina po levém břehu, která se s modrou značkou spojí kousek před vyústěním údolí Budišovky.
To nejlepší z hor Česka: Nízký Jeseník je rájem tuláků, samotářů a přírody |
Místy je však skalnatý terén obtížněji schůdný a občas je nutné spolupracovat s mapou. Pokud nebudete na kole, tuto alternativu vřele doporučujeme!
Výletní místo Hadinka
Jakmile modrá značka vystoupí z lesa, ocitáme se nad údolím Budišovky v nádherné krajině nivních luk, které se ukrývají v opuštěných lesích na okraji nepřístupného Vojenského újezdu Libavá. Kousek po námi, na okraji louky, se v houští vrbových porostů vlévá Budišovka do Odry. Objev a prohlídka tohoto neznámého soutoku je malou dobrodružnou výpravou do míst, kde si příroda dělá, co chce. Jsou tu podemleté písečné břehy, jesepy (vystupující nánosy říčních sedimentů) a dokonce i čerstvě protržený meandr. Značky sem nevedou, dlouhé kalhoty a pevná obuv jsou nutné!
Budišovka vtéká do Odry.
Dalším pozoruhodným místem nedaleko soutoku Budišovky s Odrou je Hadinka, kdysi oblíbené a vyhledávané výletní a zábavní místo, u jehož zrodu stál prvorepublikový ostravský architekt Karel Gajovský. V nedalekém Klokočově projektoval velkorysou stavbu Masarykova domova hornických dítek (později ozdravovna horníků, dnes LDN).
V místě Hadího mlýna u Budišovky, které se architektovi zalíbilo, nechal přestavět výletní hostinec, postavit tančírnu a sám si zde vystavěl rekreační vilu. Kromě zábav a tanečních večerů sem lidi táhlo luxusní koupaliště uvedené do provozu v roce 1927.
Vila architekta Gajovského a tančírna
Rozkvět místa zhatila druhá světová válka. Po krátkém poválečném oživení zabrala v roce 1950 Hadinku armáda, přičemž Gajovského vila sloužila jako výletní rezidence opavského vojenského gymnázia. Dnes je vše v troskách, v místě někdejšího koupaliště bývá sezonně v provozu autokemp a rekreační zařízení. Okolní louky v létě oživují stanové tábory.
Jezerním dolem na lodičkách?
Nad Hadinkou směrem k Čermenskému mlýnu se Budišovka představuje svými typickými krásami. Louky střídá les, říčka se kroutí a cesta ji na několika místech překonává pomocí brodů. Pro pěší jsou vedle brodů postavené lávky, ale ne všechny přečkaly nápor jarních vod. Někdy je třeba vzít boty do ruky, vyhrnout nohavice a přejít vodou na druhý břeh.
U rozcestí Čermenský mlýn, kde Budišovka tvoří hranici mezi Moravou a Slezskem, je hezké odpočinkové místo a informační tabule naučné Břidlicové stezky, pojednávající obšírně o unikátních dolech v blízkém okolí. Na slezské straně ležící Potlachový důl prozrazuje mohutná břidlicová halda posetá víkendovými chatami. Když na ni vystoupíte, zakrátko přijdete ke dvěma ohrazeným jámám se vstupy do podzemních, částečně zatopených komor s hojným výskytem vzácných netopýrů.
Na moravské straně Budišovky hned za mostem se nachází Jezerní důl, pro něhož se vžilo novodobé trampské označení Rodriguezův hrob. Před dvěma lety u něj byla slavnostně otevřena interaktivní dobrodružná naučná stezka s komiksovým příběhem, který vytvořil kreslíř a karikaturista Ivan Křemeček.
Správní budova břidličných dolů u Čermenského mlýna
Lávka přes Budišovku
Nechybí ani přístřešek s velmi podrobnými informacemi o zdejším důlním díle, jehož sláva možná teprve přijde. V plánu je totiž zpřístupnění dolu formou jízdy na lodičkách! Vše je promyšleno a připraveno – chybí jediná maličkost: miliony peněz. Pokud se dočkáme této pozoruhodné atrakce, zřejmě přibude v údolí Budišovky telefonní signál se zástupy turistů.
Rozhledna v barvách břidlice
Zatím je však vše při starém a putování údolím Budišovky od Čermenského mlýna směrem k Budišovu po modrých značkách se stále nese v romantickém duchu trampingu a Foglarových příběhů. Lávky, brody, osamocená stavení a otvory do starých břidličných štol kolem kroutící se říčky nás provázejí až téměř k Budišovu, kde se údolí postupně rozšiřuje a les ustupuje.
Vcházíme do Budišova nad Budišovkou, jemuž vévodí zdaleka viditelný dvouvěžový barokní chrám. Další typický symbol malebného města v zapadlém kraji, kam je to odevšad daleko, tvoří kamenný most přes Budišovku se sochou Jana Nepomuckého. Hned vedle něj se nachází v budově bývalého mlýna u nás jedinečné Muzeum břidlice. Jeho otevírací dobu je dobré předem ověřit nebo si domluvit individuální vstup.
Kamenný most přes Budišovku
V barvách břidlice, která patří neodlučně k tomuto kraji, je provedena i rozhledna Halaška na vrchu Kopřivná (641 m) vzdálená tři kilometry od městského centra. Výhled z ní na podmanivou a civilizačním ruchem nezatíženou krajinu Nízkého Jeseníku je fantastický stejně tak jako pohledy na vzdálené hřebeny Jeseníků, Beskyd a Hostýnských vrchů. Je odsud vidět rovněž masív Červené hory (749 m), pod níž pramení říčka Budišovka, která už je pro nás příliš daleko a výlet na její vrchol s meteorologickou stanicí musíme naplánovat na jindy.
Stíháme ale ještě omrknout skromnou zříceninu hradu Vildštejna v lesích nad Kružberskou přehradou. Motivací k návštěvě je fiktivní historický román Sudetenland, (loňský předvánoční prodej trhal rekordy!), jehož děj vyvrcholil právě zde.
Na rozdíl od románu dopadl náš výlet nakonec dobře, protože jsme stihli zpáteční vlak a nenechali si tak ujít překrásnou vyhlídkovou jízdu typickou krajinou Nízkého Jeseníku.
