Tajemství přehrad
Sledovat další díly na iDNES.tvV první řadě musíme poděkovat státnímu podniku Povodí Vltavy, že nás v době koronavirové vůbec ke hrázi pustil. Většina přehrad u nás je totiž zařazena do systému kritické infrastruktury státu, a tak je na ně v těchto dnech absolutní zákaz vstupu.
U vodního díla Vrané je to ovšem maličko jinak. Přestože se hráz řadí k Vltavské kaskádě, není to přehrada, ale „pouhý“ jez. Jak to? Když se klasická přehrada vypustí, zůstane v ní přece jen nějaká voda – říká se tomu stálé nadržení. Když se ale vyhradí jez, řeka se vrátí do původního koryta a teče jako před stavbou.
No a vodní dílo Vrané se dá vypustit celé. Nicméně svojí mohutností a významem do našeho seriálu rozhodně patří. Proto jsme se také rozhodli udělit jezu ve Vraném čestný titul přehrada.
Dvojče zdymadla pod Střekovem
Stavět se začalo v roce 1930, tedy v době, kdy stát myslel spíše na zkvalitňování říční dopravy, než na co největší výrobu elektřiny. Stupeň ve Vraném měl především pomoci plavbě nad Prahou. V té době po Staré řece běžně pluly vory, nákladní šífy a výletní parníky byly na cestě ke Svatojánským proudům nabité k prasknutí.
Proto se při projektování hráze počítalo se dvěma plavebními komorami. Jednou krátkou pro parníky a druhou, výrazně delší pro vory. Samozřejmě se myslelo i na elektrárnu. Ta vznikla na pravém břehu a byla osazena dvěma Kaplanovými turbínami.
Vodní dílo Vrané. Vlevo u pravého břehu elektrárna, uprostřed čtyři jezová pole a vpravo u levého břehu dvě plavební komory
Zajímavé je, že jez ve Vraném je téměř identickým dvojčetem slavného Masarykova zdymadla v Ústí nad Labem. Stavby jsou jen zrcadlově obrácené. Obě vznikaly ve třicátých letech dvacátého století a obě byly pojmenovány po Prezidentu Osvoboditeli. Vrané se ke svému původnímu názvu ale po druhé světové válce už nevrátilo.
Převeďte řeku dál od staveniště
Projektanti se museli vypořádat s vltavskými vodami, žádné obtokové tunely, jak jsme zvyklí z předchozích dílů, budovat nechtěli. Stavbu by to totiž výrazně prodražilo. A tak převáděli tok řeky, aby se voda vyhnula staveništi.
Stavba vorové plavební komory. Tunely v dělící zdi přivádějí a odvádějí vodu Archiv Povodí Vltavy
Nejprve se začaly budovat základy jezových polí. V písčitých sedimentech se museli dělníci prokopat až na pevnou břidlici. V tu dobu řeka tekla ve svém původním korytě při levé straně údolí. Pak začala stavba plavebních komor a elektrárny. Vltava proto byla vedena prostředkem staveniště.
Dřinu dělníkům sice usnadňovala úzkokolejná železnice, nákladní lanovka či parní bagry, většina práce byla ale prováděna manuálně. O velikosti stavby svědčí i dobový výpis spotřebovaného materiálu. Během pěti let bylo zapotřebí 2 700 vagónů žuly, 300 vagónů cementu nebo 200 vagónů železa. Ve Vraném pracovalo najednou až 2 500 lidí.
Slepá mapa: Hledejte největší přehrady v Česku |
Vzdutí dosahuje na Vltavě až do Štěchovic, na Sázavě těsně pod Pikovice. Kvůli stavbě hráze museli dělníci zvýšit pilíře železničního viaduktu ve Skochovicích na trati do Dobříše. Zvedal se také známý „Most u Remagenu“, starý silniční most v Davli.
Ocel, beton a žula
Vodní dílo Vrané je krásnou ukázkou stavitelství na přechodu od kamene k železobetonu. Hlavní konstrukce hráze jsou už betonové, ale jejich obklad je stále z kvalitní žuly.
Návodní líc VD Vraný z pravého břehu
Beton a kámen doplňuje ocel. Ocelové jsou jednak obří dveře plavebních komor, jednak hradicí tabule čtyř jezových polí. Jedna tabule váží šedesát tun, v každém poli jsou přitom dvě, zavěšené na masivních železných řetězech.
Pokud zajedete lodí přímo pod hráz jako my, rozhodně se vám nebude zdát, že Vrané je jenom jez. A rozhodně neuvěříte, že stavba tohoto kolosu trvala pouhých pět let.
Nejstarší velká vodní elektrárna
Vodní elektrárna ve Vraném byla první průmyslovou elektrárnou na Vltavě. Dvě Kaplanovy turbíny o výkonu 14 MW od roku 1936 fungují téměř nepřetržitě. Elektrárna totiž kromě výroby energie zajišťuje také minimální průtok ve Vltavě.
Za celou dobu svojí existence vyrobili ve Vraném tolik energie, že by celá Česká republika mohla za stávající spotřeby fungovat 25 dní. Je to hodně, nebo málo?
Výstavba elektrárny a plavebních komor. Vltava je převedena do místa budoucích jezových polí. Archiv Povodí Vltavy
Vodní dílo Vrané navíc slouží jako spodní nádrž pro přečerpávací elektrárnu Štěchovice II. O té si ale podrobně povíme až v souvislosti se Štěchovickou přehradou.
Opakujte: Vrané není Vranov
Pokud by se stavby přehrady ve Vraném dožil Jára Cimrman, určitě by ji zařadil do své příručky Pleteme si. Jak nám potvrdil vedoucí hrázný, či spíše jezný, Vrané si Češi pletou s Vranovem na jižní Moravě.
Z dnešního dílu Tajemství přehrad byste si tedy měli odnést zásadní poučku: Přehrada nad Prahou je Vranská nikoli Vranovská.
Vodní dílo Vrané leží jen kousek od Prahy
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
