Tajemství přehrad
Sledovat další díly na iDNES.tvŠtěchovická přehrada je druhým nejstarším stupněm Vltavské kaskády. Leží necelých třicet kilometrů nad Prahou, přesto jsou její břehy civilizací téměř nedotčené.
Vodní dílo se totiž začalo v roce 1937 stavět v poměrně úzkém a nepřístupném údolí. V roce 1899 tam sice Klub českých turistů vyznačil svoji první turistickou trasu, do kaňonu nad Svatojánskými proudy se ale vydávali především trampové.
Však také přehrada tento nejromantičtější úsek střední Vltavy zatopila a pod hladinou skončila i známá osada Ztracenka. Budování betonové hráze s plavební komorou a elektrárnou ovšem zbrzdila okupace Československa nacistickým Německem a začátek druhé světové války.
Slepá mapa: Hledejte největší přehrady v Česku |
V roce 1941 ale začalo být Němcům jasné, že pro svoje válečné úsilí potřebují dostatek elektrické energie, a rozhodli o urychlené dostavbě nádrže. Navíc změnili původní projekt. Ten počítal jen s běžnou středotlakou elektrárnou, která by odebírala vodu nad hrází. Pro nacisty to ale bylo pořád málo.
Nově se proto začala stavět také elektrárna vysokotlaká s přečerpávací nádrží na vrchu Homole. Voda odtamtud na turbíny padala z výšky 200 metrů.
Zajímavostí je, že než byla přehrada v roce 1943 napuštěna, projížděly staveništěm vory, v poslední fázi používaly výpustný tunel v patě hráze. Do plného provozu byla ovšem Štěchovická přehrada včetně obou elektráren uvedena až po válce.
Divoké pověsti plné zlata a výbušnin
Za války se přehrada ocitla na okraji uzavřeného výcvikového prostoru zbraní SS, kde si okupační vojska mohla dělat, co se jim zlíbilo. Nedaleko od hráze Američané v roce 1946 našli ukrytý archiv pražského gestapa. Všechny tyto skutečnosti daly vzniknout pověstem, které se kolem vodního díla Štěchovice tradují.
Už od konce války se mluvilo o tom, že nacisté přehradu podminovali, aby mohli spláchnout Prahu i s nepřátelskými vojsky. Samozřejmě se spekulovalo, že bájný Štěchovický poklad je ukrytý přímo v základech hráze. Nedávno badatelé přišli s tvrzením, že Němci chtěli ve Štěchovicích vyrábět těžkou vodu potřebnou pro vývoj atomových zbraní.
Podle hrázného Miroslava Trhlíka je legend kolem přehrady spousta, žádnou z nich se ale nepodařilo potvrdit. Trhaviny ani ukryté prostory dosud nikdo nenašel.
Největší zdymadlo i druhá nádrž
Štěchovická přehrada se pyšní několika unikáty. V první řadě je to největší plavební komora u nás. Jsou to vlastně dvě zdymadla za sebou, oddělená obřími ocelovými vraty. Rozdíl hladin mezi horní a dolní vodou je 20 metrů, pobyt ve vypuštěné komoře rozhodně není pro klaustrofobiky.
Neméně zajímavá je také druhá nádrž na vrchu Homole. Vedou k ní dva mohutné přivaděče, kterými se voda buď čerpá z Vltavy vzhůru, nebo jimi padá zpátky na turbínu. Vejde se do ní půl milionu metrů krychlových vody.
Co je očím skryto?
S kamerou jsme se podívali i do míst, která jsou veřejnosti ukrytá. Ukážeme vám revizní štolu v nitru hráze i drenážní šachty, kde se měří průsaky přehradou.
Zamířili jsme i na lávku nad jezovými poli, kde jsou ovládací mechanismy ocelových hradících tabulí. Speciální Gallovy řetězy jsou schopné během několika minut zvednout pět těchto segmentů a snížit tak hladinu v nádrži.
Natočili jsme středotlakou i vysokotlakou elektrárnu, zavítali jsme do opuštěného podzemí, kde byly do roku 1996 umístěné původní turbíny přečerpávací elektrárny. Ukážeme vám, jakou sílu má voda, když naráží na ocel předrozváděcích lopat Francisovy turbíny.
Pracovním výtahem jsme vyjeli až k nádrži na Homoli a podívali se do nitra vyrovnávací komory, která tlumí zpětný ráz vody v okamžiku, kdy se uzavře uzávěr nad turbínou. Zkrátka jako vždy vás opět čeká plno exkluzivních záběrů.

Vodní dílo Štěchovice
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz