"Zpočátku bylo složité se vůbec vyznat v tom, komu hrad patří. Jasné bylo jenom to, že se o něj nikdo pořádně nestará," připomenul. "Před druhou světovou válkou patřil Kumburk Klubu českých turistů, pak přešel na svaz tělovýchovy, nyní spadá pod obec Syřenov. Se starostou a památkáři je spolupráce výborná a má i první výsledky - na opravy hradu ještě letos uvolní semilský okresní úřad devadesát tisíc korun a obec přispěje pěti tisíci." Podle Hirsche je nejprve nutné opravit ty části hradeb, které jsou v havarijním stavu. "Nesmíme pochopitelně riskovat, že kus klenby nebo zdi na někoho spadne. Až bude Kumburk bezpečný, uvidíme, co dál. Je mi celkem jedno, jestli tu bude vystupovat skupina historického šermu nebo pěvecký sbor ze školy v Lomnici nad Popelkou. Hlavně, že hrad bude žít," zdůraznil Hirsch. V budoucnu by chtěl obnovit i vyhlídku na hradní věži. "Kdysi tu byla. Rozhled je tu fantastický - na Krkonoše, Jizerské hory, Český ráj, Bezděz... Vždyť jsme o dvě stě metrů výš než Trosky," popsal. Zatím na zbytcích věže vyvěšuje Hirsch alespoň prapor s českým lvem. "Musí tu být vždycky, když jsme na hradě. Je to výraz mé úcty k dějinám. Když jsou hradby namrzlé, je poměrně obtížné na věž vystoupat, ale udělám to pokaždé," tvrdí. Úcta k dějinám se podle Hirsche z českého národa téměř vytratila. "Někteří lidé prostě nedokážou pochopit, proč se snažím hrad zachránit, když za to nic nedostanu. Přemítají marně, jak se asi dá hrad vytunelovat," říká. "Mě spíš děsí, jak lze vytunelovat vztah k dějinám vlastního národa - minulý režim vtloukal lidem do hlavy internacionalizmus, a nyní to není o mnoho lepší. Jako jediná hodnota zbývají peníze." Na ochranu hradu není Hirsch se svými přáteli sám. Tvrdí totiž, že na Kumburku straší. "K hradu to patří. Chodí sem bytost, která vypadá trochu jako medvěd a říkáme jí Barnabáš. Barnabášovou libůstkou je dělat uzly na praporu - vždycky jich zaváže lichý počet. Rozhodně je to dobrá síla," svěřil se Hirsch.
16. října 2000 11:03
Miroslav Hirsch se rozhodl zachránit hrad Kumburk v Českém ráji. Nebo spíš zříceninu, která ze středověkého hradu zbyla. Obývá sklepení Kumburku, hlídá místo před vetřelci a shání podporu a peníze na svůj projekt. Sám se živí jako odborník na heraldiku. "Cítím ke Kumburku závazek a navíc jsem tady jako doma. Mezi mými předky byli i někdejší majitelé hradu a zřejmě to mám v krvi," vysvětlil. Hirsch před deseti lety založil s přáteli Sdružení pro záchranu hradu.
