Je to jen žlutá čára na mapě. Ale svým způsobem fascinující. Klikatí se na hraně. Na hraně dvou světů. Vlevo se prudce zdvíhá zelené horské úbočí, vpravo klesá šedá propadlina. Vlevo jsou jedny z nejkrásnějších českých hor, vpravo brutálně industriální hnědouhelný lom. Těžko hledat silnější kontrast.
Vždycky jsem chtěl žlutě značenou turistickou cestu pod Krušnými horami vyzkoušet. Jak už to u podobných plánů bývá, roky na ně nedojde. Až letos.
Je podzimní den jako z katalogu na islandské počasí. Vytrvale prší. Nad krajinou se převaluje šedý opar. Mizerná viditelnost. Stojíme na vyhlídce nad někdejší barokní perlou severních Čech. Pod červenými střechami zámku Jezeří zeje jáma. Obří stroje ji vykousaly do země. Jeden z nich připomíná zatuhlého pavouka, trůní na dně.
Ze světle hnědé stěny lomu vystupuje tmavší vrstva. Je to dar i prokletí země pod Krušnými horami – tohle je vrstva hnědého uhlí. Kdyby tady neleželo, nikoho by nenapadlo překopat zdejší krajinu, převrátit ji vzhůru nohama, aby miliony tun suroviny doručil nejdřív do chemických továren, později do kotlů tepelných elektráren.
Muž s kšiltovkou na hlavě a v černé vestě s nápisem Offroadsafari.cz ukazuje přes Lom Československé armády směrem k zamlženému horizontu, na kterém je vidět pohybující se auto.
„To, co vidíte, je ve skutečnosti až 170 metrů vysoký umělý násep. Vede po něm silnice a také zdvojená železniční trať. Uvnitř je potrubí, do kterého byla svedena řeka Bílina. Násep neustále pracuje, proto je železnice zdvojená, aby opravy neblokovaly dopravu,“ říká Martin Bareš o Ervěnickém koridoru.
Ten začíná u Jirkova a vede po dlouhém náspu územím, kde se až do druhé poloviny dvacátého století nacházela obec Ervěnice, až k železniční stanici Třebušice v Komořanech u Mostu. Jeho délka je přibližně jedenáct kilometrů a spolykal 520 milionů metrů krychlových skrývkových hmot, tedy zeminy, která „překážela“ při těžbě uhlí.
Bareš je průvodcem industriální krajinou severních Čech. On a jeho přátelé dokazují, že i tady je spousta příběhů, které stojí za to připomínat. S hnědým uhlím má osobní zkušenost. Lom Československé armády v sobě skrývá i šachtu, kde se hnědé uhlí dobývalo hlubinným způsobem, a právě tady Bareš několik let pracoval.
Industriální gejzír. Čerpadla ženou teplou vodu ze zaplavených dolů na povrch.
„Tohle je naše oblíbená zastávka hlavně v zimě. Zápach mají na svědomí bakterie, které se dole pustily do výdřev, dřevěných podpěr ve starých důlních dílech,“ vysvětluje Bareš.
Industriální gejzír
Těžba uhlí má na Mostecku opravdu dlouhou tradici, sahající až do sedmnáctého století. Horníci jej dobývali pomocí štol, obří rypadla se do krajiny zakousla svrchu až po druhé světové válce. Podzemní díla však nezmizela. Co člověk vykutal, to si příroda bere zpět.
Kolona malých terénních aut se proplétá po rozbitých polních cestách. Konvoj tvořený vozy Suzuki Jimny překonává výmoly, brodí se kalužemi a míří k malému jezírku. Z hladiny kolmo trčí oprýskaná trubka. Břehy jezírka jsou zarostlé, nad vodou se převalují chuchvalce páry. V nose šimrá pach sirovodíku. Z trubky neustále tryská teplá voda, kterou ze zaplavených podzemních chodeb ženou vzhůru čerpadla. V islandském počasí islandská scenérie s industriálním gejzírem.
Co je to Offroad Safari?Skupina nadšenců provádí turisty opomíjenými oblastmi severních Čech. Používají vozy do terénu, zájemci se mohou přidat také s vlastním offroadem či SUV. Výlety s www.offroadsafari. cz zahrnují různé tematické okruhy: Doupovsko, po stopách II. světové války na Mostecku či návštěvu hnědouhelného dolu za provozu. |
„Tohle je naše oblíbená zastávka hlavně v zimě. Zápach mají na svědomí bakterie, které se dole pustily do výdřev, dřevěných podpěr ve starých důlních dílech,“ vysvětluje Bareš. O použití vody, která se v podzemí ohřála, se diskutuje. „Jednou z možností je využít ji k vytápění skleníků.“
Bareš naviguje konvoj směrem k další zastávce: jezeru, které oficiálně neexistuje. Mostecké jezero se totiž stále napouští. „Takže má status dobývacího prostoru,“ upozorňuje průvodce. Tady stával starý Most, podle snímků půvabné středověké město, které minulý režim nechal vymazat z povrchu právě kvůli uhlí.
Těžba už skončila, teď se člověk snaží krajinu rekultivovat. Jako inspirace může sloužit sousední Německo. Konkrétně oblast Lužických jezer. Němci tam mění krajinu zdevastovanou povrchovou těžbou hnědého uhlí systematicky, velkoryse a s jasným cílem.
Vytvořili z bývalých dolů obří rekreační oblast, která nabízí promyšlené zázemí pro vodní sporty, cyklistiku i pro rodiny s dětmi. K tomu moderní architekturu – beton a sklo. Jezera spojují kanály, u každého z nich je moderní přístav. Architekti si hrají s detaily. Molo návštěvnického centra IBA-Terrassen tvoří „chapadlo“ bývalého obřího těžebního stroje.
Kapesní drsňák je neodolatelný: Suzuki Jimny je opravdický off-roadTuhé nápravy, rámová konstrukce, kapesní rozměry, mušší váha a naprosto geniální design, u kterého si konkurence musí drbat hlavu, „že nás to taky nenapadlo“. To je aktuální superstar evropských metropolí a lesních cest kdesi v horách.  |
„Jezdí se k nám inspirovat z jiných německých regionů, které rekultivace teprve čeká,“ říká s pýchou v hlase Stefan Frank a ukazuje na vinici pod terasou návštěvnického centra v Großräschenu.
„Nikdy bych nevěřil, že se tady bude dařit vinné révě a že zdejší víno budeme prodávat turistům,“ směje se Němec.
V roce 2018 tam dorazilo 271 695 registrovaných návštěvníků. To je o šest a půl procentavíc než rok předtím. I Češi Lužická jezera objevují. Loni jich přijelo 6 912. „To je nárůst o 33,5 procenta meziročně,“ říká v senftenbergském infocentru Anne Klinkhardt. Pro Čechy tady mají připraveny turistické materiály a plánky.
V Česku rekultivace po dolování nařizuje zákon. Dokončené je jezero Milada mezi Ústím nad Labem a Teplicemi. „Mostecké jezero má průměrnou hloubku 22 metrů, největší hloubka je 75 metrů,“ sype z hlavy průvodce Bareš.
Obecně je průmyslová krajina pod Krušnými horami překvapivě „obydlená“. „Najdete tady 131 druhů ptáků. Například orel mořský tu hnízdí celoročně,“ dodává průvodce, který po industriální krajině provádí nejen obyvatele Česka, ale hlavně cizince.
Rekultivace v Ústeckém krajiJen v Ústeckém kraji plánují společnosti ČEZ a Severočeské doly do roku 2060 společně investovat 11 miliard korun. Jedním z projektů je jezero Libouš, které by v roce 2050 mělo vzniknout na území dnešních Dolů Nástup Tušimice (www.idnes.cz/ 30-let-energetiky). Bude 22 metrů hluboké s objemem 248 milionů kubíků vody. Vodní plocha bude napuštěna během tří let Podkrušnohorským přivaděčem z řeky Ohře a zabere téměř 11 kilometrů čtverečních. |
Unikátní rypadlo dolu ČSA odkráčelo na odpočinek (květen 2017):
