Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa trati Litoměřice horní nádraží - Chotiměř
Trať s dnešním číslem 097 mezi Teplicemi a Lovosicemi vznikla v roce 1897 jako první část takzvané Severočeské transverzálky. Po ní se mělo vozit hnědé uhlí z Podkrušnohoří přes Lovosice a Českou Lípu do Liberce.
Společnost Ústecko-teplické dráha (ÚTD) získala koncesi v červnu 1896, stavět se začalo v říjnu. Vybudování tratě do Lovosic mělo trvat maximálně rok, kvůli nepřízni počasí se ale nakonec termín zahájení provozu posunul o dva měsíce a první vlak mezi Teplicemi a Lovosicemi vyjel až 16. prosince 1897.
Dráha má jasný horský charakter. Úpořiny, nejnižší stanice v tomto úseku, jsou ve výšce 180 metrů nad mořem. Během 12 kilometrů musí vlak vystoupat o téměř 200 výškových metrů, vrcholová stanice Radejčín je už ve výšce 365 metrů nad mořem. No a Lovosice jsou ještě níže než Úpořiny, 155 metrů nad mořem.
 |
ÚTD musela na takto náročnou trať objednat speciální lokomotivy značené jako IVc, které jako jediné utáhly těžké uhelné vlaky. V dobách ČSD byly přeznačeny na řadu 413.2. V prvních letech po dráze jezdily dokonce přímé rychlíky Teplice–Liberec.
Největší pohromou pro trať se stal obří sesuv půdy vyvolaný stavbou dálnice D8. Od 7. června 2013 je tak dráha neprůjezdná. Vlaky z Teplic končí od té doby v zastávce Radejčín (Na co zírá mašinfíra Teplice - Radejčín zde), dál do Lovosic pak jezdí autobusy.
V roce 2020 se ale podařil husarský kousek. Společnost AŽD, která provozuje svoji Švestkovou dráhu (Na co zírá mašinfíra Most - Lovosice zde), nabídla Ústeckému kraji volnou kapacitu svých vlaků s tím, že by mohly zajíždět právě do neprovozovaného úseku transverzálky z Lovosic do Chotiměře.
V červnu 2020 tak na trať vyjely po dlouhé době zase pravidelné vlaky. O letních víkendech jezdilo mezi Litoměřicemi horním nádražím a Chotiměří celkem sedm párů vlaků denně. A rozhodně nebyly prázdné, turisté si je velmi rychle našli, vždyť tato linka spojuje nejkrásnější místa Českého středohoří.
Zapomenutý kus transverzálky si můžete projet za dvě a půl minuty:
Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvSpojnice bájných vrcholů
Neuplynulo ani čtvrt roku od chvíle, kdy jsme si v dubnu 2020 povzdechli, že nemůžeme projet legendární stoupání z Lovosic do Chotiměře, a náš sen se splnil. Regiosprinter AŽD si s cestou z Litoměřic až téměř k závalu poradí za pouhou půlhodinu.
Vyrážíme z litoměřického horního nádraží. To vzniklo výhradně pro potřeby transverzálky, protože se Ústecko-teplická dráha nedohodla s Rakouskou severozápadní dráhou o společném nádraží.
Na prohlídku královského města Litoměřice možná jeden den nestačí. Bezpodmínečně si musíte projít střed města, který je zapsán jako památková rezervace. Prohlédněte si středověký hrad s expozicí vinařství, můžete zajít do litoměřického podzemí nebo navštívit několik muzeí, Oblastní, Diecézní, Památník Karla Hynka Máchy, Muzeum Křišťálový dotek či Dílnu ručního papíru.
Turistické cíle podél trati 087 |
Zájemci o železniční historii nesmějí vynechat prohlídku obou portálů bývalého železničního tunelu a také budovu zastávky Litoměřice město. Tunel dlouhý 350 metrů sloužil až do roku 1958, kdy byla trať zdvoukolejněna a přeložena na pravý břeh Labe. Město v něm chtělo vybudovat parkovací stání, tento projekt ale nakonec odložilo.
Ve městě máte také možnost vystoupat na několik vyhlídkových věží. Jednak na věž katedrály svatého Štěpána, jednak na věž Kalich na Mírovém náměstí, nebo na rozhlednu Mostka, která je od horního nádraží jen kilometr po modré turistické značce.
Ze zastávky Litoměřice Cihelna se můžeme vypravit za zdejšími připomínkami 2. světové války. Nad tratí vznikl koncentrační tábor, kde byli umísťováni vězni, kteří pracovali převážně v podzemní továrně Richard. Dodnes se tam zachovalo několik budov, včetně táborového krematoria.
Do podzemí továrny Richard se dnes už nedostanete, některé chodby totiž slouží pro ukládání radioaktivního odpadu. Pod radnicí v centru města je ale umístěna alespoň expozice o tomto místě.
Další stanice, Žalhostice. Přímo od nádraží vychází žlutá turistická značka až na vrcholek hory Radobýl. Ano, to je ta, odkud Karel Hynek Mácha pozoroval požár Litoměřic. Cesta nahoru je sice krátká (2 kilometry), ale náročná, s převýšením téměř 250 metrů.
Stanice Žalhostice
Za Žalhosticemi mineme jednu železniční zajímavost, jedinou kolejovou spojku transverzálky s Rakouskou severozápadní drahou, která ústí ve stanici Velké Žernoseky. Je bez pravidelného osobního provozu, nemusíte se ale bát, projedeme si ji v některém z dalších dílů seriálu Na co zírá mašinfíra.
Za obloukem nás už čeká zbrusu nový most přes Labe a průjezd skrz chemické závody. Za dalším obloukem se napojujeme na hlavní trať z Kralup nad Vltavou (projeli jsme ji zde), projedeme kolem odstavených vlečných vozů Btax (010) AŽD a zastavujeme ve stanici Lovosice.
V Lovosicích si prohlédněte střed města se zámkem ze 2. poloviny 16. století. U Labe si můžete vyzkoušet novou rozhlednu, v létě byste neměli vynechat přívoz přes Labe k Žernoseckému jezeru.
V minulosti Chotiměří projížděly desítky nákladních vlaků
Od Labe strmě vzhůru
Na ústeckém zhlaví stanice Lovosice se nejprve odpojuje trať do Čížkovic, kde začíná Švestková dráha, a hned potom také transverzálka od tratě do Děčína.
Ze stanice Lovosice zastávka se můžete vydat na další bájný vrcholek Českého středohoří, na Lovoš. Tady je stoupání ještě větší než na Radobýl. Na tři a půl kilometru dlouhé cestě po zelené značce musíte překonat rovnou 413 výškových metrů.
Turistické cíle podél trati 097 |
Míjíme historické depo Severočeské transverzálky, které dlouhou dobu sloužilo ČSD a ČD, a později také dlouhou dobu chátralo. Před několika lety se do něj opět vrátily lokomotivy, koupila jej společnost PKP Cargo.
Od této chvíle začíná trať stoupat, na rovinu se dostane vlastně až v Chotiměři. Noříme se do Oparenského údolí, koleje tam vedou vysoko nad Milešovským potokem, projíždíme několika skalními zářezy. Oparenské údolí je už odedávna cílem lovosických výletníků. Jednak kvůli divoké přírodě, jednak kvůli tamnímu vyhlášenému zájezdnímu hostinci v Černém mlýně.
Ze zastávky Oparno je to na Lovoš stejně daleko jako z Lovosic zastávky, jen převýšení je po modré turistické značce o 100 metrů menší. Odměnou vám ale bude nádherný výhled na celé České středohoří.
A ještě jeden cíl na vás z oparenské zastávky čeká, zřícenina stejnojmenného hradu. Založil ho v první polovině 14. století Smil z Vchynic a sloužil až do roku 1502. V roce 1530 je uváděn už jako pustý.
Za Oparnem trať podjíždí nejnovější úsek dálnice D8 a velkým obloukem se dostává do stanice Chotiměř. Nepoškozené koleje vedou ještě o něco dál, do zastávky Dobkovičky, potom je ale transverzálka přerušena závalem. Stát sice slibuje, že by se měly koleje obnovit, zatím ale zůstalo jen u slibů. Vlaky AŽD tedy musí končit právě tady.
Motorová jednotka Regiosprinter (řada 654) společnosti AŽD ve stanici Chotiměř
Z Chotiměře máte několik možností k výletu. Především výstup na Milešovku. Je to jenom šest kilometrů, ale jak jsme ze Středohoří zvyklí, je to pořádný kus cesty nahoru. Převýšení je ještě vyšší než u předchozích dvou vrcholů, 526 metrů.
O něco delší je výšlap kolem zámku Milešov ke zřícenině hradu Ostrý. Ujdete sice téměř osm kilometrů, výškově ale vystoupáte „jen“ čtvrt kilometru.
Prázdninový provoz na trati do Chotiměře je dalším důkazem, že i malé lokálky mají svůj význam. Podobných tratí, jejichž části by šly okamžitě zprovoznit, je u nás hned několik. Nemusíme ani chodit příliš daleko, v Ústeckém kraji je to třeba Kozí dráha z Děčína přes Telnici do Oldřichova u Duchcova. Jako memento pak visí nad Správou železnic tratě z Kralovic do Mladotic nebo z Horního Slavkova do Lokte. Snad se podaří více obnovovat, než bourat.
