Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa tratě 220 mezi Prahou hl. n. a Českými Budějovicemi
Trať z Prahy přes Benešov, Tábor a dál do Českých Budějovic vznikla ve druhé polovině devatenáctého století jako Dráha Františka Josefa (KFJB). Sloužila jako spojení Prahy a Vídně.
První vlak vyrazil z Prahy do Veselí nad Lužnicí v roce 1871, úsek do Českých Budějovic byl otevřen o tři roky později. Dnes je trať součástí budovaného čtvrtého rychlostního koridoru a úsek mezi Prahou a Benešovem patří k nejvytíženějším v zemi.
Úsek z pražského hlavního nádraží do Strančic jsme už jednou projeli, parní mašinkou z Výtopny Zlíchov (zde). Tehdy jsme ještě stihli průjezd dnes zrušenou zastávkou Strašnice.
 |
Dnes se vypravíme na cestu jiným strojem a vlastně i po jiné trase. V Praze byly totiž mezitím zprovozněny dvě nové stanice Praha-Eden a Praha –Zahradní město. Parní lokomotivu vyměníme za elektrickou lokomotivu Českých drah řady 380.
Hlavní důvod, proč vám předkládáme jízdu do Českých Budějovic právě dnes, je jiný. Už za pár dní totiž začne tříměsíční výluka mezi Voticemi a Sudoměřicemi u Tábora, kdy bude zcela opuštěna původní jednokolejná dráha. Vlaky by měly od července jezdit po zbrusu novém koridoru. Zanikne tak téměř 20 kilometrů tratě, která pamatuje ještě Rakousko-Uhersko.
Stará trať mezi Voticemi a Chotovinami bude částečně změněna na cyklostezku.
Podobné to bude o pár měsíců později i na dalším jednokolejném úseku z Plané nad Lužnicí do Soběslavi. Tam by se měly vlaky rozjet po novém koridoru letos v září. Železniční romantika sice dostane na frak, z hlediska rychlosti a plynulosti dopravy to ale bude velký skok kupředu. Oproti dosavadní 80 kilometrové rychlosti budou vlaky v nových úsecích moci jezdit až 160 kilometrů za hodinu, časem až 200.
Bohužel zanikne stanice Heřmaničky s unikátními mechanickými návěstidly, ve Střezimíři by však měla naopak vzniknout muzeum a dráha s drezínami poháněnými lidskou silou. Část zrušené tratě se změní na cyklostezku.
Trať z Prahy do Českých Budějovic si můžete projet za 6 minut:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvNa kraj Prahy po nové trati
Jižním expresem Českých drah vyrážíme z pražského hlavního nádraží a hned projíždíme historickým II. vinohradským tunelem. Za ním míjíme budovu někdejší zastávky Královské Vinohrady (mluvili jsme o ní v seriálu Zaniklé tratě) a dostáváme se ke zrekonstruované stanici Praha-Vršovice.
Za ní z hlavní tratě odbočuje legendární Posázavský Pacifik (větev do Čerčan jsme projeli zde, dobříšskou větev zde). Náš expres najíždí na novou trať, původně vlaky jezdily vlevo blíž k obytné zástavbě Vršovic, dnes je oblouk zkrácen a koleje položeny víc k Bohdalci.
Projíždíme novou zastávkou Praha-Eden, za kterou vedla původní trať vlevo. Dnes se jezdí rovně ke stanici Praha – Zahradní město. Za ní už pokračujeme opět po původní trase.
Vinohradské zhlaví stanice Praha-Vršovice
Až na kraj Prahy nemůžeme využít maximální rychlost na české železnici, musíme brát ohled na příměstské vlaky, které tady zastavují na „každé mezi“. Oproti nim má Jižní expres na trati do Českých Budějovic pouze jednu zastávku v Táboře.
Poměrně svižně projíždíme Říčany, ve Strančicích mineme zajímavou vlečku do Velkopopovického pivovaru a po pár minutách překonáváme Sázavu v Čerčanech. Tam potkáme Horní Posázavský Pacifik ze Světlé nad Sázavou (projeli jsme ho zde) i Dolní Posázavský Pacifik z pražských Vršovic (Na co zírá mašinfíra zde).
V Benešově míjíme lokálku do Vlašimi, potažmo do Trhového Štěpánova. Dříve vedla až do Dolních Kralovic, ale kvůli vodní nádrži Švihov musela být zkrácena (viz Zaniklé tratě). V prosinci loňského roku navíc skončila pravidelná osobní doprava do Trhového Štěpánova. Teď to ovšem vypadá, že o prázdninách se vlaky do koncové stanice opět rozjedou díky soukromému dopravci Railway Capital.
Za Benešovem se mění systém napájení. Z Prahy náš vlak živí stejnosměrný proud o napětí 3 kV, od Benešova pak střídavý proud 25 kV, 50 Hz. V budoucnu Správa železnic chystá sice sjednocení, zatím však není jasné, kdy to bude.
Projíždíme už po novém dvoukolejném úseku maximální rychlostí. Tento úsek byl napřímen už v roce 2013, vznikly na něm celkem čtyři tunely: Tomický II, Tomický I, Zahradnický a Olbramovický.
Mezi Benešovem a Voticemi starou trať nahradil koridor už v roce 2013.
Loučení po 151 letech
V Olbramovicích mineme trať do Sedlčan, a už míříme do Votic. Kousek za stanicí začíná nově budovaný koridor, který stará trať několikrát kříží, a na který bude doprava zanedlouho převedena.
Před námi se objevují první mechanické závory, blížíme se do Heřmaniček. Za stanicí se stará trať přibližuje k nové, je vidět i nová zastávka, betonová budka typu antivandal.
Zanikne i legendární stanice Heřmaničky s mechanickými návěstidly.
Turistické cíle podél trati 220 |
Na nové trati bude za Heřmaničkami vybudována velká výhybna pro nákladní vlaky a taky tunel Deboreč. Stará trať se přes Českou Sibiř vine několika oblouky. Míjíme stanici Ješetice, které také zvoní hrana, a po chvíli vjíždíme do Střezimíře. Tady by mělo vzniknout muzeum Dráhy císaře Františka Josefa, po části staré tratě by se mohly prohánět drezíny na lidský pohon.
U Mezna opět na krátkou chvíli potkáváme nový koridor. Definitivně se ke dvoukolejné trati připojujeme před zastávkou Sudoměřice u Tábora. Projedeme nový Sudoměřický tunel a překonáme zajímavý most přes dálnici D3. Blížíme se do Tábora, jediné zastávky na trase Jižního expresu. Ještě před ním se zprava k trati 220 připojuje Českomoravská transverzálka od Písku (projeli jsme ji zde).
S větrem o závod
V Táboře začíná jedna z nejpozoruhodnějších železničních tratí u nás, Křižíkova Bechyňka z roku 1903, která je první ryze elektrickou dráhou u nás. Samozřejmě se po ní můžete virtuálně projet.
Turistické cíle podél trati 220 |
Na budějovickém zhlaví táborské stanice nás Českomoravská transverzálka opět opouští a míří přes Chýnov a Pelhřimov do Horní Cerekve a do Jihlavy (úsek z Pelhřimova do Jihlavy je k vidění zde).
Až do Plané nad Lužnicí můžeme zase využít nejvyšší povolenou rychlost. Za stanicí se ovšem úsek zase zužuje, opět jedeme po jedné koleji. Stará trať až do Soběslavi by měla být opuštěna během tohoto léta.
Za Soběslaví vede trať podél nové dálnice D3, před Veselím nad Lužnicí potkáváme trať od Jihlavy, za ním zase dráhu z Českých Velenic. Následující úsek do Ševětína prosvištíme za několik málo minut.
V Ševětíně začíná poslední jednokolejný špunt na trati do Českých Budějovic – úsek přes Hlubokou nad Vltavou Zámostí do Nemanic. I tady by měla vzniknout dvoukolejná trať. Správa železnic počítá se dvěma tunely, Chotýčanský by měl mít skoro pět kilometrů, Hosínský přes tři kilometry. Stavět by se mělo začít někdy v příštích letech.
Těsně před Českými Budějovicemi projíždímekolem takzvané Nemanické spojky, která umožňuje jízdu vlaků od Tábora rovnou směrem na Protivín. Osobní vlaky ji využívají jenom zřídkakdy.
Úsek mezi Českými Budějovicemi a Ševětínem zůstane ještě nějakou dobu jednokolejný.
Za spojkou potkáváme hlavní část tratě od Protivína a míjíme i vlečku budějovického pivovaru. Po pár minutách Jižní expres Český drah zastavuje ve stanici České Budějovice. Z Prahy jsme celou trasu absolvovali za necelé dvě hodiny, po zprovoznění všech nových úseků rychlostního koridoru by se cesta na jih Čech mohl zkrátit na hodinu a půl.
Abychom nezapomněli, z Českých Budějovic koleje pokračují dál. Jeden směr vede do rakouského Linze (Zaniklé tratě o původní koněspřežce najdete zde), druhý do Českého Krumlova a Nového Údolí (Mašinfíru z této tratě si můžete prohlédnout zde).
