Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvTrať z Nýřan do Heřmanovy Hutě bývala součástí rozsáhlé železniční sítě, takzvané Uhelné dráhy, která propojovala černouhelné a železnorudné doly na západ od Plzně se železárnou. Tu ve Vlkýši založil podnikatel Hermann Dietrich Lindheim v roce 1854, od jeho jména také pochází název Heřmanova Huť (Hermannshütte).
Zavedl tam moderní postupy a začal vyrábět vysokojakostní výrobky. Například kolejnice z Heřmanovy Huti byly dodávány na stavbu železnice z Prahy do Děčína (projeli jsme se po ní zde), po vzniku Pražské železářské společnosti (PŽS) také na stavbu Kladensko-nučické dráhy (Zaniklé tratě o KND zde).
Pro zlepšení dopravy svých výrobků ale PŽS postavila 10kilometrovou vlečku mezi Heřmanovou Hutí a Nýřany paradoxně až v roce 1880. Přitom například vlečná dráha k dolu Humboldt fungovala už od roku 1862.
V roce 1904 společnost nerentabilní Heřmanovu Huť zrušila, vlečka tak přešla do státních rukou. Od roku 1907 železárnu vystřídala sklárna, takže pro železnici bylo stále dost práce. Teprve v září 1920 byla na trati pod správou ČSD zahájena veřejná osobní doprava.
Zajímavostí je, že ačkoli se v říjnu 1938 celá trať ocitla na německém území, provoz na ní zajišťovaly Protektorátní dráhy. Samozřejmě po konci druhé světové války se dráha vrátila pod křídla ČSD.
V poslední době se o lokálce do Heřmanovy Huti začalo mluvit v souvislosti s elektrifikací. Existuje projekt její rekonstrukce a zatrolejování, což by mělo stát více než 660 milionů korun. Po trati by pak mohly jezdit přímé vlaky v relaci Heřmanova Huť – Plzeň – Nepomuk. Je ovšem otázka, zda je tento plán stále na pořadu dne.
Uhelnou dráhu do Heřmanovy Huti si můžete projet za 3 a půl minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvPo západočeských kolejích
Cestu po západním Plzeňsku začneme v Nýřanech. Tamní nádraží se několikrát do roka stává centrem nostalgických jízd. Historické vlaky jezdí jednak právě do Heřmanovy Huti, jedna po vlečce DIOSS, která vedla k dolům Humboldt a Ziegler.
V samotných Nýřanech můžeme po předchozí objednávce navštívit třeba Rodinné muzeum hraček nebo Expozici hornictví v tamní knihovně.
Pokud se vydáte z Nýřan na jih, projdete kolem koupaliště a podejdete dálnici D5, objevíte po zhruba třech kilometrech přírodní rezervaci Janovský mokřad. Když budete mít štěstí, uvidíte tam chované divoké koně a několik praturů.
Stanice Heřmanova huť v minulých letech
Pokud byste chtěli vykonat delší pouť tímto směrem, nabízí se třeba nedaleký klášter premonstrátek v Chotěšově. Za prohlédnutí stojí hlavně budova konventu postavená ve stylu vrcholného baroka.
My se však vydáme na cestu s historickým Hurvínkem, motorovým vozem M131.1513 z Výtopny Křimov (projeli jsme s ním už dráhu z Vejprt). Na chotěšovském zhlaví stanice Nýřany se Uhelná dráha odpojuje od hlavní tratě.
Mezi Nýřany a Heřmanovou Hutí jsou čtyři mezilehlé zastávky: Kamenný Újezd u Nýřan, Blatnice u Nýřan, Rochlov a Přehýšov. Protože vlaky začaly vozit cestující až dávno po vzniku tratě, zastavuje vlak v posledních dvou zastávkách uprostřed polí, poměrně daleko od nejbližších domů.
Pokud ale vystoupíte v Rochlově a dojdete do stejnojmenné obce, uvítá vás tamní zámek. Budovu určenou k demolici koupila před 20 lety stavební firma, která dává památku dohromady. Otevřeno bývá během léta při kulturních akcích, lépe je ovšem informovat se předem.
Podjíždíme dálnici D5, propleteme se mezi bývalými uhelnými doly Rudolf a Barbora, a už vidíme konec naší cesty, kterým je stanice Heřmanova Huť. Za pozornost stojí hned bývalá výpravní budova. Vypadá to, že vznikla transformací skladiště v rámci někdejších železáren.
Turistické cíle podél tratě 181 |
V obci můžete navštívit třeba zajímavou rozhlednu na objektu vodojemu někdejšího pivovaru ve Vlkýši. Stejně jako u většiny předchozích objektů je lepší se před návštěvou informovat. Naposledy byla rozhledna otevřena jen o víkendu odpoledne.
Kde se naopak nemusíte informovat o otevírací době, je 10 kilometrů vzdálený klášter Kladruby. Barokní památka od architektů Jana Blažeje Santiniho Aichla a Kiliána Ignáce Dientzenhofera ve správě Národního památkové ústavu má otevřeno v pevně stanovených dnech od dubna do konce října.
V Kladrubech můžete navštívit také Muzeum československého opevnění. To je umístěné ve dvou řopících podél silnice do Heřmanovy Huti. Ve městě je také otevřené Regionální muzeum Kladrubska.
Lokálka mezi Nýřany a Heřmanovou Hutí je důkazem, že i drobná trať má v dnešní době šanci. Pokud by se 10kilometrová dráha navíc elektrifikovala, bude pro spoustu cestujících konkurenceschopnější vůči automobilové dopravě. Pokud chcete trať zažít ještě v původní podobě, raději si pospěšte. Třeba zrovna potkáte Hurvínka z Křimova.





























