Svérázný teplický exprimátor Jaroslav Kubera, který to dotáhl až na šéfa Senátu, měl i jedno méně známé hobby. Budoval ve svém městě kašny a fontány, takže se mu v Teplicích přezdívalo Kubera Fontanovič.
V severočeském lázeňském městě napočítáte 25 kašen. Polovina vznikla za Kuberova panování. Vydají na procházkový okruh. Poslední je zatím kašna ve stylu porcelánového cibuláku s roztomilým hrníčkem na vrchu.
Pravřídlo a prasátko
Historickou teplickou kašnou, u které se určitě zastavte, byť s ní ještě Kubera nemá nic společného, je Pravřídlo. Pramen u Zámeckého náměstí, který vytéká z hubičky prasete, má 41 stupňů Celsia. Připomíná legendu, podle které byly lázně objeveny, když se v nich opařila prasátka.
Stejnou pověst připomíná ve městě ještě druhá kašna zvaná „Kolostujova“ v parku u divadla, opět s „prasečím“ designem. Na ní je text pověsti dokonce stručně vypsaný. Kolostuj byl majitel onoho legendárního prasečího stáda.
Historici už vyvrátili, že by pověst měla reálný základ, protože časově spadá někam do 8. století, jenže teplické prameny využívali už Keltové před naším letopočtem.
Naopak jedna z posledních fontán, kterou Kubera pomohl prosadit v roce 2018, je kašna ve stylu cibulákového porcelánu, kterou vyrobila nedaleká dubská porcelánka. Vyrobená je opravdu ze 160 kilogramů porcelánu.
„Vůbec první byl vodotrysk v Zámecké zahradě. Podle některých tam už byl za první republiky. Nebyl, byl tam jen vývěr vzduchu pro ryby. Kašny fungují a dnes už jich je asi pětadvacet,“ uvedl v rozhovoru pro MF DNES Kubera.
Osobně mám nejraději „sponzorskou“ kašnu Glaverbel (pojmenovanou po teplické sklárně) u Zámecké zahrady z roku 1996, která mi připomíná první českou vesmírnou družici Magion v nadživotní velikosti. Kašna Pampeliška zase díky pramínkům vody opravdu vypadá jako tato rostlina.
I prostor před teplickým divadlem zdobí jedna fontána. Říká se jí Rozárium, protože okolí je osázené růžemi.
Cibuláková kašna ze 160 kilogramů porcelánu je zatím nejnovější.
Vetřelec na kruháči
Na souboru teplických fontán, jejichž seznam si lze stáhnout z internetové stránky města, je vidět proměna stylů v průběhu několika desítek let. Ptačí napajedlo sochaře Milana Žofky, to jsou stylem typické osmdesátky, možná devadesátky.
Totéž platí o druhém Žofkově díle, „kašně Hynie“, která stojí uprostřed kruhového objezdu. Trochu mi připomíná sochy u pražského metra. Milovníci retra někdy podobné skulptury přirovnávají k vejcím filmového „Vetřelce“.
V Lípové ulici je zase klasická empírová kašna.
Přičinlivému Kuberovi se občas stávalo, že mu do některé kašny vandal nalil saponát, takže mu kašna začala bublat a pěnit. To pak „vypěnil“ i exstarosta.
Vybrané teplické kašnyKolostujova kašna - postavena v roce 1862 na 1100. výročí objevení pramenů. Věžička, kde voda vyvěrá z hubiček prasat. Najdete ji v parku u divadla. Pravřídlo - Vývěr ve výklenku domu u Zámeckého náměstí. Opět voda teče z tlamy prasete. Jde o nejstarší teplický pramen. Vodotrysk v Zámeckém rybníku - patnáct metrů vysoký gejzír, který vyvěrá uprostřed rybníka v parku zvaném Zámecká zahrada Kašna Glaverbel - skleněná a kovová konstrukce na kraji Zámecké zahrady blízko Alejní ulice. Pochází z roku 1996. Upomíná na teplickou sklářskou výrobu. Pampeliška - fontána ve tvaru rostliny. Najdete ji u Císařských lázní Fontána „Mokré tričko“ - osmnáct malých gejzírů, které postupně zesilují a zeslabují. Jediná teplická fontána, do které se smí legálně vlézt. Je u teplického domu kultury. |
