Svérázný teplický exprimátor Jaroslav Kubera, který to dotáhl až na šéfa Senátu, měl i jedno méně známé hobby. Budoval ve svém městě kašny a fontány, takže se mu v Teplicích přezdívalo Kubera Fontanovič.
V severočeském lázeňském městě napočítáte 25 kašen. Polovina vznikla za Kuberova panování. Vydají na procházkový okruh. Poslední je zatím kašna ve stylu porcelánového cibuláku s roztomilým hrníčkem na vrchu.
Pravřídlo a prasátko
Historickou teplickou kašnou, u které se určitě zastavte, byť s ní ještě Kubera nemá nic společného, je Pravřídlo. Pramen u Zámeckého náměstí, který vytéká z hubičky prasete, má 41 stupňů Celsia. Připomíná legendu, podle které byly lázně objeveny, když se v nich opařila prasátka.
Stejnou pověst připomíná ve městě ještě druhá kašna zvaná „Kolostujova“ v parku u divadla, opět s „prasečím“ designem. Na ní je text pověsti dokonce stručně vypsaný. Kolostuj byl majitel onoho legendárního prasečího stáda.
Fotogalerie |
Historici už vyvrátili, že by pověst měla reálný základ, protože časově spadá někam do 8. století, jenže teplické prameny využívali už Keltové před naším letopočtem.
Naopak jedna z posledních fontán, kterou Kubera pomohl prosadit v roce 2018, je kašna ve stylu cibulákového porcelánu, kterou vyrobila nedaleká dubská porcelánka. Vyrobená je opravdu ze 160 kilogramů porcelánu.
„Vůbec první byl vodotrysk v Zámecké zahradě. Podle některých tam už byl za první republiky. Nebyl, byl tam jen vývěr vzduchu pro ryby. Kašny fungují a dnes už jich je asi pětadvacet,“ uvedl v rozhovoru pro MF DNES Kubera.
Osobně mám nejraději „sponzorskou“ kašnu Glaverbel (pojmenovanou po teplické sklárně) u Zámecké zahrady z roku 1996, která mi připomíná první českou vesmírnou družici Magion v nadživotní velikosti. Kašna Pampeliška zase díky pramínkům vody opravdu vypadá jako tato rostlina.
Vetřelec na kruháči
Na souboru teplických fontán, jejichž seznam si lze stáhnout z internetové stránky města, je vidět proměna stylů v průběhu několika desítek let. Ptačí napajedlo sochaře Milana Žofky, to jsou stylem typické osmdesátky, možná devadesátky.
Totéž platí o druhém Žofkově díle, „kašně Hynie“, která stojí uprostřed kruhového objezdu. Trochu mi připomíná sochy u pražského metra. Milovníci retra někdy podobné skulptury přirovnávají k vejcím filmového „Vetřelce“.
V Lípové ulici je zase klasická empírová kašna.
Přičinlivému Kuberovi se občas stávalo, že mu do některé kašny vandal nalil saponát, takže mu kašna začala bublat a pěnit. To pak „vypěnil“ i exstarosta.
Vybrané teplické kašnyKolostujova kašna - postavena v roce 1862 na 1100. výročí objevení pramenů. Věžička, kde voda vyvěrá z hubiček prasat. Najdete ji v parku u divadla. Pravřídlo - Vývěr ve výklenku domu u Zámeckého náměstí. Opět voda teče z tlamy prasete. Jde o nejstarší teplický pramen. Vodotrysk v Zámeckém rybníku - patnáct metrů vysoký gejzír, který vyvěrá uprostřed rybníka v parku zvaném Zámecká zahrada Kašna Glaverbel - skleněná a kovová konstrukce na kraji Zámecké zahrady blízko Alejní ulice. Pochází z roku 1996. Upomíná na teplickou sklářskou výrobu. Pampeliška - fontána ve tvaru rostliny. Najdete ji u Císařských lázní Fontána „Mokré tričko“ - osmnáct malých gejzírů, které postupně zesilují a zeslabují. Jediná teplická fontána, do které se smí legálně vlézt. Je u teplického domu kultury. |