Dívali jsme se z Radhoště, nejčastější chybou byla Lysá hora. Kdo vyhrál v 5. kole soutěže Nejkrásnější rozhledy v ČR? Čtěte ZDE. |
Mohutný oblý masív Radhošť o výšce 1129 m tvoří západní zakončení asi osmikilometrového horského hřbetu, v jehož středu se nachází známé a hojně navštěvované horské středisko Pustevny.
Odtud se také většina návštěvníků vydává na nenáročnou hodinovou procházku kolem sochy pohanského boha Radegasta ke dřevěné kapli na Radhošti a zpět.
Jako celá část Moravskoslezských Beskyd jsou i partie okolo Radhoště tvořeny zvrásněnými, kdysi hlubokomořskými vrstvami pískovců a jílovců.
Pohled z Radhoště na SV. Masív Ondřejníku, vlevo Frýdek-Místek a Ostrava
Lednička pod Radhoštěm
Neobvyklou zajímavost představují tzv. Radhošťské ďúry - pseudokrasové jeskyně, vytvořené pohybem a odsedáním pískovcových lavic po plastických vrstvách vodou nasátých jílovců.
V minulosti sloužily pastevcům jako přírodní lednička pro úschovu sýrů, dnes zasluhují důslednou ochranu vzhledem k výskytu hojného množství netopýrů.
Některé ďúry bývají sice lokalizovány v mapách, najít vchod však bez podrobné znalosti terénu v podstatě nelze. Navíc pobyt v radhošťském podzemí není vzhledem k častému pohybu a padání skal bezpečný.
Radhošť od severu z Kunčic pod Ondřejníkem
Národní přírodní rezervace
Původní bukové lesy, pokrývající kdysi celé Moravskoslezské Beskydy, se na Radhošti částečně zachovaly, v nejvyšších polohách se dokonce vyskytují i pokroucené a zakrslé formy způsobené drsnými klimatickými vlivy.
Na mnoha místech hřebene mezi Pustevnami a Radhoštěm se objevují bezlesé nebo řídce zarostlé krajinné partie - zbytky po pastvinách, které tu od 16. století zakládali Valaši, přicházející do Beskyd od východu.
Na těchto loukách se můžete v létě setkat se spoustou hezkých a vzácných květů. Severní svah Radhoště s komplexem bukového lesa je chráněn v kategorii národní přírodní rezervace.
Pohled z Radhoště na JV. Rovnoběžná pásma Vsetínských vrchů a Javorníků
Od pohanského Radegasta k Cyrilovi a Metodějovi
Přestože Radhošť (1129 m) není v Moravskoslezských Beskydech zdaleka nejvyšší, stal se již dávno přední dominantou tohoto rozlehlého pohoří a vešel do povědomí lidí jako národní horský symbol.
Podle prastarých pověstí zde naši pohanští předkové uctívali boha Radegasta, v dobách raného křesťanství tu pro změnu (či možná právě proto) působili slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj.
Význam hory pro široké okolí vyžadoval své - již v roce 1735 byl na vrcholu vztyčen dřevěný kříž, k němuž směřovaly pravidelně procesí lidu z okolí.
Roku 1868 poskytl masív Radhoště základní kámen ke stavbě Národního divadla a o šestnáct let později (1884) vznikl v oblasti Beskyd jeden z nejstarších turistických spolků v českých zemích - Pohorská jednota Radhošť.
Tradičním symbolem Radhoště je dřevěná kaple či spíše kostelík svatého Cyrila a Metoděje, pocházející z let 1897-98. Je postavena v byzantském slohu a financovaly ji dobrovolné sbírky z celé Moravy.
K radhošťské kapli neodmyslitelně patří i bronzové sousoší Cyrila a Metoděje od Albína Poláška - rodáka z Frenštátu pod Radhoštěm.
Aby nevyšli naprázdno ani pohané, byla na radhošťském hřbetu instalována od stejného autora i známá socha Radegasta - pohanského boha úrody, stád a pohostinnosti.
K odhalení sousoší Cyrila a Metoděje i Radegasta došlo současně při příležitosti Všeslovanské pouti v roce 1931. Ve třicátých letech minulého století se také začalo se stavbou horského hotelu. Nejmladší dominantou Radhoště je televizní retranslátor ze sedmdesátých let.
Parádní rozhled z Radhoště
Výhled z Radhoště je vskutku impozantní a má své kouzlo za ideální i zhoršené dohlednosti.
Stojíte-li na vrcholu, nejvíce se vám otevřou jižní až jihovýchodní obzory, kde se navzájem několikanásobně překrývají rovnoběžně uspořádané hřbety Hostýnsko-vsetínské hornatiny, Javorníků a Bílých Karpat.
Posledně jmenované pohoří však bývá vidět jen málokdy, stejně tak jako hroty Strážovských vrchů, masív Malé Fatry a rozeklané štíty Tater za hradbou rovného javornického hřebene.
Pohled z Radhoště na SZ. Velký (Frenštátský) Javorník (918 m)
Směrem na západ se rozprostírá zamlžená sníženina Moravské brány, zprava lemovaná vyzdviženou plošinou Nízkého Jeseníku.
Stočíte-li pohled více doprava na severozápad, upoutá vás v popředí oblá kopule Velkého (nebo taky Frenštátského) Javorníku (918 m), za dobré dohlednosti možná rozeznáte ve stejném směru vyhaslou sopku Velký Roudný a za ní horskou kru Hrubého Jeseníku.
Zvláště v zimě, ozářená dopoledním sluncem, na obzoru krásně září.
Severnímu až severovýchodnímu pohledu kralují zamlžené či spíše zadýmené roviny ostravské aglomerace, jimž částečně stojí v cestě výrazně izolovaný masív Ondřejníku.
Východní obzor zaclání za sebou uspořádané beskydské horské masívy vyšších nadmořských výšek - zleva Lysá hora, Smrk, Kněhyně a Čertův mlýn.
Pohled z Radhoště na východ. Nejvyšší vrcholy Moravskoslezských Beskyd: zleva Lysá, Smrk, Kněhyně, Čertův mlýn, vpravo Pustevny
Kudy na Radhošť netradičně
Pokud by se vám zdál být výšlap na Radhošť z Pusteven pomocí autobusu, auta, či lanovky příliš pohodlný až nedůstojný, zvolte dvě netradiční zelené trasy, po nichž se chodí jen zřídka.
Jedna má začátek na jižním úpatí Radhoště v Dolní Bečvě a vede odtud až na vrchol, druhá vychází ze severní strany od železniční stanice v Kunčicích pod Ondřejníkem a míří vzhůru na Pustevny.
Přímo z centra Dolní Bečvy se otevírá překrásný pohled na masiv Radhoště se siluetou televizního vysílače a turistické chaty.
Zelené značky směrem k vrcholu odtud vedou neustálým mírným stoupáním přes obloukovitě prohnutý boční hřeben Kamenné, jehož temeno bylo původně osídleno.
Z dosud nezarostlých luk se otevírají překrásné pohledy do údolí Rožnovské Bečvy a na protilehlé Vsetínské vrchy, ale především na stále se přibližující masív Radhoště, oddělený hlubokou dolinou Rozpité.
Asi kilometr před cílem se zelené značky napojují na červenou hřebenovku z Pusteven.
Dřevěná kaple na vrcholu Radhoště
Druhou málo používanou a netradiční přístupovou trasu zvolte pro změnu k sestupu. Její začátek je na Pustevnách, odkud nejdříve mírně stoupá a jižním úbočím obchází horu Tanečnici.
Teprve po opětovném dosažení a překřížení hlavního hřebene začíná pozvolně klesat do hlubokého údolí Bystré. Prochází kolem zdrojnic stejnojmenného potoka, které zvláště zjara zurčí zpěněnými stuhami vod.
Na jedné ze zdrojnic se vyvinula i hezká kaskáda a malý vodopád. Přitažlivé je také dno sevřeného a hlubokého údolí, v němž již o poznání mohutnější potok překonává velké převýšení soustavou peřejí.
Spojením obou popsaných zeleně značených tras vznikne velmi neobvyklý, zhruba dvacetikilometrový přechod radhošťského hřbetu z jihu na sever.
Může se hoditJak se tam dostat Po silnici přes Valašské Meziřící a Rožnov pod Radhoštěm do Prostřední Bečvy, zde odbočit u motorestu Zavadilka na Pustevny. Po stejné trase jezdí na Pustevny i autobusová linka z Rožnova. Mapy |