Vysoko položený kraj nad krušnohorskou pánví kolem přehrady Fláje je jako stvořený pro cyklistiku. Kopce jsou tu většinou mírné a táhlé, síť kvalitních cest bohatá a bonusem pro výletníky jsou nádherné rozhledy do krajiny.
Putování po Krušných horách vám také nabídne náhled a zamyšlení nad vývojem krajiny v souvislosti s jejím vysidlováním nebo s dopady imisní kalamity na konci minulého století.
Po opuštěné železniční trati
Okružní výlet můžete zahájit například na Moldavě, kam kromě silnice vede i velmi zajímavá železniční trať tzv. Moldavská horská dráha, která je kulturní památkou.
Kdysi mezinárodní trať do Saska nyní končí na Moldavě, poslední vlak v úseku Moldava - Holzhau projel dne 7. 5. 1945. Dál už tedy koleje nevedou, ale na zachovaném železničním svršku lze dobře pokračovat na kole. Cestu Moldavskou horskou dráhou si můžete prohlédnout pohledem mašinfíry v tomto článku.
 |
Přestože příroda po kalamitě kyselých dešťů již ožívá, při pohledu na zpustlé a opuštěné budovy kolem Moldavy na vás dolehne tíseň. Kraj je to bezpochyby chudý, jakoby se tu nikdo nechtěl usadit a žít. Zubu času tu jako mementa dávno zmizelých časů vzdorují vybydlené hospodářské komplexy i osamělé kostely v polích.
Z Moldavy cesta klesá podél Jeleního potoka po německé straně a míjí původní nádraží, přestavěné na restauraci. Za restaurací Teichhaus se cesta vyhoupne z údolí zpět na českou stranu a přivede vás na zajímavé rozcestí Žebrácký roh.
Název místa souvisí s vybudováním Flájského plavebního kanálu v 16. století – voraři a dřevorubci zde dostávali svůj výdělek, který byl velice malý, a tak tomuto místu začali říkat žebrácký flek nebo také žebrácký roh. Dříve tu stávala celnice a pak výletní restaurace, která byla zbořena při vytyčování pohraničního pásma v padesátých letech.
Lesní rybníček Tři smrky
Unikátní dutá hráz a zatopené obce
Cesta projede kolem hezkého lesního rybníčku Tři smrky, sjede do Horní Vsi u Českého Jiřetína a po červené pomalu klesá k vodní nádrži Fláje. Kdo má rád hezké výhledy, může u cesty odložit kolo a vystoupat na Puklou skálu ležící jen kousek od cesty. Ze skalnatého hřebínku se otevírá panoramatický pohled na hladinu přehrady a nejvyšší horu Mostecka, kterou je 956 metrů vysoká Loučná.
Jakmile přijedete k přehradní hrázi, spatříte velmi pěkné informační středisko. Tady se určitě zastavte, mimo jiné zde totiž organizují prohlídky vnitřku hráze. Unikátní dutá stavba hráze je jedinou betonovou pilířovou přehradou v Česku a díky tomu je zařazena mezi české kulturní památky. O prohlídky je velký zájem, a tak je třeba si je rezervovat dlouho dopředu.
Jakmile přijedete k přehradní hrázi, spatříte velmi pěkné informační středisko.
Vodní nádrž Fláje byla postavena v roce 1963 a její hlavní funkcí je dodávka pitné vody pro podkrušnohorské obce Most, Litvínov, Bílinu, Duchcov a Teplice.
Zároveň však došlo k zatopení obce Fláje, která tak alespoň dál přežívá v názvu přehrady. Některé pozůstatky této zaniklé obce můžete navštívit, stačí odbočit ze silnice mezi Novým Městem a přehradou na červenou turistickou značku a lesní cesta vás záhy přivede na louku. Tady najdete sochu sv. Jana Nepomuckého, základy kostela nebo pozůstatky starého mostu. Původní flájský dřevěný kostel je možné spatřit v nedalekém Českém Jiřetíně, kam byl při budování přehrady přemístěn.
Na nejvyšší horu Mostecka
Pojďme ale zpět na kola. Za přehradní hrází pokračujte necelé dva kilometry podél přehradního jezera po silnici směr Klíny, než odbočíte vlevo na pěknou cyklostezku. Po ní nyní obkroužíte skoro celé jižní břehy přehradního jezera a pak po perfektním asfaltu podél plotu Flájské obory vystoupáte pod vrchol Loučné, nejvyšší hory Mostecka a severovýchodních Krušných hor.
Pozůstatky starého mostu u zaniklé obce Fláje
Kruhový panoramatický výhled z plochého vrcholu téměř holé Loučné za odbočku jistě stojí, za lepším rozhledem můžete vyšplhat na jedno ze dvou žulových skalisek. Poblíž vrcholku také stojí železná pozorovací věž z doby totality a nový vysílač. Všimněte si také postupně obnovovaného lesa, který byl v této oblasti zcela zničen imisní kalamitou v 70. a 80. letech. Původní zničené smrky byly nahrazovány odolnějším smrkem pichlavým (tak zvaným stříbrným smrkem), který nyní pro změnu napadá houba kloubnatka...
Další vyhlídka se vám naskytne o pár kilometrů dál z rozhledny Vlčí Hora. Nová rozhledna je postavena na telekomunikační věži, je volně přístupná a odkrývá hezké pohledy na Podkrušnohoří a vrcholky Českého středohoří.
Dlouhá Louka z rozhledny Vlčí Hora
Od rozhledny sjedete do obce Dlouhá Louka. V zimě je to díky vysoké poloze oblíbené východiště na běžkařské výlety, okolí nabízí několik okruhů a celkem asi 55 kilometrů upravovaných stop.
Krajem obřích větrníků a zaniklých skláren
Z Dlouhé Louky nyní vystoupáte lesem na Vrch Tří pánů. Cesta sleduje okraj náhorní plošiny, ze které padají strmé svahy k Litvínovu a Teplicím, a nabízí tak daleké výhledy do Podkrušnohoří a na vrcholy Českého středohoří.
Jakmile vyjedete z lesa na louku, spatříte typický obrázek současných Krušných hor – obří větrné generátory. Tři takové větrníky se tyčí nad obcí Nové Město a nedalekým lyžařským areálem Bouřňák.
Poslední úsek zpět na Moldavu lze absolvovat přes železniční stanici Mikulov, po trase Sklářské naučné stezky vedoucí po lokalitách pěti zaniklých středověkých skláren. Vyhnete se tak silnicím a pojedete převážně po pěkných lesních cestách.
Může se hoditDélka trasy: 42 km |
