Hned na začátku skalní fandy značky RB zklamu. Stroj RB CRR 290 Team (druhý pod top modelem), tedy jakási vlajková loď české firmičky, má daleko k superlativům. Nic víc, nic míň. Neznamená to ještě, že by kolo (se standardním vybavením za 30 668 kč) bylo špatné. Je třeba dát to do kontextu doby. Moderní technologie a materiály jdou mílovými kroky kupředu. Na lídry světového trhu jako jsou Giant, Specialized, Trek či Scott se tlačí menší, ale agresivní hráči, třeba Canyon, Cube, Ghost, Lapierre a velkým „bratrům“ zatápějí nejen v technologiích, geometriích a v technice, ale zejména v přijatelných cenách.
Toto v českých poměrech ustát a vyrobit konkurenceschopný bike je téměř nadlidské umění. Nám se zdá, že se to RB s jistými výhradami daří.
Pojďme už k věci a řekněme si nejprve, kde to na RB v sedle hapruje. První dojem kazí krátká řídítka - 66cm. 29palcový stroj potřebuje bez diskuse delší, běžně se dává 73cm, takže zbývajících 7 cm to už je sakra velký rozdíl. Ne že by se to nakonec nedalo nějak zvládnout, ale proboha proč?
Naštěstí jsou řídítka vzhledem k ostatním komponentům skoro detail a komu se nelíbí, může je při koupi rovnou vyměnit za delší.
Pohled odborníka Pavla Čábelického
|
Zadruhé, při akceleraci kolo zrovna dvakrát „neujíždí pod zadkem“. Přiznávám, že to bývá velmi individuální pocitová záležitost. Ale tady to může být nejspíš dáno geometrií stavby.
Mnohem zásadnější je však poslední výhrada. Provedení zadní stavby rámu. Už od pohledu je zřejmé, že jízda v těžším, nerovném terénu bude bolet. Horní trubky zadní stavby jsou oproti dnešnímu všeobecnému trendu relativně tlusté, ani náznak pokusu o nějaké ztenčení, prolis, prostě snahu o propružení, zvýšení komfortu jízdy.
Samotná jízda to stoprocentně potvrdí. Pokud jste na rovné hladké šotolinové nebo lesní cestě, žádný problém. Jakmile přijdou kořeny a větší kameny, kolo začíná být tvrdé až neposlušné. Nedej bůh se vřítit na schody... Najednou to chce velmi dobrého, technicky vyspělého a agresivního jezdce.
Slabší, průměrně zdatný cyklista to může v těžším terénu dohonit jen částečně, např. volbou vynikající vidlice, jiných širších plášťů a nižším huštěním. Pak se jízda po hrbolech určitě zjednoduší.
Bylo by ale chybou zůstat jen u těchto dojmů. RB CRR je totiž jak Dr. Jekyll a pan Hyde. Má zároveň své velmi silné stránky.
Přednosti RB CRR
Je až překvapivě lehké a zároveň tuhé. Při náročném šlapání do kopce se pod vámi nic nekroutí, prostě to drží, přenos síly je maximálně efektivní. Pevnost a tuhost kola je velmi důležitá i při ostřejších a dlouhých sjezdech, případně skocích.
Přímo parádní disciplínou je stoupavost. Představte si nekonečné alpské nebo třeba beskydské serpentiny, které se kroutí do nevidím. Pojedete jako po kolejích.
Stejně tak po rovině. Když to jednou pořádně rozjedete (ale až když to rozjedete), na rovných dlouhých úsecích třeba maratonu Kola pro život pojede „árbíčko“ jako z praku.
NEJ české bikyV krátkém seriálu se pokusíme otestovat nejlepší česká horská kola. Záměrně zůstáváme v nejoblíbenějším segmentu (v němž se také naši výrobci cítí nejlépe), tedy pevných hliníkových rámů a velkých kol (29 – 27,5). Na mušce máme zatím „horáky“ od firem RB, Duratec, Superior a Author.... Možná přibudou i některé další, podle toho, zda na to budeme mít dost sil a času.Na závěr se pak pokusíme udělat krátké shrnutí. |
Výborná manévrovatelnost
To nejlepší na konec. Kolo, které jede výborně do kopce i z kopce (pokud nepřijde těžší nerovný terén), má výbornou manévrovatelnost. I do ostřejších zatáček ho zakroutíte jak špičkovou 26ku. Připomnělo mi to Gary Fisher Hi-Fi Pro 29, svého času asi nejovladatelnější celoodpružený „twentyniner“.
Můžou za to hrátky s rámem – sedlová trubka nejde přímo do osy středového šlapání (jak bývá běžné), ale je předsazena vpřed. Zadní kolo se tím přiblíží středu a jízdní vlastnosti to změní k lepšímu.
Zbytek nestojí za nějaké dlouhé popisování. Vše je víceméně ok. Vidlice RockShox Reba je obstojná (byť by si tuhé kolo zasloužilo něco ještě lepšího) a její zamykání páčkou na řídítkách super.
Osazení Shimano SLX, včetně brzd a šlapání je dostačující, další komponenty a kola WTB celkem dobré a řazení 2x10 ideální. A to navzdory tomu, že jsme se v dílně RB dozvěděli, že to je něco, co prý průměrný český jezdec nemusí, protože chce maximum převodů. Záleží asi na vkusu, ale podle mého názoru je 2x10 ideální kompromis mezi neuvěřitelně složitým (a troufám si tvrdit i zastaralým systémem) 3x10 a minimalistickým, závoďáckým 1x11. Osobně jsem si moc nesedl s plášti s tvrdší směsí Rubena Scylla, ale uznávám, že to je záležitost velmi individuální a někomu jinému zase mohou vyhovovat.
A ještě jedna moc příjemná věc. Design kola je dnes nezanedbatelný a tady se podařil. „Árbíčko“ se drží minimalismu a dělá dobře. Červený rám s bílou vidlicí u CRR 290 Team, to je prostě radost. Ale ve firmě umí nalakovat i ostatní kola. Lahůdkou je zejména stříbrný leštěný „retrobike“ CRR.
Poctivě vyrobené kolo pro mladé zdatné jezdce
Závěr? RB CRR 290 Team je slušně vyrobené a sestavené české kolo, které bych doporučil do jakéhokoli terénu hlavně mladým a technicky zdatným, rychlým jezdcům, kteří si třeba i rádi zaskáčou. A nebo všem těm, kteří jezdí bez ohledu na technickou vyspělost hodně a trochu rychleji, ale stráví přitom 90 procent času na asfaltových, šotolinových a rovnějších lesních cestách. Stroj se hodí i na běžný český jednoduchý maraton, kde jsou dlouhé rovné šotolinové nebo lesní úseky.
