Jako páteř dvoudenního putování se bude báječně hodit populární Labská cyklostezka, která „líže“ město po jeho jižní části a pak se stáčí společně s korytem řeky na sever k Ústí nad Labem, Děčínu a hranicím s Německem.
Na opačnou stranu se po ní můžete vydat přes Prahu třeba až do Krkonoš. My však necháme její trasu dálkovým cyklistům a občas se k Labi otočíme zády.
Krajem vína a malebným údolím Labe
Ideální je, když si na cyklovýletování vyhradíme aspoň víkend, abychom se mohli vedle šlapání do pedálů také trochu kochat. První den se můžeme vydat po proudu Labe kolem Píšťanského jezera směrem k Bráně Čech.
Porta Bohemica je působivé kaňonovité údolí, kterým se řeka zakusuje do Českého Středohoří.
Kombinace klimatu, přítomnosti Labe a úrodné půdy jsou vinice Velkých Žernosek skvělé pro pěstování révy.
Porta Bohemica je působivé kaňonovité údolí, kterým se řeka zakusuje do Českého středohoří (pohříchu si však jeho krásu užijete spíše z okolních vyhlídek, například z rozhledny Varhošť, než z pobřežní cyklostezky).
Cestou projedeme mimo jiné půvabnou obcí Velké Žernoseky, která (stejně jako Malé Žernoseky na druhém břehu Labe) proslula zdejším vynikajícím vínem s více než tisíciletou tradicí.
Nejseverněji položená vinařská oblast naší republiky nabízí ideální podmínky zejména pro pěstování odrůd vhodných pro výrobu bílého vína. A když nic jiného, zdejší rulandské šedé prostě musíte ochutnat.
Labská cyklostezka není jen nudná rovinka. Nedaleko za Litoměřicemi se občas vzdálí od řeky a užijete si i kopečky nahoru a dolů.
Cyklostezka nám dá zažít všechny možné povrchy, od asfaltu, přes zámkovou dlažbu až po šotolinku. Budeme se kochat zahrádkářskými koloniemi, cestami mezi poli, před sluncem nás často ochrání vzrostlé aleje.
Nečekejte však jen nudnou rovinku, místy se vzdálíme od řeky a vyšlápneme si nějaký ten kopeček nebo nadjezd. Ale žádná velká dřina – přežije to i předškolák či brblající puberťák.
V obci Církvice si všimneme kostela Nanebevzetí Panny Marie se zajímavou hrázděnou zvonicí. Kdo chce, může pokračovat až pod hrad Střekov a k Masarykovu zdymadlu před branami Ústí nad Labem, nebo se dokonce vydat až do centra severočeské metropole a vyjet si pro změnu lanovkou z obchodního domu Forum k vyhlídce Větruše.
Vyšlápnete-li si až do Ústí nad Labem, nenechte si ujít jízdu lanovkou na vyhlídku Větruše.
Ale klidně se můžeme otočit dříve, zejména pokud máme v týmu děti nebo netrénované cyklisty. Čeká nás totiž ještě jedna půvabná odbočka na druhém břehu Labe. Vrátíme se stejnou cestou až pod železniční viadukt ve Velkých Žernosekách a počkáme si na přívoz do Malých Žernosek. Zážitek je to pro malé i velké.
Co by to bylo za výlet bez hradu?
Na druhém břehu necháme řeku za zády a vydáme se přes vesnici na začátek Oparenského údolí na úpatí vrchu Lovoš, které nás podél Milešovského potoka povede převážně lesem do mírného kopečka až k vyhledávanému výletnímu cíli Černodolskému mlýnu s pěknou zahrádkou, dětským hřištěm a vodopádem, kde se můžeme občerstvit.
Přívoz jménem Ludmila vám pomůže překonat Labe mezi obcemi Velké a Malé Žernoseky. Atrakce to je nejen pro děti.
Dají se tu také nechat kola a vyšlápnout si pěšky na zříceninu středověkého hradu Oparno, který je jen asi 300 metrů odsud. Vydáme se do kopečka po silnici vedoucí do stejnojmenné obce a hned za viaduktem nás zelená turistická značka nasměruje doprava do lesa. Romantické místo s pěknými výhledy by byla škoda vynechat.
Zpátky do Malých Žernosek a k vodě už to pojede prakticky samo, ale tentokrát necháme přívoz přívozem a zahneme u Labe doprava po zánovní asfaltové cyklostezce na Lovosice.
Ta nás zavede až k rekreační zóně na kraji města s úhlednou parkovou úpravou. Kdo má rád kávu, měl by se stavit v kavárně Café Zámeček s výhledem na Labe, mají ji tam opravdu vynikající.
Zánovní asfaltová cyklostezka vás zavede z Malých Žernosek do Lovosic, kde lze opět nastoupit na přívoz.
Přívoz mezi Lovosicemi a Píšťany nedaleko Litoměřic je sice maličký, ale milý pan převozník vás s kolem vezme rád.
A pak už zase k vodě, respektive k dalšímu přívozu, který nás doveze zpět na litoměřický břeh. Objedeme Píšťanské jezero a napojíme se zase na naši starou známou dálkovou trasu, jež nás proti proudu řeky zavede zpátky do města.
Kdo si nedal kafe v Lovosicích, může to napravit v Litoměřicích. V budově bývalého nádraží jen pár metrů od cyklostezky se nachází stylová kavárna Káva s párou a i tady si pochutnáte. Děti navíc zabaví malá venkovní modelová železnice.
Tipy, které potěší malé cyklisty: zřícenina hradu Oparno a modelová železnice na zahradě Kávy s párou v Litoměřicích.
Za temnou historií i socialistickými vozy
Druhý den můžeme pojednat trochu odpočinkověji a hlavně se asi trošku zdržíme na toulkách historií. Přímo od centra Litoměřic se vydáme přes Tyršův most, kde je speciální pruh pro cyklisty, a hned za ním odbočíme doprava, podjedeme most a necháme se vést řekou Ohří do nedalekého Terezína.
Po polňačce dojedeme nejdříve k pietnímu místu na břehu řeky, kde nacisté nechali vhazovat do řeky popel svých obětí, a pak k branám pevnostního města, jež nechal v roce 1780 postavit Josef II. a které se za druhé světové války proměnilo v židovské ghetto i jakousi přestupní stanici do táborů smrti Osvětim, Treblinka a dalších.
Kolo je při objevování Terezína ideálním dopravním prostředkem.
Je nasnadě, že se zde zejména milovníci vojenské historie mohou klidně zaseknout až do večera. Kromě Muzea ghetta tu můžete navštívit také Malou pevnost, Dělostřelecká kasárna, Muzeum Františka Josefa I. nebo absolvovat prohlídky opevnění a podzemních chodeb.
Terezín je smutné místo, které připomíná temná místa evropské historie, ale o to víc stojí za návštěvu.
Kolo je tady samozřejmě ideálním dopravním prostředkem, na kterém můžete celé centrum malého městečka prokličkovat sem tam, cyklostezka vede i na část opevnení. Kdo pak u Malé pevnosti odbočí na venkovskou asfaltku směrem na České Kopisty, může se ještě stavit v Automuzeu, kde je k vidění asi stovka automobilů a motorek z éry reálného socialismu.
Nenápadné barokní skvosty
Uzounká a málo frekventovaná silnička nás pak zavede přes České Kopisty a Počaply s kostelem sv. Vojtěcha od Kiliána Ignáce Dientzenhofera, vystavěným ve stylu dynamického baroka, až do vsi Nučničky, kde je další přívoz.
Kostel sv. Vojtěcha v Počaplech.
Přívoz v Nučničkách má speciální držáky na kola.
Za malou odbočku ovšem stojí i nedaleká obec Libotenice s nedávno rekonstruovaným barokním kostelem svaté Kateřiny, jehož autorem je český architekt a stavitel italského původu a litoměřický rodák Ottavio Broggio.
Přívozem z Nučniček do Nučnic se pak navrátíme na druhý břeh a přes obce Křesice a Třeboutice se vydáme podél Labe zpátky do Litoměřic. Zpočátku pojedeme po frekventované silnici, ale zakrátko se přesuneme opět na pobřežní cyklostezku, která se z drncající polňačky po chvíli promění v pohodovou asfaltku.
Mezinárodní Labská cyklostezka je lemována mnoha „občerstvovnami“, tahle v marině u Třeboutic patří k těm lepším.
Cestou můžeme přes vodu znovu obdivovat kostel sv. Vojtěcha v Počaplech, nebo si v malé maríně u Třeboutic dát něco na osvěžení. Toto místo s až přímořskou atmosférou přímo vybízí k zastávce, od orosené sklenky tu lze pozorovat třeba paddleboardisty a další vodní sportovce.
A jelikož ještě není tak pozdě – pokud jsme tedy neprošli všechna terezínská muzea – můžeme se ještě trochu pověnovat naší původní destinaci. Litoměřice samy o sobě nabízejí spoustu nádherných památek.
V parku Václava Havla v Litoměřicích můžete relaxovat, v pozadí vás ovšem vábí věž kostela sv. Štěpána.
Pohled z věže kostela sv. Štěpána. Věděli jste, že i kalich na Mírovém náměstí poslouží jako rozhledna?
Za návštěvu stojí minimálně Mírové náměstí, městské hradby a parádní vyhlídka z věže kostela sv. Štěpána. Relaxovat po výletě v sedle se dá i v parku Václava Havla, v Galerii loutek nebo na Litoměřickém hradě s expozicí věnovanou vinařství.
